Natáčím anténu doprava a doleva, ale příkaz nepřichází. Stojím na páse a řítím se k jisté zkáze. Při průjezdu kolem vlajky zahlédnu skupinku soupeřů, jak se přetlačují o bezpečné místo v závětří. Ještě není všechno prohrané, pomyslím si, a znovu roztočím anténu. Konečně ucítím horkost a přijímačem projede první impuls. Doleva. Jáma se blíží, rychle! Krok vpřed. Záchrana přišla na poslední chvíli. To nejhorší mám za sebou. Ještě jim ukážu, kdo patří do starého železa!
Každý závodní sport se neustále vyvíjí. A to platí i pro deskové hry. Ve science fiction světě se k nám vrací splašení roboti, kteří si neberou servítky a jsou ochotní udělat pro vítězství cokoliv. Takové vlohy jim vnuknul autor Richard Garfield. Jeho hra Robo Rally je již klasikou, protože vyšla poprvé 1994 a vy jste si Pavlovu recenzi této jedinečné zábavy mohli už na našem serveru přečíst. Po třiadvaceti letech se dočkala své nové reedice, přivzala na pomoc mezeru (RoboRally => Robo Rally) a pod záštitou firem Hasbro a Avalon Hill se dočkala v roce 2016 nové verze. A protože tato hra patří nejen k našim novinkám, ale jedná se vůbec o první naši hru (a tedy srdcovou záležitost), nemohli jsme si nechat příležitost k porovnání ujít.
Z klasicky velké čtvercové krabice vykukuje šest figurek robotů. Ty jsou tentokrát už namalovaní a čekají, až je někdo vysvobodí. Pod víkem s pořádnou robotí bitkou plnou laserů najdou hráči tučnou brožuru pravidel a pod ní přihrádky. Do těch hráči rozřadí plastové vlaječky, oranžové kuličky energie, jednu figurku antény, několik žetonů, přesýpací hodiny a především karty dvou velikostí. Ty menší slouží k plánování, ty větší jsou různé schopnosti.
To nejdůležitější pro začátek je ale položené pod plastovou vložkou. Tam najdou hráči čtvercové desky pokryté robotí arénou, plnou pásů, otoček, laserů, jam, zdí a dobíjecích stanic. Z těchto desek hráči připraví jednu z arén, které jsou dopředu vytvořené autorem nebo podle svojí fantazie. Jednotlivé desky vybaví kostičkami energií (dvě na každé políčko dobíjecí stanice) a označí mezičasy očíslovanými vlaječkami. Každý z hráčů si vybere jednoho robota a dostane podle toho sadu karet svojí barvy a také plánek, kam zamíchaný balíček položí. Svoje figurky rozloží na startovní dílky, kam umístí také anténu. Vedle plánu pak položí sady malých karet spamů a virů, ale také vytvoří zásobu vylepšení robotů.
Na začátku každého tahu hráči vyloží tři nové karty vylepšení a rovnou si je mohou nakoupit. K tomu potřebují vlastnit kostičky energie, které do začátku partie dostanou tři, v průběhu je mohou sbírat na plánu a při nákupu je odevzdají zpět do banku. Poté už si každý vezme devět karet ze svého balíčku a mezi nimi si musí vybrat pět, které použije k příkazům pro své roboty. Všichni svoje pokyny plánují současně a potají.
Musí při tvorbě sousledu příkazů brát v potaz nejen pozici svého robota, ale také se snažit odhadnout úmysly soupeřů a dávat pozor na řadu prvků pevně zabudovaných na trati. Především mluvíme o posuvných pásech a rotačních kotoučích.
Jakmile hráči naplánují všech pět příkazů, postupně odhalí vždy jednu kartu a její pokyn provedou. A jak partie probíhá, zvyšuje se také šance, že se některé úmysly více robotů sejdou ve stejnou chvíli na stejném místě. A tady rozhodne vzdálenost od antény umístěné na startu. Ke kterému z robotů dorazí příkaz dříve, ten se může pohnout jako první. Roboti se tak často šťouchají, posouvají a také po sobě střílí lasery! Svoji střelbu nemohou nijak ovlivnit, protože laserové dělo vypálí samo po každém pohybu. A pokud takový výstřel někoho zasáhne, ten si musí ihned vzít kartu spamu, kterou si položí na svůj odkládací balíček.
