Recenze: Pikantní kočky – srst jako oheň

Žily byly v džungli tři kočky. Není jasné, jak je to dávno. Lidé se jim zeširoka vyhýbali, ale přesto jim jejich rajón byl malý. Neustále se přely, která z nich je nejostřejší. Drápy měly všechny stejné. Špičáky také žádná neměla delší. A tak se rozhodly utkat v polykání žhavých pokrmů. V džungli není nouze o divoká koření. Mohou si ale věřit, zvlášť, když se blíží konec světa a nikdo výsledky nebude moci překontrolovat?

Je na čase jednou provždy rozhodnout tuhle rozepři. A tak byli k hádce přizváni hráči v karetní hře Pikantní kočky (Spicy). Hru vytvořil Zoltán Györi a vyšla pod hlavičkou firmy Heidelbär Games. Pro překlad do češtiny si ji vyhlédla společnost ADC Blackfire.

Malá krabička svojí zlatou barvou naznačuje korunu, která čeká na vítěze zvířecího souboje. Na víku pak vidíme jednu z koček. Uvnitř se ukrývá stovka karet, které znázorňují chilli, pepř i wasabi s číselnými hodnotami pálivosti od jedné do deseti. Z hromádky vytřídí tři trofeje a všechny ostatní karty hráči zamíchají do balíčku. Z něj si každý vezme šest náhodných do ruky a ke konci dobíracího balíčku umístí kartu konce světa. Zmiňované trofeje zůstanou ležet stranou.

Hráči se střídají v hraní jedné karty z ruky. Jenže takové koření hrají vždy obrázkem dolů a pouze ostatním oznámí, o jaké koření a hodnotu se jedná. První karta v hromádce musí mít hodnotu tři nebo menší a každá následující musí dodržet druh, ale číslice musí vždy růst až k devítce. Poté lze opět vyložit hodnotu jedna až tři. Místo hraní lze v kole pasovat a dobrat si jednu kartu.

Jenže nikdo nenutí hráče říkat pravdu. Stejně tak mohou zahrát obrázkem dolů úplně jinou kartu, než ohlásí. Kterýkoliv ze soupeřů může po zahrání napadnout správnost a vyhlásit takzvanou konfrontaci. Musí ale říct, co je špatně, jestli hodnota karty nebo její koření. Ten, kdo konfrontaci vyhraje (tedy obviněný v případě, že je vše správně a konfrontující, pokud šlo o blaf), si vezme všechny karty z balíčku jako svoje body. Poražený si navíc dobere dvě nové karty.

Hráči se ale snaží karet v ruce zbavit, protože jakmile je někdo všechny odehraje, může to oznámit ostatním. Ostatní se v tu chvíli mohou ještě rozhodnout konfrontovat zahranou kartu. Pokud se tak ale nestane, hráč okamžitě získává trofej, položí ji před sebe a dobere si nových šest karet.

Po každé konfrontaci tak balíček, čísla a také výběr koření probíhá od začátku. Souboje pokračují až do chvíle, kdy dojde zásoba trofejí nebo jeden z hráčů získá dvě (ten okamžitě vítězí bez šance ostatních na odvetu). V případě, že by k tomu nedošlo dostatečně včas, může být odhalena karta konce světa. I ta pikantní souboj ukončí. Hráči si pak sečtou body z trofejí a počet karet koření a ten, kdo má dohromady nejvíce bodů, vyhrává partii.

Pikantní kočky jsou elegantní blafovací hrou. Pokud byste totiž hráli pouze podle pravdy, dobírali si vždy, když potřebnou kartu nemáte a jen čekali, pak si asi příliš zábavy neužijete. Hra je založená na tom, že se hráči budou snažit v různých časových intervalech snažit podstrčit na hromádku obrázkem dolů úplně jinou kartu. Někdy jim to projde a někdy ne. A právě z toho plyne neustálé napětí a nejistota, která vás bude na hře bavit.

Soupeři také pečlivě sledují tahy všech soupeřů a snaží se na nich vyčíst, jestli říkají pravdu nebo ne, aby mohli ve správnou chvíli zahlásit konfrontaci. Jen ta je totiž způsobem, jak získat body, pokud odmyslíme karty trofejí.

Jenže i když si budete na sto procent jistí, že někdo lže, ještě nemáte vyhráno. A tady je právě moment, který řadě hráčů nemusí vyhovovat. Jestli se totiž karty liší v barvě nebo hodnotě je prostá náhoda a sázka na štěstí. Při tom se touto šancí s pravděpodobností 50:50 může rozhodnout nejen úspěch jedné konfrontace, ale třeba i celá partie.

Mohlo by Vás zajímat

3.9

dětskárecenze

Recenze: Wildtastic Five – prázdné safari

Hráči při tom mají motivaci se zbavovat karet, protože pokud někdo vyprázdní celou svoji ruku, může se radovat rovnou z deseti bodů. Právě takovou hodnotu má každá trofej. Ale v nabídce jsou pouze tři, takže pokud si je rozdělí více hráčů, nakonec stejně o vítězi rozhodne počet karet koření.

Další velkou zbraní této malé karetky je její herní doba, která se umí dostat i na patnáct minut, především v případě předčasného zisku trofejí. Pokud by se měli hráči dopracovat až ke kartě konce světa, pak se o pár minut protáhne. Ale i tak je vše rychle u konce, takže si s radostí zahrajete ještě odvetu.

Ale to hlavně v případě, že se partie zúčastní alespoň tři účastníci, ještě lépe čtyři. To proto, že v nižších počtech ten pocit blafování a nejistoty není tak silný. A pak tam prostě něco v celkovém zážitku chybí. Díky blafování pak je dobré, aby děti měly trochu vyšší věk, aby dokázaly tajemství svých zahraných karet udržet.

Pikantní kočky jsou skvělou zábavou. Pokud se už sejdete u stolu s touhou blafovat, nebudete ani na chvíli litovat, že jste se rozhodli právě pro tuto hru. Jednoduché a rychlé tahy, kterým se musí všichni věnovat. Každý může blafovat. Někdy to projde, jindy ne. Ale tak či tak je to stále legrace. Pikantní kočky jsou peckou ve zlatém obalu.

Recenze: Pikantní kočky – srst jako oheň

Pikantní kočky nám udělaly velkou radost a problafovaly si cestu na náš stůl prakticky každý den, kdy jsme je měli v redakci. Na začátku nebo na konci večera, vždy když jste dostali chuť na trochu malých podvůdků. Hráči mají dostatek prostoru, aby si vyšvindlovali své vítězství. Ale stejně tak lze vyhrát i správným citem pro lež soupeřů, ačkoliv úspěch obvinění nakonec závisí na štěstí. Přes tuto jedinou výtku jsou Pikantní kočky čirá radost ze hry.

Klady:

+ chytré blafování
+ odhalení podvodu přináší velkou odměnu
+ krátká herní doba
+ pobaví všechny
+ originální grafické pojetí

Zápory:

- při odhalení lži musíte ještě hádat na náhodu
- slabší ve dvou

4.5