Starat se o blaho všech občanů. To je přesně moje povolání. Každý den je úplně jiný. Někdy potřebuje kovář pomoci se splašenou kobylou, jindy hostinský nemá dost síly, aby sám dovalil sud piva do sklepa. Při svých pochůzkách s sebou nosím co nejvíc nářadí v opravdu těžké tašce, protože nikdy nevíte, co zrovna budete potřebovat. Radost těch, kterým pomohu, za to ale stojí.
Francouzské město Orléans otevírá své brány a vítá všechny hráče. Pro některé hráče to ale nebude nové setkání, protože se jedná o volné pokračování úspěšné hry Orléans. Novinku si pro hráče připravil Reiner Stockhausen za podpory společností Dlp Games a Tasty Minstrel Games. Distribuci po Evropě si vzala na starost firma Esdevium Games.
Pod ilustrovaným víkem, které se snaží připomenout nádhernou katedrálu v Orléans, se snaží ukrýt obrovská krabice. Ačkoliv jsou ústředním motivem právě titulní příběhy (stories), hráči budou pokaždé potřebovat velký herní plán se spoustou šestiúhelníkových políček. Některé z nich zaplní dílky terénů a postaví také startovní vesnice. Vedle mapu hráči postaví zásoby surovin a dělníků.
Samotní hráči dostanou každý desku s devíti akčními políčky (budovami) a také nádvořím, na které budou hráči v tahu losovat své dělníky. Ty ale na začátku (v omezeném počtu) nasypou do plátěného pytlíku. Stejnou barvu mají také figurky osadníků a pevností, které ale nezačínají v držení hráče kompletně. Další komponenty už pak jsou závislé na jedno ze dvou dostupných scénářů. Zatímco v tom prvním (The First Kingdom) dostanou hráči desku epoch, řadu malých destiček a list s úkoly, v druhé to všechno nahradí pouze karty ročních období.
Samotné příběhy určují, o co všem účastníkům jde a upravují jejich možnosti. Každý z hráčů dostane vždy příručku, která jej provede celou partií i jejím vývojem, má ji vždy po ruce a nemusí se o ni dělit. Velká většina pravidel ale zůstává stejná. Hráči si v každém kole vylosují sadu svých dělníků různých druhů a ty pak musí všichni současně vyslat na volné pozice. Místa jsou ale vždy omezeny pouze na konkrétní typ vesničanů, které se dělí na řadu povolání.
Na začátku mají hráči lokace hlavně na své desce, ale postupně mohou také stavět budovy, které jsou zpřístupňovány, jak v partii ubíhá čas. A s nimi do hry vstupují také nové možnosti.
Ať už se ale hraje libovolný příběh, hráči mohou s použitím svých pracovníků nejen najímat další posily, ale samozřejmě získávat také nové suroviny, stavět budovy a vydělávat mince. Kromě těchto možností ale přijde do hry také mapa, na které se hráči snaží dostat pod kontrolu jednotlivé regiony a hlavně objevovat nové. Navíc posouvají svůj ukazatel po stupnici slávy, která může hráčům přinést nové obyvatele a také vedlejší příjmy. Hráči pak mají vždy nějaké vítězné podmínky a kdo je splní jako první, ten slaví vítězství.
Orléans Stories je pokusem přinést v mechanismu úspěšné hry něco nového. Ale autor se snaží být především originální, a to za každou cenu. Na první pohled je zařazení knížek pro každého a postupného vývoje partie jako dobrý nápad.
Základem všeho je samozřejmě budování balíčku, do kterého si postupně hráči nakupují nové žetony vesničanů. A poté potřebují jejich pomoc. Každý z účastníků si sám určuje složení svojí družiny, a tedy i to, jakým směrem se bude dále ubírat. Nadějně vypadá průzkum a boj o nadvládu na mapě. Právě její zařazení do celkového taktického snažení a plánování je tím hlavním, co vás na hře bude bavit.
Hra tak vůbec nevypadá, ale je docela komplikovaná. Všechny ty možnosti spolu souvisí a řada pravidel od hráčů vyžaduje neustálou pozornost.
Jenže příběhy současně naznačují, že by jich mělo být hodně. V krabici najdete dva. A jejich opakované hraní není příliš velká zábava. Především proto, že velkou část partie používáte stále dokola ty samé akce. A to není zrovna zábava tak, jak si ji představujeme. Navíc v druhém příběhu na hráče čeká překvapení v podobě možného vyřazení soupeře z celé partie. To s ohledem na délku hry má naprosto ničivý dopad na celkový dojem.
S tím vším souvisí také herní doba, která je dost extrémní. Dvě hodiny jsou minimální čas, který u hry strávíte, a to bohužel vzhledem k repetitivnosti akcí je příliš.
Orléans Stories má šanci být opravdu zajímavou a velkolepou zábavou. Může za to neustále se vyvíjející příběh, který posouvá všechny kupředu a otevírá jim nové možnosti. Bohužel hra ale není úplně plynulá a přechody mezi jednotlivými obdobími působí nuceně. Není vůbec jednoduché říct, komu by se tato novinka mohla líbit.
Řada fanoušků originálu vnímá novinky jako zbytečné a zůstane u losování žetonů. Naopak hráči, kteří původní Orléans vůbec nehráli, jsou často překvapení náročností a herní dobou. Z obou táborů se většina hráčů shodla, že partii by si zopakovat nechtěli. Pokud se vám ale nápad s knihami líbí, máte rádi náročné hry a chcete dát šanci mechanismu losování žetonů, pak Orléans Stories alespoň vyzkoušejte. Už kvůli autorově snaze o originalitu.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Reiner Stockhausen |
| Ilustrace | Klemens Franz |
| Vydavatel | dlp games, Arrakis Games, Matagot, White Goblin Games |
| Rok vydání | 2019 |
| Počet hráčů | 2 - 4 |
| Herní doba | 180 |
| Minimální věk | 12 and up |
| Jazyková závislost | Moderate in-game text - needs crib sheet or paste ups (2 voters) |
| Kategorie | Medieval |
| Mechanismy | Deck, Bag, and Pool Building, Player Elimination, Take That |
| Rozšíření | Orléans Stories: Expansion – Stories 3 & 4 |
| Rodina | Game: Orléans |
| Alternativní názvy | Orléans Historias |
Více o hře.
+ budování žetonů v pytlíku
+ příběhy
+ originalita
+ velké množství komponent
- vyřazování hráčů
- málo variability
- v rámci partie hodně repetitivně akce
