Recenze: Risk aneb hra o dobytí světa

Na hranici byl klid. Jednotky si užívaly zaslouženého klidu. V posledních dnech jim sousední stát nedopřál odpočinku, až dnes, se začátkem sněhové přeháňky, ofenzíva konečně ustala. Při pohledu skrze zákop bylo vidět z mnoha míst cigaretový kouř, někdo nedaleko poslouchal potichu rádio, další si ušpiněným hadříkem leštil zbraň. Někteří vojáci jen tiše seděli a koukali před sebe – vzpomínali na rodiny a přátele, které zanechali doma.

V dáli se ozval tupý zvuk. O vteřinu později následovala ohlušující rána kousek od zákopu. Vojáci sebou trhli, opustili své myšlenky, cigarety i rádia a najednou to jediné, co je drželo při smyslech, byl chladný a odtažitý dotek jejich zbraně, jejich pravého přítele tady, daleko od domova…

Risk patří do klasického fondu deskových her a řadí se mezi takové klasiky, jako jsou Scrabble, Cluedo či Monopoly. Pouze v místních luzích a hájích není až tak známý. Na český trh si totiž hledal cestu více než čtyřicet let. Autorem původního Risku je Albert Lamorisse, který byl zároveň i slavným režisérem.

V balení najdete vše velmi přehledně uloženo. V první řadě vyjmete obrovskou mapu světa, která je barevně rozdělena do několika území, o jejichž účelech si povíme později. Při bližším pohledu si všimnete, že sousední kontinenty jsou propojeny lodní dopravou.

Z průhledných pytlíků se na vás bude smát nespočet barevných šipek, které vás v první chvíli zanechají na pochybách, jestli jste si opravdu koupili válečnou hru. Další komponenty jsou různé plastové tvary pro města, vojenské úkoly stylizované do podoby důstojnických frček, a pak také balíček karet s vyznačenými zeměmi.

Poslední věcí, která v krabici leží po vyložení jmenovaných komponent, je pochopitelně návod. Ten si ale v případě Risku zaslouží zvláštní zmínku, protože jeho zpracování je jedním slovem luxusní. Jedná se o briefingovou příručku se záložkami v horní části. Bohužel za skvělým provedením návodu po technické stránce trochu pokulhávají jeho vysvětlovací schopnosti pro hráče Riskem nedotčené. Ovšem jak už to tak bývá, nejlepším způsobem, jak se pravidla naučit je uvést je do praxe. Takže hurá do toho!

Jak jsem již zmínil, na mapě najdete barevná teritoria odpovídající světadílům, která jsou rozdělena na 42 území. Jednotlivá oblasti tvoří základnu pro skupiny vašich vojáků. Příprava hry je jednoduchá a rychlá – rozestavíte stejný počet jednotek pro každého z účastnících se hráčů tak, aby byla obsazena všechna území na mapě. Můžete to provést buď podle návodu pro začátečníky, který obsahuje doporučená rozmístění pro různé počty hráčů, nebo dle svého uvážení (v plné verzi hry) postupně po jednom ve směru hodinových ručiček.

Do náhodných lokalit umístíte symboly reprezentující města a vyberete si umístění pro svoje hlavní město, srdce vašeho impéria. Na hrací ploše je místo pro pět úkolů, které náhodně vylosujete a na ně opět náhodně rozmístíte odměny za jejich splnění.

Tah se skládá z jednoduchých fází – nejdříve spočítáte území a města, která vaše jednotky kontrolují, a tento součet vydělíte třemi. K nim přidáte jednotky za každé hlavní město a za každý kompletně ovládaný kontinent. Právě jste získali posily, můžete si je vzít ze zásoby vedle stolu a okamžitě je rozmístit do libovolných území.

Následuje rozpínání vaší říše. Útočit můžete na jakoukoliv sousední zemi až třemi jednotkami. V tu chvíli se dostává ke slovu obránce, který proti Vám může nasadit na obranu maximálně dvě šipky. Výsledek nájezdu určí hod kostkami – každý z hráčů hází tolika kostkami, kolika jednotkami útočí, a výsledný hod seřadí od nejvyššího k nejnižšímu číslu. Dle porovnání výsledku kostek odstraní hráči příslušný počet jednotek z hrací plochy. Pokud podlehla i poslední bránící jednotka, může útočník rovnou obsadit nové území.

Třetí fází tahu je přeskupení sil. Hráči mohou pohybovat libovolně všemi svými jednotkami po trase, kterou spojují jimi ovládané země. Jediné pravidlo zní, že žádné území nesmí nikdy zůstat neobsazené. Na závěr kroku si nezapomeňte zkontrolovat, jestli jste nesplnili nějakou misi, abyste mohli zinkasovat případnou odměnu, jejichž texty vám dále pomáhají ve vašem tažení.

V průběhu se do hry dostávají také karty území, které lze získávat, pokud jste v tahu dobyli alespoň jedno území, a následně je směňovat za vojenské posily. Jako velmi důležitý prvek v pravidlech se ukázala být povinnost vrácení jedné karty teritoria, pokud jste splnili misi. Ačkoliv to tak na první pohled nevypadá, tato úprava zásadně vyrovnává síly na hrací ploše. A úkoly jsou důležité: ve světové válce totiž zvítězí vojevůdce, který dokáže jako první splnit tři ze zadaných úkolů.

