V přístavu to všechno jenom začíná. Loď zde dostane svůj cenný náklad, posádka si vyhodí z kopýtka a podpalubí se naplní také jídlem a nesmírně důležitou vodou. Jakmile loď vyrazí na otevřené moře, je všechno jinak. Jídlo plave všude kolem, ale když námořník dostane žízeň, může vyhlížet déšť tak dlouho, že už je pozdě. A nebezpečí číhá na každém rohu. Nejen nepředvídatelné počasí, ale i černé vlajky pirátů čekají na nepřipravené.
Pokud si věříte dostatečně na to, abyste postavili svůj byznys na lodní dopravě, pak vás zaujme hra Ports of Mediterranean. Stojí za ní malé vydavatelství Zátka Games a jmenovitě pak samotný designér Martin Zítka.
Hra se ukrývá v nenápadném kartonovém boxu bez velkých pozlátek. Je vidět, že se jedná o ruční výrobu a žádnou masovou produkci. Zase máte díky tomu jistotu, že se i té vaší kopii dostala patřičná láska a pozornost. Pod siluetou chrámu, palem a velbloudů na hráče čekají krabičky, ve kterých se ukrývá spousta figurek (lodě, stavby, výrobky, kostičky i chrámy!) a nechybí ani balíček karet. Všechny komponenty jsou pečlivě uložené v malých boxících a ještě obalené v papírových pytlících. Pod nimi se ukrývá rozkládací herní plán východního Středomoří s přístavy propojenými námořními cestami.
Každý z jednotlivých účastníků v boxu objeví ale ještě jednu desku ostrova, respektive hráči si rozdělí ostrovy podle svých preferencí. Položit před sebe si je pak musí tou stranou, na jaké obtížnosti se mezi sebou dohodli. Tím ovlivní i délku partie. Jednotliví účastníci pak dostanou také svoji výbavu v podobě základních lodí, jejich vylepšení (další nákladní část, plachty), sadu sloupů a střechu pro stavbu chrámu, jednotlivé stavby a žetony pirátů. K tomu si vezmou také trojici možných výrobků. Do jednotlivých přístavů umístí jejich produkované komodity a to tolik, kolik je účastníků partie. Na závěr si pak každý hráč vylosuje jeden z přístavů jako svoji startovní pozici.
Hráči se pak střídají na tahu a každý provede dvě fáze, než předá slovo dalšímu v pořadí. Nejdříve každého správného námořníka a obchodníka láká voda a plavba, proto hráči mají možnost v libovolném pořadí nakládat, vykládat a plout. Jejich základní loď se může přesunout pouze z jednoho přístavu do toho sousedního.
Ale také nemusí plout nikam. Místo toho může námořníky nechat tvrdě pracovat a nakládat nebo vykládat bedny se surovinami. Bedýnky nakládají do přepravního prostoru hráči zdarma, protože jsou určeny pro transport. Teprve, když je dovezou do přístavu, který je přijímá k vyložení, mohou se těšit na odměnu. Tou je jeden box právě vezeného zboží jako podíl a k tomu platba v naturáliích – zboží, které se v daném místě produkuje. Naštěstí to obchodník nemusí naložit zpět na loď, protože by nikdy nevyšel z kolotoče neustálého přesouvání krabic. Místo toho si tento svůj výdělek přesune rovnou na vlastní ostrov a uloží bezpečně do skladů.
Právě veškerá stavební činnost se odehrává jako druhá část tahu a hráč může využívat své nastřádané suroviny a není nijak omezován akcemi. Prostě co může a chce postavit, to dokončí. Lze si tak třeba i najímat piráty, aby v následujících kolech mohl vykrádat přístavy nebo dokonce obírat soupeře (stačí ho jen mít a použít). Ale každý takový pirát je pouze jednorázový a po svém nájezdu musí zase zpátky do krabičky, než jej majitel znovu povolá.
Uskladněné zboží použije k výrobě nástrojů a ty pak zase k vylepšení lodí nebo dokončení staveb. A potom už se může pustit do stavby chrámu. Každý postavený sloup je třeba zaplatit cennými surovinami a za jeho postavení se hráči navíc dočkají dobrání jedné karty náhody. Její barva odpovídá úrovni sloupu. U pátého a šestého už hráči budou spíš škodit. Ale šestý je současně také skvělou zprávou, protože od vítězství hráče dělí pouze střecha. Jakmile ji dokončí, je partie u konce a hráč se stává vítězem.
