Není to správná karavana, pokud za sebou nezanechá stopu. Nepříliš voňavou, tmavou a pomalu se rozpadající. Hromádky, o kterých mluvíme, jsou takovými drobečky pro všechny, kteří se na poušti ztratí. A tak vlastně ani nevadí to, co jsou ve skutečnosti zač.
I velbloudi umí být roztomilí. To se dozvíme jako jednu z novinek ve hře Ohne Haufen, dumm gelaufen, kterou vytvořil Udo Peise. Všechno se v ní točí kolem karavany a také kolem těch věcí, které za sebou tahle řada velbloudů zanechává. Všechno to krásnými ilustracemi ztvárnila Stefanie Reich a komplet vyšel v roce 2014 pod záštitou u nás méně známé společnosti Moses Verlag.
Autor na malé fialové krabičce popisuje hru jako razantní. A tím se určitě trefil do černého. Doslova, jak uvidíte na obrázku, kde jeden z velbloudů zvědavě zkoumá tmavou hromádku, zatímco další jsou pěkně vyjukaní, co se to děje.
K tomu, abychom nakoukli dovnitř, potřebujeme ze strany vysunout šuplík. To je docela snadné, protože v jeho středu je průřez, do něhož se tak akorát vejde váš palet pravé ruky. Uvnitř kartonové zásuvky najdeme čtyři karty velbloudů vůdců (které jsou dvojnásobně velké a oboustranné). Tito hrbáči povedou vaši karavanu, ale v jejich pravé části už vidíme hlavu a barevnou hřívu dalšího v pořadí.
Zbývajících 72 karet představuje trochu hloupější velbloudy, kteří raději jdou v prošlapaných stopách. Ale i jejich karty jsou trochu zvláštní, protože na nich nevidíme jednoho celého velblouda, ale dvě poloviny – nejdříve zadek jednoho, a pak hlavu druhého. Každý má jinou barvu hřívy, která hraje důležitou roli. Na dně krabičky ale najdeme i pytlík se sedmi očíslovanými žetony (s čísly mezi trojkou a šestkou).
Na začátku partie si hráči rozeberou karty velbloudích vůdců a položí je před sebe. Z dřevěných žetonů vyberou ten s trojkou a položí jej do středu stolu. Všechny karty pak řádně zamíchají a z nich vytvoří několik podobně velkých hromádek. Počet balíčků ležících a čekajících na svého dočasného majitele musí být vždy o jeden vyšší než množství účastníků v partii.
Souboje se účastní všichni současně. Každý z hráčů si vybere jeden z balíčků a začne jej rychle prohledávat. Jeho prvním cílem je karta, která navazuje na vyloženou kartu vůdce. Jakmile takovou najde, musí odložit balíček a vzít si jiný, tedy konkrétně ten jediný zbývající na stole, protože všechny ostatní mají v držení soupeři.
V novém balíčku zase hledá nového velblouda, jehož půlku těla už má na předchozí kartě. Zadek většinou následuje další hlava, která ale musí mít vždy jinou barvu, než všichni ostatní velbloudi v karavaně. Ale někdy tam místo nového velblouda leží na zemi hromádka. Ta začne hráče zajímat až ve chvíli, kdy přidá do svojí řady tolik různobarevných velbloudů, kolik stojí na dřevěném žetonu.
Teprve, když se hráči podaří v nějakém balíčku najít i tuto poslední kartu, může zakřičet název hry a tím oznámit ostatním, že mají přestat hrát. Všichni položí rozebrané balíčky před sebe a než uznají prohru, musí zkontrolovat správnost karavany. Pokud je vše podle pravidel (správný počet velbloudů, žádný nemá stejnou barvu a na konci leží hromádka), může si vzít dřevěný žeton k sobě. Partie pak pokračuje dalšími koly, dokud nejdou žetony s čísly (po sedmi kolech). Vítězem se stává ten, kdo vyhrál nejvíce žetonů (a tedy kol).
Nebudeme nijak zastírat, že partie Ohne Haufen, dumm gelaufen nás opravdu upřímně bavily. Tahle karetka je totiž tak úspěšně jiná, že zaujme na první pohled. A její hratelnost je návyková, ale při tom si krásně odpočinete. Jednoduché hledání stejných karet v balíčku je prostě pohoda.
Současně je to ale náročné pro menší děti, které nedokáží udržet balíček v ruce nebo v něm neumí tak rychle listovat. Proto v pravidlech najdeme i variantu pro ně. Tentokrát budou karty rozloženy na stole obrázkem dolů (pro ty úplně nejmenší by to šlo i obrázkem nahoru). Zbytek průběhu hry je ale zachován.
Náhoda zde překvapivě nemá příliš velký vliv, protože po každé kartě musí hráč vyměnit balíček. Proto ani kdyby měl štěstí na jedu kartu, těžko jich najde víc. Všechno tak zůstává závislé na rychlosti, postřehu a schopnosti se soustředit. Ve hře je také nenápadně přítomný paměťový prvek. Ten ale vždy trvá pouze jedno kolo, protože poté se všechny karty zamíchají a hráči vytvoří nové balíčky. Ale když hráči prochází rychle hromádky a hledají velbloudy, mohou si zapamatovat i pozice dalších karet a využít je později v kole.
Podle pravidel je jasné, že v této hře dostanou karty pořádně zabrat. Proto určitě potěší zpráva, že karty jsou kvalitní a i při této hektické hře nějak neutrpí. Tedy alespoň v prvních patnácti partiích se nám to nepodařilo. Pokud ale hrajete s dětmi nebo máte více emotivní účastníky, určitě nic nepokazíte, když je obalíte. Tentokrát se to bude určitě časem hodit.
Jednotlivá kola jsou opravdu rychlá a plná bláznivého tempa. Všichni zběsile listují kartami a snaží se najít obrázky, které se jim hodí. V tom spěchu lze často snadno udělat chybu, aniž byste si toho všimli. Ta se týká především jedinečnosti barev v karavaně. Těch je sice dost, ale když skládáte dlouhou karavanu, tak se prostě ve spěchu můžete zmýlit či přehlédnout. Ale zpět k času, který se u celé hry vejde do patnácti minut.
Velbloudi umí pobavit hráče všech věkových kategorií. Všem bez rozdílu se budou líbit parádní ilustrace, ale neméně skvělou zprávou je také bláznivé tempo, které vám nedá na chvilku vydechnout. A přesto tohle šílené listování kartami někomu nemusí sednout. Milovníci klidného hraní určitě tuto hru neocení. Pro všechny ostatní ale představuje Ohne Haufen, dumm gelaufen cenného společníka.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Udo Peise |
| Ilustrace | Stefanie Reich |
| Vydavatel | moses. Verlag GmbH |
| Rok vydání | 2014 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 10 |
| Minimální věk | 6 and up |
| Kategorie | Animals, Card Game, Children's Game |
| Mechanismy | Pattern Building, Set Collection |
| Rodina | Animals: Camels |
Více o hře.
+ rychlá hra
+ herní doba
+ krásné ilustrace
+ malý vliv náhody
+ originální
+ příjemná výzva
+ pro děti i dospělé
- tempo může někoho odradit
