Když jsem tudy šel včera, ještě tam ty koleje nebyly! A najednou je tu spousta pražců, které ají za úkol dovést vlak na další zastávku. Připadá mi to neuvěřitelné. Kdo by za jeden den postavil celou stavbu, která má za úkol unést desítky tun vážící monstrum? Pak jsem popošel několik kroků vpřed a pochopil! Ty koleje jsou jen nakreslené!
Kreslení kolejí je nové povolání, které si pro hráče připravila autorská dvojice Hjalmar Hach a Lorenzo Silva. Vydavatelem originálu s názvem Railroad Ink se pak stala úspěšná italská společnost Horrible Games (Výbušné lektvary). Představena byla na veletrhu Spiel 2018 v Essenu, kde si ji vyhlédla k lokalizaci do češtiny firma Albi.
Hra vychází hned ve dvou barevných edicích – azurově modré a ohnivě rudé. Obě mají na víku výhled na železniční most, po kterém zleva doprava supí vláček s několika vagónky. Pod odklápěcím víkem se ukrývá sada šesti zástěn, které současně slouží také jako hráčský plán a bodovací tabulka. Vlakovou síť vytváří sedm krát sedm čtverečků, z jejichž plochy vede celkem tucet výjezdů. Po jednom si tedy vybere každý z účastníků a položí jej před sebe. K tomu si každý vezme také povinnou výbavu v podobě jedné fixy. Ve středu stolu začíná sada kostek.
Na začátku každého kola je potřeba hodit kompletní čtveřicí bílých kostek cest, jejichž výsledek určí nabídku tratí pro aktuální kolo. Jakmile se dokutálí a hráči se seznámí s jejich výsledkem, mohou okamžitě začít kreslit a snažit se zakomponovat jejich rovinky, zatáčky, nadjezdy a stanice do svého stávajícího železničního díla.
Všichni účastníci musí tedy nakreslit kostkami předepsané symboly. Každá nová stavební část musí být připojena buď k výjezdu z plánu nebo k již nakreslené části kolejí nebo dálnice. Hráči totiž staví nejen cestu pro titulní vlaky, ale také dálnici pro auta. A jejich spojení je možné vždy realizovat pouze s pomocí železničních stanic.
Kromě klasických čtyř tras, které hráč musí (pokud je to možné) nakreslit do svého plánu může použít také speciální jednorázová propojení. Ty jsou natištěná přímo na zástěně a hráč může každé z nich využít pouze jedenkrát za kolo. Navíc si může vybrat pouze tři z celkových šesti speciálních možností, které jsou bohatší a nabízí jako jediné čtyřpaprsková spojení. Právě tím jsou opravdu důležité a jejich využití je naprosto zásadní.
Hráči se snaží propojovat výjezdy, protože právě za ně po skončení sedmého kola dostanou nejvíce bodů. Důležité jsou ale také nejdelší nepřerušené dálnice a železnice. Za všechny své úspěchy sbírají body, od kterých pak odečtou penalizace za neukončené a nepropojené komunikace. Hráč s nejvyšším počtem bodů pak vítězí.
Railroad Ink je sice hrou, ve které kreslíte, ale současně je to hra, jejíž hlavní náplní je stavění. Právě z budovatelů se bude rekrutovat hlavní sestava zájemců. Ale hra současně svojí jednoduchostí a rychlostí může zaimponovat i jiným hráčům.
V každém kole je na výběr opravdu hodně možností. Náhoda v podobě kostek rozhodne o stejných podmínkách pro všechny, takže je úspěch čistě na rozhodnutích hráčů. Stavební možnosti se neustále mění a žádná partie nevypadá stejně jako ta předchozí. Proto se tahle novinka zase tak snadno neohraje.
Hra je tak trochu osobní puzzle pro každého z hráčů. Není tu vůbec žádný konflikt, což vlastně souvisí i se samotným kreslením. Hráči se soustředí na vlastní kreslení a mapku a nemají zase tolik času tříštit pozornost jinam. Byla by tím narušena plynulost i herní doba. Ale přesto tu stále zůstává důležitý fakt, že někomu bude tahle solitérnost vadit.
