Líbí se Vám naše práce? Chcete nás podpořit? Chcete s námi soutěžit o hry? Podpořte nás na Hero Hero a získejte exkluzivní obsah!

Recenze: Noc upírů – na krvavém lovu

Každý večer, než padne temnota na naši vesnici, je ze všech stran slyšet tiché cvakání zámků a pečlivé zavírání okenic. Většina obyvatel totiž moc dobře tuší, že stíny se venku prochází smrt. Krátký dotek na šíji, poslední sípavý nádech, a pak už jen horká krev. Jenže protože se všichni ukrývají a venku se potuluje málo kořisti, musí i upíři vylepšovat své metody.

Budete ten, kdo se zamkne doma nebo vyrazíte na lov? Pokud si cíl svého krvežíznivého honu vyberete deskovou hru Noc upírů (The Hunger), tak nebudete mít na výběr. Jen a čase pochytat nějaké lidi! Alespoň to si rozhodně myslí Richard Garfield, který vytvořil tuto novinku pod záštitou společnosti Renegade Game Studios. Hru pak v češtině vydává Albi a chlubit se může i nadále ilustracemi, jejich autory jsou Marta Ivanova a Jocelyn Millet.

Jenže i takový život upíra je plný nebezpečí. Tou hlavní hrozbou jsou samozřejmě paprsky slunce. Ale naštěstí pro naše upíry z víka, noc je ještě mladá, a tak je na čase se vydat na lov. K tomu budou začínající ochutnávači krve (hráči) potřebovat především mapu, po které budou jejich postavy pobíhat. Na pole s truhlou a pole s kryptou pak položí po jednom náhodném žetonu, do hradu žetony podle počtu hráčů a karty (úkolů, růží i lovu) na jejich místo. A po straně připraví desku se stupnicí lovu.  

Samotní hráči si pak vyberou každý svoji postavu, které také odpovídá její vybavení. Základem všeho je deska s portrétem, kde je také místo na startovní balíček karet. Těch má každý do začátku šest a tři z nich si náhodně vezme do ruky. Ukazatel skóre umístí na stupnici ve spodní části plánu. K tomu dostanou jednotliví účastníci také dva úkoly, ze kterých si ponechají jeden.

Ještě než se pustí do lovu lidí, musí hráči určit pořadí, ve kterém se do města vydají. To záleží na rychlosti upírů, která je vytištěná vždy v levém horním rohu každé postavy, ale ve všech budoucích kolech začne ten upír, který se na mapě nachází nejdále od hradu. Pro úvodní kolo ale stačí umístit žetony představující upíry do středu plánu. Na stupnici lovu vznikne před partií nabídka prvních možných kořistí.

Hráči se pak už budou střídat na tahu, ve kterém mohou vždy aktivovat karty z ruky v libovolném pořadí tak, aby využili jejich schopnosti co nejlépe. Především rychlost, protože krvežíznivá stvoření využívají svých nadlidských schopností, aby se po mapě pohybovali neskutečně rychle. Součet pohybu je určen opět hodnotami rychlosti v levém horním rohu, a to na všech vyložených kartách.

Upíři běhají po mapě a tam, kde se zastaví, mohou využít efekt pole. Mohou tak získat žetony, úkoly nebo třeba růži. Při tom se doporučuje, aby upír nevyužil všechny své síly k běhání, protože potřebuje mít ještě energii na lov.

Pokud tedy hráč některý z bodů nevyužije, může si za něj pořídit kořist z nabídky na desce. Musí ale zaplatit její požadavek, který je opět v rychlosti, protože upír svoji úlovek musí nejdříve doběhnout. Získanou kartu si dá na odhazovací balíček, do hry přijde později, ale ihned si přičte do svého jmění sadu žetonů krve, tedy vítězných bodů. Jakmile hráči v přípravě na následující kolo dojde zásoba karet, může odkládací hromádku zamíchat a vytvořit z ní tu novou dobírací.

Čas noci neustále a nezastavitelně kvapí vpřed. Na konci každého kola posunou hráči ukazatel měsíce o jedno pole vpravo, čímž se přiblíží svítání. Karty lovu se na desce posunou o jeden sloupec vpravo, ale vyplašení a vystrašení lidé se začnou hromadit ve skupinkách ve třetím sloupci a z nabídky karty neodchází.

