Recenze: Patronize – propagujte umění

Vždycky je dobré mít nějakého patrona. A právě proto byste měli myslet do budoucnosti a nějaké si pořídit. Nebo jste na tom už dobře? Pak naopak můžete být někomu patronem, určitě to oceníte, až se z dobrých časů stanou ty horší. Patronové jsou prostě cestou ke spokojenosti.

I my se můžeme stát takovým veleváženým patronem. Právě proto přišla na svět nová karetní hra Patronize od HIsashi Hayashiho, který je slavný díky svojí hře Milostný dopis. Jeho nová hra vychází opět pod záštitou firmy Alderac Entertainment Group, tedy AEG a byla poprvé vydaná v roce 2014.

Už podle grafiky na víku a červené pečeti poznáme, že hra patří do světa městského státu Tempest, podobně jako další hry Dominare nebo Mercante. Krabička je malá a je tak je ihned zřejmé, že se jedná o karetní hru. Na víku pokračujeme v duchu umění a vidíme zde jednoho z šikovných malířů před plátnem s potrétem.

Uvnitř pak na nás čeká malá brožurka s pravidly, která ale podobně jako u již zmiňovaného Milostného dopisu má překvapivě hodně stránek. Je to dané malými rozměry, ale také zvolenou velikostí písma. Na hráče uvnitř ale nečeká pouze balíček karet. Kromě něj budou modelem na stole stát také dřevěné kostičky různých barev.

Ale zpět ke kartám, na kterých najdeme buď postavy, nebo karty proslavení se. V případě první možnosti má každý umělec natištěné číselné vyjádření slávy, ale také sílu, specializaci (náboženství, průzkum, věda, umění) a také kostičku, kterou přináší. No a nechybí text s nějakou specifickou dovedností. To kartám slávy vládne velká pečeť s číslicí, ale také dva malé symboly pro věci, které jsou zrovna v módě (opět na výběr ze čtyř zmíněných oblastí). Jsou tu i přehledové karty a pak balíček bonusů pro ostatní hry ve světě Tempestu.

Na začátku partie hráči vytvoří dva balíčky karet a to v počtu závisejícím na množství hráčů v partii podle tabulky v pravidlech. Zatímco karty osobností dostanou hráči do ruky, karty slávy zůstanou ležet na stole jako hromádka obrázkem dolů.

Partie samotná se pak dělí na kola. Na začátku každého hráči otočí jednu kartu slávy, a tak se dozví, o co se vlastně bude tentokrát hrát. A také, která dovednost je zrovna v módě. Poté už se hráči střídají na tahu, ve kterém mohou (ale mohou také tah – a tím i kolo – vynechat) vyložit jednu kartu osobnosti a to odkrytě obrázkem nahoru.

Jakmile každý zahrál jednu kartu nebo se vzdal této možnosti, kolo končí a je třeba určit vítěze. Tím bude většinou ten, kdo vyložil umělce s nejvyšší silou (v levém horním rohu karty). Ovšem mnohem větší šanci má ten, jehož osobnost má kartou slávy požadovanou specializaci. Ten automaticky přebíjí všechny ostatní a rozhoduje se pak mezi zástupci této trumfové barvy.

Všichni hráči, kteří nějakou postavu vyložili, nyní dostanou svoji odměnu v podobě kostičky natištěné na zahrané osobnosti. Pouze vítěz kola ale dostane navíc samotnou kartu, o kterou se celou dobu hrálo. Zahraní umělci se poté stávají chráněnci svých majitelů a v následujících kolech jim budou poskytovat výhodu podle svého textu na kartě.

Ovšem tento klidný průběh mohou narušit ti, kdo nezahráli žádnou kartu. Každá, kdo se vzdal tahu, může ukrást jednomu z protivníků jeho zahraného svěřence a získat ho pro sebe. Proti tomu se mohou hráči bránit prostřednictvím černé kostky, kterou dostali na začátku partie. Mají pouze jednu a musí ji použít moudře. Taková osobnost je proti ukradení chráněná. Místo krádeže si mohou hráči, kteří pasovali, vybrat také libovolnou kostičku, pokud si nechtějí nebo nemohou hrát na zloděje.

