Poslední záznam z deníku reportéra vyplaveného z kanálu u domu v Essexu:
17.dubna. 2007 – 18:43
Sedím tiše v místnosti a poslouchám zvuky domu. Před sebou mám dveře, které nevím, kam vedou a za sebou zamčený vchod z jídelny. Sbírám odvahu, abych vzal za kliku. Naposledy, když jsem takhle otevřel dveře, vyřítila se na mě jakási zrůda. Natahovala se po mě rukama, na kterých byly jen tři prsty. V očích jsem jí viděl vztek. Ještě teď se mi třese pravá ruka, které se mi dotkla.
Je to už druhý den, co jsem v tomhle panství uvězněný. Dům nemá žádná okna. Jmenuju se Alex Hathaway a jsem novinář pro časopis o paranormálních jevech. Zatím jsem se setkal se spoustou věcí, ale většina byly jen podvody. Šéfredaktor mě poslal prozkoumat opuštěný dům v okolí Essexu. Místní tvrdí, že se z něj v poslední době začaly linout podivné zvuky. Nikdo neměl odvahu jít dovnitř.
Že já blázen ty dveře otevíral! Ve chvíli, kdy jsem vstoupil, se za mnou zabouchly a zevnitř neměly kliku. Druhý den tady bloudím bez jídla, vodu piju z kaluží, které sem prosákly střechou. Bez naděje, že mě tu někdo najde. Musím najít východ, ale všude jsou ty věci. Mám strach, ale musím to jít zkusit… Zvednu se a půjdu otevřít ty dveře…
Poslední dobou tu máme docela dost titulů, které těží ze slávy svojí počítačové předlohy. Ať už to je v devadesátých letech si inspiraci beroucí Civilizace Sida Meiera (recenze) nebo hra Stronghold (recenze), u které jsme se o jejím počítačovém bratříčkovi nezmiňovali z prostorových důvodů. A teď tady máme Resident Evil. Někteří z Vás mohou namítnout, že Resident Evil je film, ale hra vznikla mnohem dřív a právě ona sloužila jako předloha.
Společnost Bandai, což je vlastně zároveň také vydavatel PC a konzolových her pod licencí Resident Evil, pověřila nováčka, autora Tylara Allindera, aby vytvořil karetní hru na téma její oblíbené hry. Nevíme, jestli v tom zadání zazněl také pokyn ohledně principu, ale pravděpodobně byl úkol vytvořit hru, která se bude zabývat budováním balíčku, tedy deck-buildingem. Ilustrace dostal na starost Jack L. Hueng.
Nejznámější hrou, která využívá tento princip, je pochopitelně Dominion (recenze). Po něm vzniklo mnoho lepších i horších klonů, které se snažili na její slávě a popularitě přiživit. Některé přidaly nové prvky boje, například Thunderstone, některé šly cestou jiných komponent – například Puzzle Strike. A pak jsou tu úplně jiné budovací hry ve stylu Living Card Game, jako je Elemental Clash (recenze).
No a teď je tu Resident Evil. Nová dobrodružná hra, která se ukrývá ve vysokánské černé krabici. O tématu nebudete ani na chvilku pochybovat, protože jej jasně uvozuje obrázek na víku, ve kterém se hrdinové snaží ubránit nájezdu nemrtvých.
Když zvednete víko, najdete karty úhledně rozskládané do několika hromádek v plastové vložce. Ta je nízká a pod ní se ukrývá pořadač, do kterého určitě rádi karty brzy přemístíte. Plast zůstane prázdný a je tak vhodným adeptem na vyhození.
A protože se jedná o karetní hru, tak kromě hromady karet najdete v krabičce už pouze anglická pravidla. Tato hra se totiž do České republiky dostává pouze v originálním vydání a můžete ji pořídit například v internetovém obchodě Černý rytíř. Naštěstí je herní princip jednoduchý a najdete jej přeložený na Zatrolených hrách.
Karet je dohromady 250 a patří do několika roztodivných skupin. Nejdůležitější jsou karty deseti hrdinů, do jejichž kůže se budete muset vžít. Mnohem větší balíček tvoří hromada nejrůznějších nestvůr, které vám mohou přijít do cesty. Vypořádat se s nimi můžete za pomoci balíčku zbraní, nábojů a lektvarů.
Resident Evil nabízí hned tři způsoby hry, které se mezi sebou liší. My si společně představíme tu nejjednodušší, která hrdiny uvrhne do domu bez východu. Jejich úkolem je přežít tak dlouho, dokud nedokáží porazit hlavního nemrtvého, které se jmenuje Uroboros Aheri. Než se mu ale budou moci postavit, musí porazit hordy dalších nebezpečných zombie, získat silnější zbraně a připravit se na setkání s ním.
Podobně jako v ostatních deckbuildingových hrách si připravíte hromádky stejných karet (zbraní), které si budete moci v průběhu partie nakupovat. Kromě nich budou třeba také všechny balíčky nábojů a léčivých květin.
