Osadníci z Katanu (recenze) jsou deskovou hrou, která změnila historii i budoucnost deskových her. Jméno Klaus Teuber se už navždy spojí s obrodou moderních deskových her. Na úspěch této původní hry autor navázal rozšířeními, díky nimž se osadníci podívali do Atlantidy (recenze) i mezi Kupce a barbary (recenze).
Jenže každé velké jméno si říká kromě rozšíření také o nějaké ty odnože, které by se vydaly trochu jinou cestou. A právě to je případ Osadníků, kteří se dočkali téměř současně svojí kostkové a karetní verze. Dnes se zaměříme na tu novější, tedy karetní verzi, kterou si na první pohled fanoušci klasického Katanu dokáží těžko představit.
I za touto karetní verzí stojí Klaus Teuber a najdete ji v distribuci společnosti Albi, stejně jako ostatní hry z řady Osadníků. Tato karetní verze dorazila do češtiny v roce 2011.
Hra se ukrývá v malé karetní krabičce s odděleným víkem. Uvnitř najdete kromě složených pravidel (tenký proužek na výšku, oboustranně barevně potištěný) už jen to hlavní – balíček karet. Bohužel samotné krabičce chybí rozdělovač v půlce, takže se karty hůře vrací zpět. Ale není to nic strašného.
Jakmile začnete listovat kartami, uvidíte staré známé názvy – vesnice, města, rytíře, cesty, ale také klasické suroviny – ovce, obilí, kámen a cihlu. Samozřejmě i zde budete těmito materiály platit za nákup a stavění. Důležité je všimnout si, že většina pokročilých karet (rytíř, vesnice, cesta) jsou oboustranné (strany A a B) a mají vždy jiné efekty.
Do začátku každý z hráčů dostane jednu vesnici a jednu cestu. Tyto karty si položí před sebe jako svůj startovní majetek. K tomu získá už pouze nápovědní kartu, která jasně a přehledně sumarizuje potřebné suroviny, za něž si mohou hráči koupit nové karty. Do ruky dostane každý také trojici karet.
Karty silnic, rytířů, vesnice a městkých budov (vylepšení) se položí do středu stolu na hromádky. Jejich počty jsou konečné a počítejte s tím, že například u rytířů se určitě dna hromádky doberete velice rychle. Ze zamíchané hromádky surovin vytvoříte společnou nabídku tvořenou pěti kartami, které se říká tržiště.
Hráči mohou ve svém tahu obchodovat se surovinami. Podle počtu vlastněných cest a rytířů si mohou vybrat z několika možností, jak k materiálu přijít. Nejjednodušší z nich, který máte k dispozici vždy, je dobrání z balíčku zakrytých karet. Ovšem v takovém případě nikdy nevíte, co dostanete a obvykle vám takový obchod v krátkodobém výhledu nijak nepomůže.
Mnohem důležitější tak je výměna s tržištěm. Jenže k ní potřebujete už nějakou tu cestu stranou A nahoru a navíc je to něco za něco. Musíte totiž za branou kartu odevzdat jednu z ruky a položit ji na její místo. To je také jedna z mála situací, kdy se nabídka tržiště obměňuje. Hráči samotní nemají možnost si vynutit změnu celé nabídky, jedinou další situací, kdy se to stane, je postavení města.
Jakmile máte v ruce dostatečný počet surovin, můžete začít stavět. V jednom tahu lze postavit libovolný počet různých i stejných budov, dokud vám stačí karty v ruce. Transakce probíhá jednoduše – zaplatíte a vezmete si kartu odpovídající stavby nebo osoby ze společné zásoby uprostřed stolu a položíte si ji před sebe.
Nyní vstupuje do hry první ze složitějších principů, které se snaží udělat z karetních Osadníků něco víc. Jedná se o střídání stran karet v případě rytířů a cest. První cestu totiž pokládáte její stranou A nahoru, druhou stranou B, a takto je střídáte, když vám přibývají. Zatímco strana A poskytuje lepší výměnu karet s tržištěm či protivníky, strana B poskytuje vítězný bod. Stejná situace platí i u rytířů, kteří ovšem poskytují jiné výhody – možnost dobrat na konci tahu o jednu kartu více nebo vítězný bod.
Na konci každého kola je vaše jediná šance, jak získat nějaké suroviny – můžete si totiž dobrat dvě karty z balíčku, případně víc, pokud máte vyloženého rytíře. Tyto suroviny jsou však čistě náhodné a nemáte jistotu, že vám přijdou nějaké, které potřebujete.
Výjimku pak tvoří město, jež si neberete ze společné zásoby, ale přestavíte na něj vesnici. Jednoduše otočením karty. Město je také prvním z námi zmiňovaných karet, za které dostáváte více vítězných bodů – dva. Samozřejmě mnohem více vítězných bodů dostáváte za budovy, které do města můžete pořídit a které současně dávají svému majiteli nějaké speciální schopnosti. Například univerzita umožňuje nahrazovat suroviny při stavbě, kostel chrání rytíře před zloději, citadela pak cesty (obojí před vašimi soupeři).