Partie pak pokračuje odhalením další karty a to až do chvíle, kdy je zásoba úkolů uprostřed vyčerpaná. V takovém okamžiku je na čase určit vítěze. Všichni do jednoho si spočítají vítězné body nejen ze získaných karet slávy, ale také za kostiček, včetně bonusů za chráněnce a nejvyšší počet od konkrétní jedné barvy. Teprve ten, kdo má v součtu nejvyšší zisk, se stává vítězem a nejlepším patronem.

Patronize je zajímavou hrou, do které byste na první pohled možná ani neřekli, že se jedná o štychovku. Ale opravdu je tomu tak. Tentokrát ale neurčují trumfy sami hráči, ale náhoda ze zamíchaného balíčku. Všichni účastníci se tomu musí přizpůsobit a i když nemají vhodnou kartu v ruce (díky smůle), mohou se přizpůsobit kolu jinak a vynechat.

Mohlo by Vás zajímat

4.8

pro pokročilérecenzestrategická

Recenze: Ztracený ostrov Arnak Velitelé expedic

Celá hra je ohromně rychlá. Každé kolo je pouze o zahrání jedné karty a poté už stačí pouze vyhodnotit nejvyšší číslici v trumfové barvě (případně mimo ni) a rozdělit kostičky. Nějaká ta krádež a je hotovo. Tím, že v partii je vždy pouze pět až sedm kol, zůstává všechno rychlé a nové až do konce. Partie tak skončí po necelých deseti minutách.

Jenže tady současně navazuje moment, který vám tu radost z rychlosti znepříjemní. Jedná se o počítání bodů, které je plné porovnávání a není na první pohled jednoduché. Trochu jej usnadní bodovací list, který lze stáhnout na stránkách firmy AEG.

Hra není nijak náročná, proto tak nějak nechápeme její doporučení až od čtrnácti let. Ve skutečnosti je snadno hratelná už od deseti. Dobrá zpráva pak je, že sbírání kostiček funguje ve všech počtech od tří až do pěti.

Pravidla samotná jsou opravdu jednoduchá. Jediná specifika plynou pouze ze samotných karet osobností. Jednotlivé postavy jsou vždy trochu odlišné, ať už silou, slávou nebo poskytovanou kostičkou, takže je vždy těžké se rozhodnout, kterou zrovna vyložit. A jestli vůbec nějakou. Právě tato možnost udělá hráčům možná největší vrásky.

Na štychovku, navíc s tak malým počtem karet (ke všemu vám bude stačit 29 karet) je překvapivě taktická a hráči mají solidní šanci ovlivnit svoje šance na vítězství. A to rozhodně oceňujeme. A to přesto, že hra umí vyniknout hlavně po více partiích, kdy se seznámíte s dovednostmi postav a můžete se soustředit na taktiku.

Patronize je přirozeným úspěchem. Může za to rychlá herní doba i taktičnost. Takovéto jednoduché karetky umí udělat radost. Není jich nikdy dost. Není úplně dokonalá, ale to vlastně ani nevadí. Mnohem důležitější je fakt, že Patronize umí nabídnout opravdu fajn zábavu.

<br><br>

Recenze: Patronize – propagujte umění

Patronize je zase další hrou, která se veze na vlně mikroher. Devětadvacet karet tentokrát slouží k tomu, abyste si zahráli štychovku. To vše ale s jedním společným balíčkem, který bude určovat trumfy. Hráči navíc mají možnost vynechávat kola, takže se nemusí připojit, pokud nemají vhodnou kartu. Body lze získat za různé věci, což ale kazí dojem z jinak opravdu rychlé partie. Samotné bodování na konci se totiž protáhne. A hra funguje lépe po více partiích a obeznámení se s balíčkem. Patronize je ale příjemnou mikrohrou a zajímavou možností, jak posbírat trochu štychů.

Klady:

+ rychlá herní doba
+ není závislá na prvotním rozdání karet
+ trumfy určuje společný balíček
+ rozměry a počet karet
+ povedená grafika
+ opravdu zábavná štychovka

Zápory:

- zdlouhavé bodování
- vynikne po více partiích

4