Jakmile nastane svítání, mohou hráči odehrát ještě jedno kolo. Na jeho konci musí být upíři v bezpečí na hradě, protože jinde dokonalý únik před paprsky nenajdou. K bodům, které nasbírali hráči v průběhu partie, si přičtou ještě bonusy z karet a také skóre za splněné úkoly. Vítězem se stává ten upír, který je největším krvavým magnátem.

Noc upírů je karetní hrou, která se snaží oživit (zábavné slovo ve spojení s tématem upírů) žánr budování balíčku. A kdo jiný by si to měl vzít za úkol, než jeden z mágů a praotců moderních deskových her, Richard Garfield?

Na začátku mají všichni hráči stejné karty, ale jak hra postupuje, každý si vytváří svoji vlastní sadu a tím se odlišuje od soupeřů. Stejně jako v jiných deckbuildingových hrách, i tady je vše o co nejlepší optimalizaci balíčku. Je třeba najít a vybrat karty, které spolu budou dobře spolupracovat a podporovat se bez ohledu na to, které tři si zrovna hráč náhodně ze své zásoby vytáhne.

Nedílnou součástí celého zážitku je ale něco unikátního – mapa, po které se upíři pohybují, a to s pomocí bodů z karet. Jejich cílem mohou být akce jednotlivých políček, ale především šance lovit, a tedy získat nové přírůstky do svého balíčku. Jenže jak získávají hráči nové karty, které uloví, jejich vlastnictví je zpomaluje. Musí tedy hledat způsoby, jak lidi vysát a karty se zbavit.

Právě způsob získávání nových karet je naprosto unikátní. Hráči si ale kvůli nákupu musí ponechat v zásobě nějaký ten bod pohybu, protože právě ten představuje centrální měnu. Ale při tom potřebují mapu využít a dostat se někam tak, aby to pro ně bylo zajímavé. Čím dál se hráč dostane, tím šťavnatější odměny na něj čekají.

Především ale musí myslet na návrat. Měsíc pomalu zachází, blíží se den a s ním paprsky slunce. Dokážou se vrátit zpět tak, aby je denní záře nespálila na prach? Právě tady nacházíme styčný bod s hrou Břink, která je při hraní Noci upírů často zmiňovaná. Při tom je tahle novinka mírně dynamičtější, ale tématem zaměřena na zcela jiné publikum. A herně se stále velmi liší, protože v Břinku se hraje s hlukem, zatímco tady všude teče krev.

Hlavním problémem tak je herní doba, která na lehkovážnou zábavu přesahuje jednu hodinu a vynikne hlavně ve vyšších počtech, kdy jsou navíc mezi jednotlivými tahy opravdu dlouhé čekací doby, kdy nemáte nic na práci. Je to škoda, protože jinak o sobě hráči na plánu vědí a nejedná se o solitérní pobíhání, jak byste se mohli bát.

Škoda, že v jednotlivých tazích není příliš akcí na výběr, takže rozhodnutí mají tendenci se opakovat. Přesto si hráči užijí dostatek kontroly nad postavou a spoustu možností, jak se rozhodovat o směřování svého balíčku. Noc upírů je deckbuildingová hra, která má co nabídnout. Je dobré vidět ve světě budování balíčků tolik zajímavých a originálních nápadů v době, kdy už byste si pomysleli, že tento žánr upadá a nelze v něm nic nového vymyslet. Zajímavé téma, které je pěkně propojené s průběhem partie, je hlavním důvodem, proč vás bude lovení lidí v Noci upírů bavit. Jen pozor na delší dobu! Upíři holt vnímají čas jinak.

Recenze: Noc upírů – na krvavém lovu
Noc upírů je zajímavým pokusem, jak propojit budování balíčku s upíry a pohybem na mapě. Sice se nejedná o úplně nový nápad, ale působí velmi svěže a zábavně. Bohužel celý zážitek je trochu poznamenaný herní dobou, kterou ale hře dokážete odpustit v nižších počtech hráčů, kde to není takový problém. Zvlášť, když můžete lovit lidi a vysávat je. Noc upírů je fajn tematická lehkovážná hra.
Klady:
+ téma
+ mapa
+ lov lidí
+ nutnost se lidí zbavovat
+ grafika
+ riskování se snahou zajít co nejdál
Zápory:
= herní doba
= čekání na tah ve více hráčích
= v tahu není moc akcí na výběr
4.1
Prozkoumávejte dál
Recenze: Confetti – všude samá kolečka