Málokdo kontroluje páry ponožek předtím, než je dá do ponožky. Ale není nic neobvyklého, když se pak na sušáku ocitne pouze jedna z některého páru. A pak to právě řada lidí svádí na pračky, které jsou v tom ale docela nevinně. Ve skutečnosti mizí liché ponožky mnohem dřív, ještě když leží v koši na špinavé prádlo. Právě do něj se rády zahrabou nenápadné příšerky, které si pak pochutnávají na lahodných a teploučkých kouscích látky.
Tato stvoření se jmenují Ponožkožrouti a jejich existenci odhaluje dvojice výzkumníků Liesbeth Bos a Anja Dreier-Brückner. Místo aby vydaly vědeckou práci, vytvořili podle nich deskovou hru a to pod záštitou firmy Lifestyle Boardgames. Novinku si pak určitě i díky zpracování a ilustracím Iriny Pechenkina vyhlédla pro lokalizaci do češtiny společnost ADC Blackfire.
Už na víku uvidí hráči jedinečný obrázek, který zachycuje ponožkožrouty v jejich přirozeném prostředí. Uvnitř středně velké čtvercové krabice pak najdou plastový černý herní plán, který je rozdělený na šestatřicet políček. Na něj rozmístí dílky, jejichž cílem má být simulovat přirozené životní prostředí příšerek. Je nutné, abyste vše připravili dříve, než vykouknou samotná stvoření z boxu, abyste je nevyplašili.
Místo pro hnízda ponožkožroutů jsou v rozích a právě tam budou začínat i jejich postavičky. Každá taková figurka má prázdné bříško, do kterého položí hráči jednu kostku. Do společného pytlíku nasypou všech čtyřicet ponožek.
Každý z účastníků si vybere jednu barvu a tím se stane skřítkem, který se snaží na plánu posbírat tři páry ponožek, aby si zajistil teplíčko pro nohy, ruce i špičaté uši. Dostane figurku odpovídající barvy a tu postaví na jedno ze čtyř polí ve středu plánu. K tomu získá ale také oboustrannou destičku svého skřítka, může si pak vybrat, jestli se jedná o kluka nebo holku. K tomu si vezme také čtyři žetony.
Všichni soupeři se střídají na tahu, ve kterém nejdříve hodí kostkou příšerky a dostane šanci posunout jednoho z ponožkožroutů. Umí popoběhnout o jedno až tři políčka a je pouze na aktivním hráči, kolik z nich využije. Při posouvání z políčka na políčko je třeba figurku mírně nadzvednout, protože mezi nimi jsou malé zoubky. Ty nejenže drží dílky na místě, ale k tomu hlavně dokáží záludně rozpohybovat kostku v bříšku příšerky.
Jakmile se postavička zastaví, právě ikonu na kostce musí hráč nejdříve překontrolovat. Pokud zde najde zavřené očičko, tak je všechno bezpečné a příšerka spí. Hráč může pokročit ke svému vlastnímu tahu, ve kterém přesune figurku své barvy, a to libovolným směrem, včetně úhlopříčky. Dílek, na kterém zastaví, může odhalit a ukázat všem. Jestliže jeho barva odpovídá barvě hráče samotného, pak ho otočený vrátí zpět a má šanci vylosovat si dvojici ponožek z pytlíku.
Tímto způsobem mohou všichni postupně získat osm ponožek. Současně doufají, že mezi nimi najdou tři páry. Pouze tak mohou vyhrát. Navíc ale lze další ponožky krást z doupat příšerek, pokud se u nich odvážný skřítek zastaví.
Ale nezapomínejme na ty příšerky, které na konci svého pohybu neusnou, protože mají prázdné bříško. Ty mohou krást nespárované ponožky ostatním hráčům. Taková ponožka se okamžitě objeví v doupěti této příšerky. Místo toho se může hráč rozhodnout a využít postavičku k nakouknutí na dílek, se kterým figurka ponožkožrouta sousedí.
Hráči se střídají na tahu, ve kterém nejdříve vždy musí dát slovo příšerkám a teprve potom mohou sbírat ponožky pro svého skřítka. Ten, kdo jako první dokáže obléct skřítka do všech tří párů ponožek, se stává vítězem.
Ponožkožrouti jsou jedním z těch bájných stvoření, která žijí snad v každém domě. Slyšeli jste o někom, komu by nějaké ty ponožky nechyběly? Je tedy super, že jsme se dočkali hry, ve které mají hlavní roli. Lidé se o jejich existenci více dozví, a především v rodinách přestane to věčné obviňování, kdo ty ponožky pořád trhá.
Jako taková je hra bezpochyby jednoduchá. Je to o špetce paměti, protože dílky nepatřící hráči se vrací lícem dolů, ale také o štěstí s losováním ponožek. Pohyb příšerky je předvídatelný, stejně jako kostka. A hráči musí chytře zkombinovat její otočení s počtem kroků tak, aby dokázal správně využít možnosti kradení ponožek.
Přesun do hnízda ponožkožrouta znamená, že ponožka je okamžitě k dispozici každému, respektive tomu, kdo jako první k místu dorazí. Hráči tím ale hlavně snižují vliv náhody. Musí ale dát vždy něčemu přednost a je to o prioritách.
Co celý průběhu ozvláštňuje je příšerka a kostka v jejím bříšku. Chytře vymyšlený mechanismus funguje parádně a ani menší děti nemají problém posouvat figurku tak, aby se kostka lenivě přetáčela.
Už jako taková by to byla hra, která děti láká a baví. Jenže krabice ukrývá ještě řadu překvapení, které na začátku jsou zavřené v krabičkách na dně boxu. Mezi nimi je cestička pro ponožky, kterou si hráči postupně vydláždí za dokončené partie. A jak se ponožky dostanou ke dveřím konkrétního boxu, hráči si vybojují právo přihrádku otevřít. A s ní odhalí i nová pravidla, pro které je připravená druhá část pravidel, kam si hráči štítky nalepí a budou se jimi nově muset řídit.
To je navíc motivací pro všechny, proč se neustále chtít dále zlepšovat a vracet se ke hře. Ta i přes další rozšíření novými pravidly zůstává dohratelná během dvaceti minut a to i v maximálním počtu čtyř hráčů. Je krásně přístupná už od šesti let a to je právě zásadní zbraní.
Ponožkožrouti nejsou čistě dětskou hrou, přilákají na med i rodiče, protože krásně vypadají a jejich zpracování je domyšlené do posledního detailu. Mají v sobě trochu legacy prvek, ale potěší třeba i chytré otáčení destiček v plánu, které nemusíte složitě podebírat nehtem, stačí jen zatlačit na růžek. Hra krásně vypadá a baví, takže bychom ji rádi viděli pod mnoha vánočními stromečky malých dětí. Rozhodně si to Ponožkožrouti zaslouží!
+ rychlá herní doba
+ přístupnost
+ paměťový prvek
+ otáčející se kostka v bříšku příšerky
+ lepení po dokončení her a otevírání boxů (legacy)
2 Comments