Nejdříve se na plánu hýbou roboti a teprve po nich se aktivují prvky na herním plánu. Díky tomu je popovezou pásy, pootočí rotátory nebo postřelí lasery. Až po veškerých pohyblivých prvcích mají hráči jasno, že jejich robot zůstane na daném místě. V tu chvíli se teprve počítá dotyk vlajky. Teprve poté dojde řada na odhalení další karty v pořadí a opět vyhodnocení pohybu.
Právě karty spamu a později i dalších překážky mají jasný úkol – překážet hráči v balíčku a později i v ruce. Kdykoliv si takovou kartu hráč dobere mezi svých devět, snižuje mu počet karet na výběr. Naštěstí ale existuje způsob, jak se spamu může hráč zbavit. Stačí jej naplánovat jako jednu z karet. Ostatní to nepoznají, dokud kartu hráč neodhalí, protože má stejnou zadní stranu. Jakmile ji ale odhalí, musí ji nahradit horní kartou svého dobíracího balíčku, což je vlastně čistě náhodná volba. Tím se ale hráč současně spamu zbaví a může jej vrátit.
Jakmile je odehráno všech pět karet, hráči zahodí všechny zbývající na hromádku a doberou si nových devět. Pokud by v lízacím balíčku bylo karet málo, stačí zamíchat odhazovací hromádku a vytvořit z ní novou zásobu k dobírání.
Roboti postupně jezdí po plán a snaží se navštívit jednotlivé vlaječky a to podle jejich číslic, tedy nejdříve jedničku a pak vzestupně další. Teprve nejvyšší číslice na plánu slouží jako cílová páska. A ten, kdo jí dosáhne jako první, se stane vítězem.
Nemáme důvod se tajit svojí láskou a osobnímu vztahu k Robo Rally. Proto jsme také svěřili recenzi původní verze jinému členovi redakce. Tentokrát ale máme potřebu se k dojmům vyjádřit sami. Robo Rally je hra upečená z toho nejzábavnějšího (a současně nejškodolibějšího) těsta. A to samozřejmě platí i pro novou verzi, která nabízí řadu novinek.
Tou nejvýraznější je vlastní sada karet pro každého z hráčů, díky kterým má každý z účastníků stejné šance na úspěch. Druhá velmi výrazná změna jsou karty poškození, které hráčům zabírají místo v ruce a zhoršují plánovací schopnosti. Lasery létají všude kolem, takže není vůbec problém nasbírat klidně i několik karet za tah. A pak se hráči pořádně zapotí, když se je snaží zbavit. Nebo si je mohou ponechat a pokusit se plánovat s nižším počtem pohybových karet. A mezi samotným balíčkem je také několik novinek – karty čerpání energie a především opakování. S její pomocí je možné provést znovu příkaz z předchozí pozice.
Atmosférickou změnou je přidání antény. Určování rychlosti podle příjmu povelu dává mnohem větší smysl než podivná třímístná čísla na kartách. A s pozicí lze současně kalkulovat i při plánování, pokud hráči bojují o stejnou pozici. Kostičky rozsypané různě po plánu lze sbírat zdarma a nakoupit vylepšení, které jsou tak dostupnější pro všechny a nabízí velmi dobré dovednosti. V průběhu partie hráči mají tendenci zapomínat na obměnu jejich nabídky, která by se měla dělat na začátku každého kola. Tyto karty dále obohacují již tak velmi variabilní hru. Oboustranné desky lze libovolně kombinovat, natáčet a vytvářet nespočet map.
Máme za sebou řadu partií nové verze, a ačkoliv chápeme prospěšnost některých změn a čekali bychom, že celá hra bude ještě lepší, všechno je jinak. Dojmem u nás stále vede staré dobré RoboRally. Nebude to asi zbytečně malými plánovacími kartami, ale plusové body klasika sbírá svojí bezprostředností. Není zde žádné počítání vzdáleností ani náznak deckbuildingu. Poškození ve staré verzi jsou mnohem nepříjemnější a herní plány jsou hezčí.
