Když jsem se probudil a řekli mi, že na nás útočí vetřelci, začal jsem se smát. Myslel jsem si, že si ze mě dělají legraci. Jenže pak jsem vyšel na balkón, podíval se nad hlavu a ona tam byla. Obrovská mateřská loď. Vypadalo to, jako by se obloha posunula o pořádný kus níž. A teď navíc v hledáčku svojí dalekonosné zbraně mohu pozorovat všechny detaily obrovského talíře a čekám, až vedení dá pokyn k palbě na útočníka.
Z oblohy se snáší nebezpečí a je na hráčích, aby zachránili planetu před nájezdem z vesmíru. Takové sci-fi drama se odehrává v deskové hře Under Falling Skies, kterou vytvořil Tomáš Uhlíř a vydává ji společnost Czech Games Edition a do češtiny ji z jejího mezinárodního vydání lokalizovala firma MindOK jako Nebe v plamenech.
Krabice překvapí svojí vahou, ačkoliv má klasický menší, carcassonneovský rozměr. Na víku pak vidíme výjev z řídícího střediska, kde organizují protiútok proti mimozemšťanům. Hráč z nitra vyloví řadu menších destiček, které spojí do tenkého a vytáhlého herního plánu. Vidíme na něm noční oblohu, která se postupně prosvětluje. Nad vrcholkem herní mapy visí vesmírná loď, která má svoji vlastní desku. Tu hráč ihned zaplní s pomocí pětice figurek nepřátelských stíhaček. Každá bude mít na plánu určený svůj sloupec, ve kterém bude sestupovat a snažit se zaútočit na pozemskou základnu.
Na stupnice umístí hráč ukazatele a tím si označí startovní pozici na bodech výzkumu, zaznamená startovní dva body energie na žlutém ukazateli a nulu na počítadle poškození základny. Ta je natištěná na spodních dvou deskách a tvoří ji podzemní tunel. Na začátku je přístupná pouze část, kterou odděluje figurka vrtacího stroje. Zbytek bílých lodí hráč umístí stranou a do ruky si vezme sadu kostek (tři šedé a dvě bílé).
V rámci úvodní partie nečeká na hráče žádný příběh, jen jednorázová partie, na které si vše vysvětlíme. A to přesto, že pravidla a krabice nabízí příběhovou kampaň. Na začátku každého kola musí hráč vzít všechny své kostky a hodit s nimi.
Jak už to tak bývá v podobných hrách, i tentokrát musí hráč brát v úvahu hodnotu, která na kostce padla. Bude totiž jednu za druhou umisťovat do pozemské základny na akční políčka a tím získávat energii, střílet na vetřelce nebo provádět výzkum. Chodby pod vojenským sídlem se vinou jako had sem a tam směrem dolů, ale v rámci jednoho kola lze umístit do každého sloupce pouze jednu kostku.
Hodnota každé kostky pak určuje, jak silná akce je. Jenže ještě než bude hráč moci posbírat odměny, nejdříve musí podle počtu puntíků posunout nepřátelskou stíhačku v odpovídajícím sloupci směrem dolů.
Potom už hráč může své akční kostky vyhodnocovat jednu za druhou, a to v libovolném pořadí. U příjmu energie (žlutá pole) je to na první pohled zřejmé a stačí posunout kostičku sloužící jako ukazatel o tolik kroků směrem dolů (navýšit si zásobu). Podobně i body výzkumu (zelená) znamenají posun, ale za každý krok vzhůru musí hráč zaplatit počet bodů, který je uvedený na stupnici. Toto je také jeden ze způsobů, jak hra řídí svoji obtížnost.
Základem úspěchu jsou ale červená a černé baterie na povrchu, které lze všechny použít k pokusu o sestřelení nepřátelských letounů. Jenže stíhačka musí být pozičně na jednom z políček, které vyobrazují výbuch s číslicí. Navíc aby došlo k zásahu, musí hráč použít ke střelbě kostku s dostatečně vysokou hodnotou (vyšší než je u výbuchu).
Hráč si kromě toho může také otevřít více akčních polí s pomocí vrtáku. Ten se prokousává hlouběji pod povrch a zpřístupňuje nová místa, kam lze položit kostky. Ale i k jeho postupu je třeba obětovat v kole jednu kostku a navíc bod energie.
Sestřelené letadýlko se vrací zpět na mateřskou loď, odkud se v příštím kole spustí do dalšího útoku. Pokud se ale některému z nepřátelských pilotů podaří klesnout až do města, uštědří hráči jeden bod poškození a opět se vrátí do oblak pro novou munici.