Velice důležitou roli v celé partii hrají rytíři, o které se hráči budou prát. Není jich totiž dostatek, takže pokud hráč chce naverbovat rytíře, ale ten už není v zásobě, vezme si jej ze stolu od některého jiného hráče. To je takticky zásadní rozhodnutí, protože utracením surovin si nejen polepšíte, ale také uškodíte některému ze soupeřů. Na druhou stranu si proti sobě právě tohoto hráče poštvete a budete se muset zbytek partie vyrovnávat s jeho odvetou.
Souboj končí ve chvíli, kdy některý z hráčů má před sebou vyložené karty o hodnotě deseti vítězných bodů. Takový hráč se stává okamžitě vítězem a nejlepším stavitelem Katanu. Tedy alespoň v této hře.
Osadníci z Katanu: Karetní hra je snahou o věrné zpracování deskových osadníků do karetní podoby. Setkáte se zde se všemi známými jmény z originálu, ale přitom hra je rychlejší a přístupnější všem. Jenže je to dobře? Bohužel ne až tak docela.
V úvodních kolech hráči těžce bojují o suroviny a záleží pouze na náhodě, kdo dostal lepší startovní ruku surovin nebo kdo si nalíznul lepší kartu z dobíracího balíčku. Jakmile se totiž někomu podaří sestavit lepší kombinaci, která mu umožní měnit s tržištěm, začne ostatním výrazně utíkat.
Mnohem větší potíž však je v samotném herním systému karetních Osadníků. Zatímco v originální verzi si vychutnáváte propojení a především hody kostkami na suroviny, které jsou hnacím motorem celé strategie, zde můžete pouze sbírat karty. A kupovat za ně další karty. Celému zážitku chybí nějaký výraznější okamžik, ke kterému by všechno směřovalo. A nemyslíme tím samotné vítězství. Hráči prostě bezcílně sbírají karty.
Sice mohou mít nějakou strategii, ale těžko ji dokáží dodržet. Všechno totiž závisí pouze na tom, jak chodí karty a se špatnou rukou prostě nic dobrého nevymyslíte. Potřebujete vždy tu správnou kombinaci karet, a pokud není na tržišti, můžete jen bezcílně dolízávat další nebo se ji pokusit ukrást soupeřům. I tato šance v karetní hře Osadníků je, ale potřebujete k tomu mít před sebou vyloženou cestu stranou A. A jedná se o výměnu, takže protivníkovi jednu kartu zase vrátíte.
Jediným vylepšením oproti deskovým Osadníkům z Katanu je hra ve dvou, kterou však zrušilo námi minule recenzované rozšíření Kupci a barbaři, které do hry zahrnulo třetího hráče, v jehož kontrole se oba soupeři střídají. Ve dvou je však karetní verze úplně nejslabší, protože souboj postrádá napětí.
Navíc po celou dobu partie mají hráči pocit, že v podstatě nemají příliš na výběr. Mohou sice plánovat útoky na soupeře nebo měnit pořadí nákupu staveb, ale v konečném důsledku potřebují stejně pořád totožné budovy k dosažení vítězství. A to nemá příliš společného se zábavou.
Grafika vychází pochopitelně z předlohy, takže je pěkná, jednoduchá a jasná. Na kartách jsou zřetelně vyznačeny jejich hodnoty ve vítězných bodech. Cena pak přímo na nich není, ale najdete ji pouze na pomocné kartičce. Při hraní potřebujete trochu čtení, protože texty na kartách popisují některé schopnosti. Texty jsou psané vcelku velkým písmem a není problém s jeho čtením.
Karetní Osadníci z Katanu bohužel výrazně zaostávají za svojí předlohou a to především zábavností celé partie. Hernímu systému chybí nějaký výrazný prvek, který by hráče zaujal. Pouhé sbírání karet a placení surovinami za vyložení dalších karet už dnes vyšlo z módy. Škoda, že autor systém více nepropracoval. Za jednoduchostí je snaha vytvořit hru pro všechny, jenže tato verze karetní hry si těžko bude hledat nějaké fanoušky. Pro hráče původních Osadníků je příliš jednoduchá a bez zásadních taktických možností, a hráči, kteří se mezi fanoušky Katanu nepočítají, sáhnou raději po jiné hře. Tato předělávka se nepovedla.
Více o hře.
+ karetní hra na motivy Osadníků
+ jednoduchá pravidla
+ obsahuje staré známé suroviny i objekty
+ možnost kradení
+ otáčení karet a jejich omezené množství
- omezená nabídka surovin
- herní zážitek je pokaždé stejný
- cíl je pouze zisk 10 bodů
- malá ovlivnitelnost průběhu
- stále stejný scénář hry
