Recenze: Nothing Personal – vítejte mezi gangstery

Úkryt už není bezpečný. To byl jediný vzkaz, který jsem našel na smluveném místě. Nebylo tu ani zmínky o tom, jestli ho vypátrali chlupatí, nebo některý z dalších gangů. Potlačil jsem pocit nedůvěry. Bylo jasné, že nemám kam utíkat. Na chvíli jsem se posadil na polorozpadenou židli a přemýšlel.

Život na ulici je těžký a nikdy nemůžete nikomu věřit. Už jednou jsem podobnou chybu udělal a nechci to už nikdy zažít. Můj nejlepší kamarád mne zaprodal za lepší pozici v gangu. Nikdy bych tomu nevěřil. A i tahle zkušenost teď ovlivňuje moje rozhodování. Rozhodnutí napochoduje s naprostou samozřejmostí. Ještě dokouřím jednu cigaretu a vyrazím zpět. Tentokrát třeba opravdu domů.

Nothing Personal je hrou, která nás zavede do mafiánského prostředí. Na místo plné gangsterů, do času zbraní, nedůvěry a podrazů. Spoluautorem celé hry je známý recenzent Tom Vasel, který v ní jistě využil svoje bohaté zkušenosti z testování a dlouholetého hraní. Pomáhal mu ještě Steve Avery a spolu pod značkou Dice Tower Designs vytvořili hru, kterou vydalo Game Salute za pomoci fanoušků na serveru Kickstarter. Ilustrace si vzali na starost Lucas Soriano Beltrán, Paco Rico a Dann May a odvedli výtečnou práci.

Díky krabici nezapomenete ani na chvíli, že se jedná o gangsterku. Úsměv pána na zadním sedadle jasně naznačuje, o co v této scéně je. Ale nebojte se, vy nebudete rukojmí, ale hrdina v brýlích na sedadle spolujezdce. A jízda to s touhle červenou krabicí bude zaručeně. Přesně v těch neklasičtějších mafiánských kramflecích.

Na začátku nemá hra čím překvapit a naše pouť začíná klasicky u tvrdého kartonového plánu, který nám představuje celou pyramidu od nejvyššího kápa až po ty nejmenší podržtašky. Úplně dole je počítadlo respektu jednotlivých rodin. Ale protože je plán prázdny, potřebujeme něco, čím bychom jej zaplnili.

Karty správného rozměru se ale rafinovaně ukrývají úplně na dně a jsou překryté krabičkami. Právě uvnitř byste je asi nejspíš očekávali, ale šest boxíků obsahuje krabičky s žetony vlivu v barvách všech šesti znepřátelených stran. Teprve poslední dvě krabičky popsané Influence (vliv) a Gangster mají uvnitř opravdu karty. Těch je uvnitř 94, respektive 50. Na gangsterech najdete jeho jméno, obor dovedností, hodnotu respektu, hodnotu peněz a také speciální schopnost. Atmosféru doplňují kartonové žetony peněz, neutrálního vlivu, trojice kostek a jeden zlatý prsten pro úřadujícího kápa.

Každá rodina (a tedy hráč, který si ji zvolí) dostane do začátku jednu větší kartonovou desku. Ta určuje jeho identitu a nápovědu pro celý postup hrou i několik dodatečných akcí. Právě podle svého znaku dostane také jednu ze zmiňovaných krabiček plných žetonů vlivu. Ty si vysype před sebe a získá také nějakou počáteční hotovost. Bodovací žeton své barvy umístí na nulu na stupnici respektu.

Ze zamíchaného balíčku hráči zaplní herní plán postavami. Všechno začíná s kápem, jehož identita je na začátku známá. Pro všechny ostatní pozice už rozhoduje náhoda. Pravidla jasně určují, že se nesmí žádný obor gangstera opakovat na několika posledních kartách. Teprve poté dostanou hráči také nějaké svoje karty vlivu, zaškrtávátka položí hráči vedle desky a jeden z nich se stane kápem a může si nasadit prsten. Právě on má právo jako první položit jeden ze svých žetonů na aktivní gangstery a přetáhnout si je na svoji řadu. Postupně to ale udělají všichni hráči, každý položí celkem tři žetony.