Hlavním balíčkem je však takzvaná hromádka karet Zámku. V nich se ukrývají příšery a spolu s nimi také několik speciálních karet odměn, které naleznete zapomenuté v rohu nebo v rukou kostlivce, který svůj boj už dávno prohrál.
Z balíčku však nejdříve vyjmete Uroborose, zamícháte jej a dáte až na dno. Podle naší praxe je však mnohem lepší jej dát náhodně zhruba do poslední třetiny balíčku, abyste nevěděli, kdy se na vás vyřítí a především aby souboj s ním byl časově trochu blíž. Kromě karet budete potřebovat také tužku a papír na poznamenávání hladiny životů, které vaše postava zrovna má.
Do začátku dostanete sedm karet nábojů a také útočné karty – revolver a dva nože. Ty pořádně zamícháte a z nich si vždycky na začátku svého tahu nalíznete pět karet. S těmi musíte v tomto kole vystačit, pokud nemáte nějaké speciální schopnosti umožňující dobírání dalších karet. Všechny použité i nepoužité karty jdou po skončení tahu automaticky na odkládací hromádku, kde čekají až vám dojdou karty. Celý odkládací balíček pak zamícháte a znovu si z něj můžete začít brát karty.
Stejně jako v jiných hrách tohoto typu máte v průběhu svého tahu možnost udělat dvě věci – hrát akční karty a nakupovat z dostupných balíčků. Akční karty zde představují obvykle karty zbraní, které před sebe vyložíte. Můžete samozřejmě využít i služby některých jiných speciálních karet, které vám umožňují odhodit nepotřebné karty pryč a podobně.
Každý hráč má standardně pouze jednu akci a jeden nákup. Jako platidlo zde slouží karty nábojů, které na sobě mají vytištěné také finanční hodnoty. Sečtěte je a do této hodnoty si můžete pořídit libovolnou kartu z nabídky, ať už dalších nábojů nebo třeba nějakou zbraň. Některé karty si samozřejmě nemůžete na začátku dovolit.
Teď nastává vaše poslední nepovinná část tahu. Můžete totiž prozkoumat kousek zámku, tedy otočit horní kartu balíčku. Obvykle na vás vybafne nějaká příšera, která se s vámi bude chtít prát, kousnout vás a oslabit nebo rovnou udělat z vás dalšího bezmyšlenkovitého zombíka. A proto se musíte mít čím bránit. Většina zbraní však potřebuje určité množství nábojů, které musíte držet v ruce a právě v tuto chvíli zahrát (lze je současně použít i pro nákup).
Zbraně ale samozřejmě odhalujete nejdříve a oznámíte ostatním svoji palebnou sílu, která představuje obvykle číslo na stupnici od nuly do stovky. Pak otočíte kartu z balíčku Zámku a už není cesty zpět. Teď se ukáže, jak dobré rozhodnutí jste udělali. V balíčku se totiž ukrývají jak slabí pěšáci s hodnotou života dvacet, tak pořádní nepřátelé přesahující sílu padesát. A věřte nám, že zvlášť v začátcích partie pro vás setkání s nimi nebude znamenat nic optimistického.
V případě vítězství si můžete kartu příšery vzít jako trofej a dostanete za ni odměnu v podobě zkušeností. Vaše postava totiž na základě těchto trofejí v pozdějších fázích hry dostává speciální schopnosti, jak se začíná seznamovat s prostředím a chováním zombíků, které vám pomohou ve výhře.
Ovšem pokud prohrajete, pak vás čekají nepříjemnosti. Nejdříve jde vítězná příšera zpět naspod balíčku a můžete tak počítat, že se ještě znovu potkáte. Méně příjemnou částí prohry je snížení životů svého hrdiny o sílu příšery. Po několika prohrách se tak dočkáte omráčení postavy, která po probuzení sice nepřijde o žádné své schopnosti a ani nasbírané věci, ale její maximální životní hodnota se sníží o dvacet. Díky tomu máte obvykle v jedné hře asi čtyři až pět životů, než ve skutečnosti umřete.
Tímto způsobem se probojováváte celým balíčkem, dokud někdo z hráčů nenarazí na Uroborose. Pokud se mu jej podaří porazit, hra okamžitě končí. Vítězí však hráč, který byl nejúspěšnější ve sběru trofejí a ne ten, který zabil hlavního bosse. Pokud ne, příšera se vrací zpět do balíčku a hra pokračuje.
V pravidlech je řečeno, že se Uroboros Aheri má vrátit naspod dobíracího balíčku. Nám se osvědčilo jej zamíchat, protože to značně urychlí konec hry. Jinak se vám může stát, že se konec hry stane pouze čekáním na to, až někdo konečně zase potká bosse.
Důležité ovšem je mít ve správný čas správnou konstelaci karet. Pokud totiž narazíte na Uroborose v nesprávnou chvíli, jeho devadesát životů nemáte jen tak šanci zlikvidovat. A on se do příště vyléčí, jako všichni zombíci.