Risk prošel velkým vývojem a největší změny se ho dotkly až v novém tisíciletí, respektive v roce 2008. Tvůrcům se podařilo odstranit největší nevýhodu staré verze, hrací dobu přesahující tři hodiny. Nyní trvá hra tří hráčů kolem 45 minut, za každého dalšího hráče si přičtěte dalších 40 minut. Úkoly, systém odměn za jejich splnění a dokonce i města jsou v této verzi novinkou. Úpravami v pravidlech se podařilo odstranit i druhou výtku k původní verzi – hromadění jednotek na jednom políčku a následně nezastavitelné nájezdy na ostatní.

Na celé hře je skvělá interakce mezi hráči. Bez strategických protiútoků a maření cílů soupeře těžko můžete nalézt cestu k vítězství. Soupeření zahrnuje velké množství diplomacie. V pokročilé fázi hry jsme vypozorovali také časté spolčení prohrávajících proti vedoucímu, aby mu zabránili splnění zbývající mise. Všechny tyto drobnosti umocňují už tak skvělý zážitek ze hry.

Pro žádnou armádu zde, stejně jako ve skutečnosti, neexistuje limit vojenských sil. Pokud vám dojdou šipky Vaší barvy, doporučuje se, abyste použili šipky barvy, která se hry neúčastní.

Problém Risku spočívá v pořadí hráčů. Začínající útočník má nepochybnou výhodu, protože může oslabit své soupeře. Nejhůře je na tom ten, na koho zbude poslední tah. Později začínající hráči dostávají jako kompenzaci do začátku jednu či dvě karty teritorií.

Největší nevýhodou standardního Risku je nutnost sehnat pro hru kromě vás ještě další dva bojechtivé vojevůdce, což mnohdy nemusí být snadné, na rozdíl od nedávno recenzovaného Clueda, kde je role detektiva mnohem vděčnější. Hráči po celém světě přišli s mnoha domácími vylepšeními pravidel a úpravami tak, aby mohli hrát dva hráči. Nejlepší z nich mi připadá systém, v němž na hrací ploše jsou tři armády, ale v tahu s třetí vojenskou silou se oba soupeři pravidelně střídají. Je tak zajištěna vyrovnanost celé hry. Hasbro loni vydalo verzi s názvem Risk: Rovnováha sil určený speciálně pro dva hráče. Touto variantou Risku se budeme již brzy zabývat ve zvláštním článku.

Mohlo by Vás zajímat

4

dětskákaretnípro začátečníkyrecenzerodinná

Recenze: Felix – Kočka v pytli

V jinak přehledných pravidlech narazíte na několik překladatelských nepřesností (odkaz na kartu cvičení, která se jmenuje výcvik), či opomenuté anglické slůvko troops.

Existuje nespočet dalších variant této deskovky, od velmi zajímavé futuristické verze Risk 2210 A.D., přes luxusní Risk: Godstorm inspirovaný světovou mytologií až po klasické varianty na téma Hvězdných válek, Narnie či nyní populárních Transformers. V roce 2000 byla dokonce vydána počítačová hra Risk II.

Z pravidel, která si hráči vytvořili jen pro svoji potřebu a kterých se dá na internetu najít spousta, nás zaujalo využití šipek k bránění konkrétní hranice. Na konci tahu si hráč nasměruje šipky na tu hranici, kterou dané síly brání. Díky tomu, že byla defenzíva na útok dobře připravena, se pak při případném útoku cizích jednotek přičítá k nejvyššímu hodu obránce jednička. Tato změna výborně simuluje opravdové válečné situace.

Doporučený věk je stanoven na dvanáct let, pravděpodobně především kvůli tématu, které hra prezentuje. Z našich vlastních zkušeností můžeme říct, že hru si užijí i mladší děti, a to především při využití tréninkové verze základní výcvik, která se hraje bez odměn.

Jedná se o velmi zajímavou strategickou hrou s širokými možnostmi. Přestože na celý průběh hry má velký vliv náhoda, stále je zachována velmi vysoká hratelnost. Každý souboj je variabilní díky náhodným úkolům a odměnám a také odlišnému počátečnímu rozestavení.

Hra obsahuje ještě jednu variantu dobytí světa – v takovém případě soupeření končí až ve chvíli, kdy některý z hráčů ovládne všechna území na plánu. Tato verze hry je z původního Risku a také je výrazně delší, takže pokud si chcete užít hodně válčení, můžeme ji jen doporučit.

Risk je dědečkem všech dnešních válečných deskových strategií, s vousy zmoudřel a přesto se cítí stále stejně mlád, protože má svému publiku stále co nabídnout.

Recenze: Risk aneb hra o dobytí světa

Klady:

+ taktická hra
+ jednoduchý a časem prověřený herní princip
+ interakce mezi hráči
+ rychlá a dynamická hra

Zápory:

- od tří hráčů
- nejasná pravidla
- vyšší cena

4