Partie trvá celkem pět kol, ve kterých se hráči snaží získat co nejvíc respektu. K tomu potřebují mít pod svým vlivem klíčové mafiány. A k tomu vede cesta právě přes pokládání žetonů a tedy úplatky. V tuto chvíli mohou hráči využít karty, které dostali na začátku do ruky. Mohou je využít buď k položení žetonů (podle hodnoty vlivu na kartě) na odpovídající typ mafiána (například hitman, podvodník nebo gambler). Stejnou kartu lze ale zahrát také pro její akci nebo zahodit bez využití a položit jeden žeton na libovolnou postavu ve stromu.

Z daného pravidla samozřejmě existují výjimky, jako hraní na konkrétní pozici, možnost rozdělovat vliv mezi více postav, pokud máte na kartě více ikonek nebo třeba zahodit kartu výměnou za osm dolarů. Hráč si může dokonce svoji kartu pojistit lepším úplatkem a přidat k svému vlivu ještě nějaké bankovky. Kdokoliv mu bude chtít daného nohsleda přetáhnout, musí tyto finance obětovat také.

Tohle celé si zopakují hráči tolikrát, dokud se všichni nevzdají tahu. Pak postupně ve stromu od kápa až k těm několikátým bezejmenným mužům je třeba vyhodnotit, kdo každého mafiána kontroluje. V případě remízy má finální slovo hráč s prstenem. Ten lze získat právě tak, že někdo nový získá kontrolu nad kápem.

Zkombinováním hodnoty respektu a peněz na kartě a na pozici získají hráči finální součet. Právě ten je udělen tomu, kdo daného gangstera má pod svojí kontrolou. Může se jednat o kladnou i zápornou sumu, záleží na kartách i pozici. Ještě než ale kolo končí, mafiáni se vám za podporu odvděčí. Hráči mohou použít speciální schopnost místa nebo postavy, ale především se pokusit postoupit na stromu výš. O úspěchu rozhodne dříve vypočítaný součet respektu spolu s hodem jednou kostkou.

Může to ale skončit také jeho myšlenkami na nezávislost (neutrální vliv), neúspěchem nebo smrtí. Ve hře můžete ale také vydírat, ale na každou postavu mohou mít vliv maximálně dva hráči – jeho majitel a vydírač. Pokaždé, když chce hráč držící kontrolou nad mafiánem požádat o souhlas toho, kdo vydírá.

S blížícím se koncem kola mohou hráči získat nové karty vlivu v závislosti na počtu gangsterů pod kontrolou. Další lze koupit od překupníka za deset dolarů. Některý z nich pak může přilákat pozornost federálů, pokud se o něj všichni příliš přetahují. Postupně pak hráči vyplní prázdná místa po zmizevších gangsterech posunem nahoru.

Jakmile skončí páté kolo, hráči si zhodnotí svoje karty, za peníze ze zoufalosti nakoupí ještě zbytky respektu. Právě hodnota respektu nakonec rozhodne o tom, kdo se stává vítězem a pánem celého města.

Nothing Personal je šťouchancem do zad pro všechny, kdo mají rádi kontrolu nad věcmi. Stejně jako v reálném gangsterském životě, i tady visí každé rozhodnutí a v konečném důsledku i život na tenoučkém vlásku. A o úspěchu nerozhodují pouze schopnosti hráče, ale také činy ostatních. Autoři v podstatě říkají, že kontrola je jen pohádka pro deskovkové děti. Pocit, který máme mít.

Mohlo by Vás zajímat

3

dětskálogickápro začátečníkyrecenzerodinná

Recenze: Arktia – mrazivá a nehostinná Země

A přenáší to do svojí deskové hry s naprostou precizností. Málokterá hra je tak kontaktní a vyžadující neustálý boj o pozice. Hráči se napadají, vrací si to a než se nadějí, dvě hodiny partie uběhnou a je konec pátého kola. Ano, slyšíte dobře, hráče nečeká jednoduchá a krátká cesta, což je asi tím nezásadnějším nedostatkem. Hra může čas od času trochu ztratit tempo, když se kolo táhne už příliš dlouho a vy jste před nějakou dobou pasovali.

Pravidla mohou na první pohled působit složitěji, protože ve hře je poměrně dost fází. Ale všechny mají jasně stanovené činy a velmi rychle si na ně zvyknete. Mohou za to také skvěle navržené hráčské plány a potisky na hlavní desce, které všechny vedou pěkně kupředu, až je nakonec přestanete zcela používat.