Ale je pochopitelné, že nové Robo Rally dělá vstřícné kroky k novým zájemcům a mladšímu publiku. A hra je to pořád výborná. A tomu odpovídá i celkový průřez názorů mezi naší redakcí. Celkové reakci na hru jsou totiž velmi pozitivní
Partie rozhodně není nijak rychlá, ale oproti původní verzi je výrazně dynamičtější. Délka partie tak může snadno být i pouhých třicet minut. Jenže to všechno závisí především na velikosti mapy, kterou si hráči vytvoří. A je pravda, že čím více robotů po mapě běhá, tím větší je chaos a zábava. Ale i ve dvou se pobavíte, jen nezažijete tolik šťouchání a střílení.
Největší legrací stále zůstává založená na nečekaných zvratech. Stačí, aby vás někdo o jedno políčko postrčil, a najednou vás pohyby mohou donést úplně někam jinam. Například do jámy nebo na pás, který vás pak bezmocně se točící odveze na úplně jinou stranu plánu. Stále platí pravidlo, že pásy jsou dobrý sluha, ale špatný pán. Fungují skvěle, pokud chcete urychlit svůj pohyb, ale stejně tak stačí jedno strčení a dokáží vám udělat nevratnou čáru přes rozpočet.
Samozřejmě v celé hře je vliv náhody a to v první řadě v dobíraných kartách. Tady ovšem autor zapracoval a stejnými balíčky dopad na hráče významně minimalizoval. V původní hře jste mohli snadno zůstat třeba jen se samými otočkami. Tady už je ta pravděpodobnost výrazně nižší a hráči mají stejné šance. Jenže když už se někdo dostane do čela a vedení, jen těžko mu jej ostatní hráči vezmou. Mohou po něm ale střílet, přidat mu karty spamu, tím jej zpomalit a vytvořit si alespoň určitou naději.
Co ale rozesmutní každého fanouška a milovníka původní verze je zpracování té nové. Především malinkaté plánovací karty zcela kazí dojem a zážitek, protože manipulace s nimi je opravdu špatná. Hráčské plány jsou menší, kvalita žetonů navštívených vlajek je více než pochybná, stejně jako jejich využití. Samotní roboti jsou ale docela fajn.
Nové Robo Rally nabízí znatelně více kontroly nad výsledkem vašeho robota. A celkově by asi mohlo být ještě lepší inkarnací už tak skvělé, napínavé a nepředvídatelné hry. Jenže To všechno kazí drobné nedostatky ve zpracování. To ale nic nemění na faktu, že Robo Rally potvrzuje svoji skvělou zábavnost a snad si najde spousty nových fanoušků.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Richard Garfield |
| Ilustrace | Benjamin Raynal |
| Vydavatel | Avalon Hill, Hasbro |
| Rok vydání | 2016 |
| Počet hráčů | 2 - 6 |
| Herní doba | 120 |
| Minimální věk | 12 and up |
| Jazyková závislost | Some necessary text - easily memorized or small crib sheet (5 voters) |
| Kategorie | Maze, Miniatures, Racing, Science Fiction |
| Mechanismy | Action Queue, Bias, Grid Movement, Modular Board, Programmed Movement, Race, Simultaneous Action Selection |
| Rodina | Components: Sand Timers, Theme: Robots |
| Alternativní názvy | RoboRally |
Více o hře.
+ stále skvělá zábava
+ karty zranění zabírají místo v ruce
+ dostupnější vylepšení
+ chytře řešená priorita tahu
+ všechny ověřené chuťovky na mapách
+ karta opakování
+ variabilita
- zpracování
Hra je super, i když jsme ji hráli poprvé trošku jinak a každé kolo jsme objevovali nějaké jiné pravidlo 🙂 Jsou psaná trochu nepřehledně…
Jediná věc, co mě teda hodně zamrzela, že jsou popsaní roboti na velkém množstvím textu, každý má jiné vlastnosti, je dobrý k něčemu jinému, atd… člověk se tím prokouše, vybere si toho, co chce, … a pak je mu to k ničemu, protože se tyhle vlastnosti ve hře absolutně nijak nezohledňují a všichni mají úplně stejné možnost, akce, speciální akce. Tohle mohlo být dotažené k dokonalosti.
První verze se „zmrazováním“ registrů a prioritou tahu na kartách byla lepší a zábavnější.
Tady je vymakanější vylepšování, ale původní hr aje celkově jednodušší a zábavnější .