Celá hra je nejvíce o správném sestavení balíčku. V každém tahu totiž potřebujete mít k dispozici nějakou zbraň a náboje pro ni, ideálně v kombinaci s akční kartou, která vám dovolí dolíznout nějaké další karty nad rámec standardních pěti. Tím se z vás teprve stává stroj na zabíjení nemrtvých.
Hráči si hodně hrají na svém písečku, ačkoliv mají společný cíl. Jedná se o pěkný vyvážený mix spolupráce a soupeření, který vždy potěší. Ovšem toho soupeření, kromě sběru karet a občasných schopností poražených nepřátel, příliš nepotkáte.
Kromě klasické verze, ve které procházíte Zámek a snažíte se přežít, existují ještě další dvě varianty, jak lze Resident Evila hrát. První z nich je Versus, v níž hráči bojují proti sobě a poskytnou právě to soupeřivé vzrušení. Pokud tedy máte chuť se jen tak navzájem zmasakrovat zbraněmi, jako v nějakém deathmatchi, pak je tahle varianta ideálním kandidátem. Užijete si u ní interakci, která v klasickém příběhovém módu jaksi chybí.
Poslední verzí je takzvaný Mercenary mód, ve kterém jsou hráči obklopeni nekonečným množstvím zombies a musí spolupracovat. Musí vydržet předem stanovený počet patnácti kol. Postavy v této variantě umírají ve chvíli, kdy jim poprvé životy klesnou na nula. Ovšem výhodou je, že každý z charakterů dostane do začátku svoji konkrétní vlastní výbavu, speciálně nastavenou pro jeho schopnosti.
Mercenary mód má velkou výhodu v bleskové hře. A čím se tedy vlastně liší od základního příběhového typu? Body v něm získáváte také za poražená monstra, ale protože je všude zombíků hodně, využíváte komba (známá ze hry). Dokud porážíte monstra, dáváte si je na jeden balíček, a teprve ve chvíli, kdy prohrajete, si sečtete body za příšery. Součet dekorací vynásobíte počtem karet. Je tedy zřejmé, že je důležité neustále prozkoumávat okolí a napadat příšery, ale neméně důležité je také co nejvíce vyhrávat. Triumfuje hráč s nejvyšším bodovým součtem po uplynutí posledního kola.
Každá postava má speciální schopnosti, což dodává hře na unikátnosti. Můžete tomu snadno podřídit taktiku, protože zatímco některá postava má prostě do začátku více životů, jiná umí využívat lépe nějaké zbraně. Všechno tak pak je o dobrém poskládání balíčku tak, abyste uměli tuto výhodu využít ve svůj prospěch.
Pokud vám vadí náhoda při dobírání z balíčku, můžete si vždy nechat jednu nebo dvě karty odkryté vedle balíčku Zámku. Tím se ze hry sice vytratí trocha napětí, ale přibude strategičnost. Také se tímto zásahem zkrátí herní doba.
Když už jsme tématem u počítačových her, pokud jste starší ročník narození, možná si pamatujete počítačovou sérii Alone in the Dark. Osamocená postava zavřená v domě sužovaném armádou příšer z jiných sfér. Tak právě takovou atmosféru nabízí Resident Evil Deck Building Game.
Zájemce o Resident Evil Deckbuilding Game určitě potěší, že hra se dočkala už jednoho rozšíření s názvem Alliance a brzy se dočká nového. To se jmenuje Outbreak a přinese do hry novou variantu a dokonce i luxusní krabičku pro všechny karty, které dosud vyšly.
Zpracování je netradiční. Karty mají na sobě počítačové obrázky přímo ze hry, takže fanoušky zavedou na cestu zpět do vzpomínek. Zároveň však jsou i pěkně atmosferické, a pokud nečekáte nějaké omalovánky, tak se vám budou líbit. Karty jsou přehledné a najdete na nich všechny důležité informace. Jediné, co asi netěší nikoho, je uspořádání karet uvnitř krabice. Karty totiž nejsou řazeny podle názvů, ale podle čísel. Je pravda, že toho využijete při přípravě scénářů, které v pravidlech jsou zmíněné, ale přesto mohli tvůrci sáhnout alespoň po duálním značení včetně názvu karty.
Karetní hra Resident Evil Deckbuilding Game oplývá skvělou atmosférou. To je právě ta největší zbraň, kterou na vás dokáže vytasit. Hra je velice zábavná a jen výjimečně se konec partie protáhne na hledání kartičky hlavního bosse. Pokud máte rádi téma, ve kterém se procházejí po městě nemrtví, pak pro vás bude tahle hra opravdovým skvostem. Bavit však bude všechny, kteří mají rádi deckbuilding a je škoda, že je tak trochu opomíjená.
Hru k recenzi věnovala společnost Černý rytíř.
Více o hře.
+ tři varianty hry
+ silné téma
+ průzkum sídla
+ napětí na každém rohu
+ známé postavy z her
+ rozšíření
+ mercenary mód
+ i pro jednoho hráče
- v příběhové variantě málo interakce
- příběhový mód se může protáhnout
- není to hra pro všechny
- angličtina na kartách
- systém rovnání karet