V každém případě se nabízí srovnání s českou hrou Mafia City (recenze) od autora Petra Bělíka. A zatímco atmosféra naší domovské deskovky je věrnější zvolenému tématu a prostředí, Nothing Personal pro nás představoval více bezprostřední zábavu. Obě hry jsou precizně zpracované a najdou si hromady fanoušků, ale věříme, že pokud se vám líbí jedna, asi nebudete fanouškem druhé. Tak jsou rozdílné.

Samozřejmě hra od Toma Vasela obsahuje kostku. Už tato samostatná zpráva, která umožňuje mafiánům postoupit nahoru, může některé hráče odradit. Ovšem každá pozice má svoje specifika, především je svázaná se schopností. Další mafiáni mohou profitovat z výhodné pozice – třeba jako pokladník máte zdvojnásobený příjem peněz. Tyhle detaily dělají hráčům radost.

Hráči na konci pole jsou sice zvýhodnění získáváním více karet vlivu, ale není zde žádný další způsob, jak dohnat ostatní. Najednou potřebujete předvést svoje vyjednávací schopnosti, abyste proti silnějším hráčům poštvali někoho dalšího. Společně je můžete srazit dolů. A to je další z prvků, které přidávají rozpolcenost hráčů na váhy – milovat/nenávidět.

Ohromnou zbraní Nothing Personal je variabilita. Padesát gangsterů pokaždé v jiných pozicích a uspořádání nabízí skvělou zábavu na desítky partií dopředu. A ani po té desáté se nebudete bavit o nic méně, než při té první.

Zpracování Nothing Personal je přesně takové, jako její prsten Kápa. Kovové a neprůstřelné. Tedy alespoň na první pohled, protože jinak jsou políčka na bodovací stupnici malá, karty mají tendenci se opotřebit (obalujte!) a barvy rodin jsou si příliš podobné. Škoda takových detailů, které některým hráčům zkazí jejich požitek. Ohromně tvrdý karton nám připomíná Cartoonu (recenze) od stejného vydavatele, až se vydavatelé skoro vychloubají tím, jak dobře umí své povolání dělat. S tímto prohlášením se ale také veze další nevýhoda pro český trh – cena, která se pohybuje kolem 1200 korun. To sice není zdaleka nejvíc, kolik můžete za deskovku dát, ale asi se jedná o úplně nejdražší gangsterku (kdyžtak nás opravte v komentářích).

Nothing Personal je ukázkovým příkladem, jak si získat srdce většiny hráčů jednoduchým a velmi konfliktním systémem. Přesto se najde řada hráčů, kterým nesedne méně kolísající atmosféra, delší herní doba, odradí je kostky nebo cena. To ale nic nemění na tom, že Nothing Personal je dávkou dobře odvedené práce. Pořádnou kulkou do hlavy, kterou si budete chtít šlehat každý den.

Recenze: Nothing Personal – vítejte mezi gangstery

Nothing Personal není hrou pro hráče, kteří chtějí mít svůj příběh jasně nalajnovaný od samého začátku. Místo toho všem účastníkům mafiánské bitky nabízí nejistotu, neustávající šarvátky o pozice a snahu vyšplhat se po pyramidě od úplně toho nejmenšího poskoka až do pozice strach nahánějícího kápa. To všechno hra nabízí, ale trochu se to v těch pěti kolech rozmělňuje na ploše sahající ke dvěma hodinám. Boj o pozice zahrnuje kostku. Ovšem zpracování je vynikající, ilustrace sedí perfektně a mechanismy spojující schopnosti gangsterských pozic se samotnými mafiány a teprve z nich vyplývající benefity jsou základem skvělé zábavy. Proti soupeřům se musíte spiknout. Aliance jsou denním chlebem v temném světě podsvětí. Nakonec ve světě mafie vládne respekt. A vy byste ho měli mít i k této hře, protože se opravdu povedla. A vy, kterým se nelíbí, neberte si to osobně (nothing personal).

Klady:

+ hra je celá o konfliktech s ostatními
+ šikovný strom vládnoucích mafiánů
+ každá partie je jiná
+ kostka přidává napětí
+ zpracování
+ dvě hodiny plné zábavy
+ dostatek možností a cest k podrazům na ostatních
+ výborná zábava se správnými lidmi

Zápory:

- hráči musí mít rádi kontaktní partie
- délka
- kostka ubírá kontrolu
- cena

4