Magie nabízí dvě strany mince a každý má na výběr, na kterou stranu se sám přidá. Můžete ji používat, aniž byste narušovali rovnováhu světa, v souladu s pravidly čarodějů, kodexem sepsaným na několika svitcích. Nebo můžete hodit za hlavu všechny starosti o ostatní a začít měnit svět kolem sebe přivoláním nebezpečných stvoření, které se dobrovolně podvolí vašim přáním. Pokud přivedete na svět démony, budou si vás navěky pamatovat jako temného mága.
Tento rozpor v magii si bere za téma první rozšíření úspěšné karetní hry Res Arcana, které dostalo do vínku jméno Lux et Tenebrae, tedy Světlo a temnota. Vytvořil jej autor původní hry, Tom Lehmann, a jeho vydání nechal v režii firmy Sand Castle Games. A my můžeme mít radost z toho, že si i toto rozšíření můžeme zahrát v češtině díky distributorovi ADC Blackfire.
Všechna ta magie je ukrytá v malé protáhlé krabičce, na jejímž víku vidíme jednoho z démonů, který přichází do našeho světa. Uvnitř se hráči dočkají spousty karet, pár kartonových žetonů svitků, dvě nová místa moci a také dřevěné žetony esencí v různých barvách.
Ale než se podíváme na detaily rozšíření, musíme si nejdříve zopakovat, jak se vlastně ta Res Arcana hraje? Je to překvapivě jednoduché, protože Res Arcana je hrou, ve které si z obdržených karet snažíte sestavit co nejlepší mašinu na příjem a body. Hra si získává úspěch především svojí jednoduchostí a rychlostí.
Každý hráč začíná partii s kartou jednoho mága a osmi náhodnými artefakty. V každém tahu hráči navyšují svoji zásobu základní suroviny – esence – ziskem z různých svých karet. S jejich pomocí postupně vykládají před sebe nové karty, monumenty, místa a artefakty. Za ně získávají nejrůznější schopnosti, které využívají aktivováním karty jedenkrát za kolo. Postupně se učastníci střídají v tazích, dokud všichni nepasují, protože provedli vše, co jim jejich karty a zásoba esence dovolovaly. Postupně tak prochází kolo za kolem a vždy před začátkem dalšího kola si doberou do ruky novou kartu. Jakmile jeden z hráčů dokáže získat desátý vítězný bod ze svých vyložených karet, stává se vítězem.
Všechny nové komponenty z rozšíření jednoduše přimíchají hráči do jejich odpovídajících hromádek a balíčků. Tím se také stane, že se použije méně monumentů a nepoužijí se všechna místa moci, čímž se výrazně zvyšuje variabilita. Znamená to ale také skutečnost, že v některých partiích přítomnost rozšíření v krabici téměř ani nepoznáte. Což ale není na škodu, protože to znamená navýšenou variabilitu přípravy partie.
Ale je tu jedna výjimka, protože ve hře se objevily svitky, které jsou v partii v nabídce vyložené od začátku ve středu stolu. Nový prvek s novými pravidly znamená, že bude přítomný v každé partii, pokud si zvolíte s ním hrát. Ale aby jej využili, potřebují získat kartu magického předmětu Brk a inkoust, se kterým lze svitek napsat. Je na jedno použití, jakmile jej přečtete a využijete jeho schopnost, musíte jej vrátit do středu stolu, Tím je ale opět pro kohokoliv k dispozici.
Tohle neustálé recyklování svitků je návykové. Hráči je budou s radostí zařazovat do svých taktik a v kritických chvílích jim dokáží hodně pomoct a zamíchat kartami vývoje celého magického souboje.
V popisu jsme ale mluvili o démonech. Kde tedy jsou? Nenápadně se schovávají mezi artefakty, takže si je hráči mohou naverbovat do svých služeb. A tyto postavy nabízí zábavné schopnosti a k tomu ještě interakci s ostatními kartami, takže je tu velmi pěkné propojení, jehož si majitelé nějakých démonů budou důrazně vážit.
Svitky mají samozřejmě i svoji cenu a teď nemyslíme pro hráče v partii, ale z celkového pohledu na průběh Res Arcany. Mírně ji totiž komplikují. Nejedná se o nic zásadního, ale právě ta jednoduchost je největší zbraní této hry a každý krok od ní může znamenat překročení pomyslné hranice. To naštěstí u svitků nehrozí, protože jsou svým principem opravdu intuitivní.
Zajímavé je, že původní hra vůbec nenabízela škálování nabídky podle počtu hráčů. Tím výrazně ztrácela konkurenční výhodu, pokud si ke stolu sedli třeba maximální čtyři účastníci. Nová pravidla mají za cíl zpřístupnit zábavu i ve více hráčích.
S tím souvisí informace, že zvýšením karet se podaří navýšit také maximální počet hráčů ze čtyř na pět. Stále ale platí, že Res Arcana je nejlepší ve dvojici, kde ještě více září její dynamika a rychlost, ale nejlépe se také uplatní hráčské schopnosti a plánování.
Ono obecně platí, že Res Arcana nepotřebuje moc obsahu pro úspěšné tažení na smysly hráčů. Stačí pár komponent, které dokáží zamíchat vším, co o hře znáte. Drobná vylepení je cesta, která Lux et Tenebrae překvapivě nechytí. Rozšíření Res Arcana: Lux et Tenebrae na první pohled nevypadá tak bohatě, ale máte nahraných dostatek partií základní hry, oceníte její promyšlené a nenápadné přínosy na všech frontách. Karty přidávají nové myšlenky i věci, které tak trochu byly potřeba (například variabilita u míst moci) a celkově na hráče přivolávají kletbu opakovaného hraní. Pokud na vás Lux et Tenebrae také takhle zapůsobí tak víte, že tohle je opravdu povedené a vynikající rozšíření.
+ svitky
+ krásné zpracování
+ pravidla pro různé počty hráčů
+ zachovává jednoduchost základu