Ve hře Ports of Mediterranean se hráči stávají opravdovými obchodníky. Plaví se na lodích po Středozemním moři a snaží se směnit své suroviny za ty jiné a vydělat si nejen na živobytí. Chtějí ze zisku postavit celý přístav, plný budov a především chrámu, který budou všichni obdivovat a přivolá božskou pozornost.
A právě ten obchodní pocit se hře daří velmi dobře sdílet. Hráči musí svojí lodí neustále pendlovat sem a tam a vymýšlet co nejlepší trasy. Jenže mezi jednotlivými přístavy jsou cesty stále stejné a při opakovaném hraní tak už budete vědět, co a jak. Díky tomu se pak hodí druhá mapa, ale i tak hrozí, že se vám nakonec lodní obchodování ohraje.
Hra se odehrává ve starověku a zajímavostí na hře je především to, že její pravidla jsou podložena historickým průzkumem. Jednotlivá města zde mají svůj dobový popis a produkované zboží opravdu odpovídá tomu, co se tenkrát v Alexandrii, Athénách nebo Syrakusech produkovalo.
Hráči ve svém tahu dělají docela dost akcí, což znamená, že se jejich činnost může docela dost protáhnout. To je patrné hlavně ve chvíli, kdy se souboje účastní tři nebo čtyři soupeři, protože pak se na tah čeká už docela dlouho a hra ztrácí na dynamice a náboji. To se pak promítne i do herní doby, která v základu a s jednodušší variantou je dohratelná ve dvou zkušených hráčích i za kousek přes hodinu. Ale jakmile přejdete na složitější variantu nebo se zvýší počet soupeřů, pak počítejte minimálně se dvěma hodinami.
Přístavy hráčů mají dvě strany. Náročnost se promítá v požadavcích na stavbu, které předpokládají více surovin, a tedy i delší fázi obchodování, než budou moci hráči přistoupit k vbudování vlastních staveb. Základem je ale vylepšení lodí a postavení druhé, která umožní lepší obchodování. Ale důležitá je i rychlost, protože s plachtou může loď navštívit v tahu až dva přístavy a v obou obchodovat.
Herní plán je oboustranný. Pokud tedy nechcete napínat plachty na tak velkou vzdálenost nebo máte prostě a jednoduše větší vztah k Řecku, můžete si celou partii snadno zopakovat s naprosto stejnými pravidly i na mapě řeckých ostrovů.
Na celou myšlenku dopravy nám přijdou trochu násilně naroubovaní piráti jen proto, aby ve hře byla trocha toho konfliktu. Pokud by vám ale tahle část vadila, jde jednoduše hrát bez nich. Hráči pak opravdu pouze transportují zboží a užívají si to, o čem hra je v první řadě.
Chtěli bychom vyzdvihnout také kvalitu zpracování. Dojem už začíná u mapy, která opravdu zaujme na první pohled. Navíc i využití kartonových krabiček a celkového uložení hry je podařené. Karty samozřejmě nemají žádnou povrchovou úpravu, ale všechny ostatní komponenty jsou produktem 3D tisku a vypadají na stole a při hře moc pěkně. Dokonce i rozvržení přístavu hráče je vyřešené moc pěkně, přehledně a při tom potěší i oko. Ports of Mediterranean na nás působí dojmem, že se jedná o autorův splněný sen. Je čistě taktická, bez náhody až na doplňkové karty, které mírně hráči pomohou nebo mu naopak v pozdější fázi uškodí. Rozhodně se nehrají špatně. Nabízí důraz na obchodování, který leckoho zaujme a zabaví. Hra sice není dokonalá, ale většina potíží jsou drobnosti. Jedinou opravdovou výtkou je znovuhratelnost, protože se v partii nic nemění. Ale za poměrně rozumnou cenu to stále stojí především vzhledem k moc pěknému zpracováním. Zkuste to, Ports of Mediterranean z vás udělá opravdové starověké obchodníky.
+ příznivá cena
+ pěkné zpracování (3D tisk)
+ dvě mapy, dvě obtížnosti
+ obchodování i stavba
+ vylepšování lodi
= piráti působí trochu rušivě
= delší tahy a partie ve více hráčích
One Comment