Hoď a zapiš je mechanismus, který není nijak objevný. I na českém trhu se objevil třeba Qwixx, který byl jen a čistě o číslech. Díky tomu, že na kostkách jsou obrázky silnic a kolejnic, má Railroad Ink překvapivě solidně přítomné téma. Ale právě jejich kombinace je momentem, kde se budou muset hráči zamyslet při kombinování všech tras. Není jednoduché najít to správné použití pro všechny součástky. Musíte dobře pozorovat svůj plán a mít přehled o tom, kam přesně chcete stavět.
Díky velkému důrazu na přesné kreslení není hra ideální pro menší děti. Je třeba, aby jejich kresba fixou byla konzistentní a přesná, takže hru doporučujeme opravdu až od osmi let, jak praví i samotná krabice. Je pak skvělé, že vůbec nezávisí na počtu soupeřů. Pokud pro ně máte dostatek plánů, pak protivníky s radostí pozvěte, protože hra se nezpomalí.
Nemožnost vybírat si symboly hra chytře řeší bonusovými políčky, které mají hráči na svých plánech. Jejich využití je sice omezené, ale to nemění nic na jejich důležitosti.
Hra je svojí jednoduchostí přesně tou, kterou si s sebou můžete vzít kamkoliv. Hrát ji lze ve vlaku, na dovolené nebo jinde na cestách. Stačí mít pouze trošku prostoru pro házení kostkami.
Ale pokud koukáte dobře na okolní fotky, můžete mít ještě nějaké další otázky. Především: proč je v krabici kostek osm a vy jste psali jen o čtyřech? To proto, že další čtyři kostky fungují jako volitelné rozšíření. A tady si odpovíme ihned i na druhý dotaz – jak se vlastně liší obě barevné edice? Rozdíl je právě v těchto rozšířeních, která jsou pokaždé jiná.
Modrý box nabízí přesně v souladu se svojí barvou Řeky a Jezera. S kostkami se hází společně se základními čtyřmi a hráči nejsou povinni jejich výsledky využít. Jezera nabízí chytrý způsob, jak se vyhnout odečítání chyb na konci partie. To řeky je možné stavět podobně jako silnice, jen po nich nic nepluje. Smysl mají pouze z hlediska délky, kdy je bodovaná nejdelší řeka na hráčově plánu (hodnota odpovídá její délce).
V červené krabici na hráče čeká žhnoucí láva a padající meteority. Láva má za úkol hlavně blokovat snažení hráče, ale současně umí také odměnit hráče body za zablokování svého šíření. Meteory zato při svém dopadu ničí vše, co na místě bylo postaveno. Současně s nimi ale přichází na plán i nové suroviny ke stavbě, jejichž připojení přinese hráči body.
Modrá rozšíření tak dávají hráčům trochu víc svobody a dělají mezi nimi také větší rozdíly. Ne vždycky je totiž využití možnosti z kostky navíc ku prospěchu věci. To je patrné už z řek, které kromě bodů navíc také blokují stavbu. Červená rozšíření hráčům na výběr nedávají. Místo toho jim dají víc zabrat a zvyšují obtížnost celé partie, která je mnohem náročnější z hlediska manévrování. Autoři ale počítají dokonce i s jejich současným použitím a tím umožňují rozšíření počtu kresličů až na skvělých dvanáct soupeřů!
Railroad Ink je opravdu kopec zábavy zavřený v malé krabičce. Musíte ale chtít lehké odreagování a ne hluboké taktické možnosti s ovlivňováním soupeřů. Tady je každý sám za sebe a ve výsledku je partie jen o tom, kdo nejlépe naloží se zadanými symboly. To může připadat některým hráčům jako málo, ale nás to baví. Kreslení je prostě ve hře Railroad Ink fajn.
Více o hře.
+ kreslení je zábava
+ doplňkové políčka
+ stejné zadání pro všechny
+ variabilita
+ dvě edice
+ šest (či dokonce dvanáct) hráčů
+ rychlost
+ rozšíření
- chybějící konflikt