Na konci každého kola ale mateřská loď sestoupí o jeden řádek směrem dolů. Tím odpočítává hráči čas, protože nově nasazené lodě to mají k zemi stále blíž. Vítězství lze dosáhnout jedině s pomocí stupnice výzkumu, na které se lidstvo musí vyšplhat až úplně na vrchol. Některé kroky při tom stojí docela dost bodů, ke kterým je třeba využívat kombinovaná políčka pro dvě nebo více kostek.
Under Falling Skies aneb Nebe v plamenech je famózním zpracováním digitální hry Space Invaders, ve které se z oblohy snáší záplava nepřátel a hráči všechny do jednoho musí sestřelit. Jenže tato hra k celému tématu přistupuje hodně svérázně a po svém, čímž se z ní stává naprosto soběstačná záležitost.
Specialitou celého tohoto boxu je fakt, že kromě základní a jednorázové partie je obsahem boxu také kampaň, která se skládá z kapitol a taková kapitola má dvě bitvy. Celý příběh představuje postavy, nová města a také náročnější souboje s nájezdníky z vesmíru. A hráče při jejich volbách a záchraně měst doprovází parádně zpracovaný komiks, který dokonale dokresluje atmosféru.
Díky volbám hráč v první partii ochutná pouze polovinu celého obsahu. Je tedy zdárně možné si ještě jednou zahrát boj proti příšerám z vesmíru bez opakování. Ale i později je znovuhratelnost solidní, protože není důvod bojovat opakovaně. Zvlášť, když některé příběhy prostě nevyhrajete. Všechny své úspěchy i prohry si poznamenává hráč do záznamového listu.
Hráči musí kostky používat opravdu chytře, protože omezení pro jejich umístění jsou nastavená záludně. Každý sloupec lze obsadit pouze jedenkrát a vyplatí se také dobré počty. To proto, aby se lodě nepřátel přesunuly vhodně dolů. Ideálně na místa pro sestřelení, jenže pak hráči musí mít také pozici a dobrou hodnotu tak, aby mohli mimozemskou stíhačku sestřelit.
Přísun nových nepřátel ale nekončí. S většinou sestřelení jde ruku v ruce také objevení nové lodě a k tomu se přidají ještě další průhledné, když mateřská loď dosáhne některých sestupových pozic. Každé kolo se odehraje sestup, a právě tam hra přináší nepříjemnosti ještě navíc k již existujícím nepřátelům. Může je připravit o nějaké pozice výzkumu nebo odstrčit vrták zpět.
Základní hra ale neukáže všechno. Hráči budou v rámci partie využívat také roboty, otáčet desky oblohy na druhou stranu pro zvýšení obtížnosti nebo bránit jiná města. Těch úprav je dost a celkem je zábava příjemně variabilní, protože nepřátelé sestupují vždy jinak. Rádi si tedy boj proti nájezdníkům vyzkoušíte znovu.
Celá zábava je designovaná jako výzva pro jednoho hráče, a právě v sólové hře je její síla. Netvrdíme, že by nebylo možné bránit město i ve dvou. Oba účastníci si prostě jen předávají kostky a každý rozhoduje v jednom kole, ačkoliv se samozřejmě mohou neustále radit. Ale jelikož byla hra navržena jako sólová, je přesně to její zlatý hřeb.
Jelikož hra obsahuje kostky, tak je jasné, že v úspěchu a prohře bude hrát roli náhoda. Hráči ale mají řadu možností, jak to udržet pod kontrolou. Především jsme vůbec nezmínili, že vždy po použití bílé kostky je třeba přehodit všechny hodnoty, které hráči zbyly v zásobě. Tím si může výborně řídit, které počty puntíků chce použít a které by raději vyměnil. Pro automatizaci některých akcí jsou zase skvělí roboti, kteří mají svoje speciální modré kostky.
Malá krabice toho obsahuje opravdu hodně. Je nabitá kartonovými komponentami a všechny jsou nádherně zpracované, včetně bezchybné sci-fi grafiky. K tomu se přidávají výborně provedené figurky lodí, vrtáku a promyšlené rozložení stupnic.
Jaké je Nebe v plamenech? Wow. Jednoduše wow. Tak takový nářez jsme od této novinky nečekali! Hra je ohromně zábavná, při tom elegantní a plná smysluplných rozhodnutí. Pokud toužíte po nějaké hře, kterou se můžete bavit u stolu sami nebo s jedním dalším hráčem a máte slabost pro sci-fi, pak neváhejte. Nebe v plamenech je lahůdka.
Více o hře.
+ spousta lahůdek v kampani
+ atmosféra
+ chytré použití kostek
+ vrtání pod zemí
+ skvěle do detailů promyšlené
+ komiksový příběh
+ možnosti, jak se vypořádat s náhodou
- náhoda