Recenze: Royals – válka modré krve

Urozená krev stojí výš než jakékoliv hranice. Jejich moc sahá ze státu do státu. Jejich spojenci jsou silní a jakýkoliv nový zájemce o moc nemá šanci. Vláda je jasně rozdělená mezi ně. Tedy vlastně byla, protože najednou chtějí všichni víc. Přestal jim stačit podíl, na kterém se dohodli a celou Evropu už brzy zachvátí válka, ve které poteče modrá krev.

Jejími účastníky budou ale především hlavní lidé. Vy a my. Desková hra Royals od autora Petera Hawese to alespoň takto vypráví. A ve firmě Abacus Spiele mu to schválili. Vznikla z toho krabice s ilustracemi Michaela Menzela a v roce 2014 se dostala na trhu právě včas, aby zaujala hráče na každoroční výstavě Spiel v Essenu.

Ta zmíněná krabice je čtvercová a veliká právě tak, jak bývají středně velké hry. Na jejím víku vidíme rozpravu takových urozených lidí a jednoho špeha schovaného za sloupem. Mnohem víc než jen jedna žena s psaním se ale ukrývá uvnitř. V první řadě to je velký rozkládací herní plán, který zobrazuje mapu Evropy a na ní spoustu měst (ne, Praha mezi nimi není, pouze sousední Vídeň). Každá země i jeho města mají pozice pro rozmístění žetonů a také dvě postavy, hlavní zástupce města.

V kartonových arčích hráčí objeví hromadu žetonů. Různé tvary předurčují vítězné body pro jejich pozici na plánu. Ale objevíme tu také sedm puzzle dílků postav, pohlavárů dané doby s odlišným společenským postavením (od krále až po maršála). Nemůže chybět ani obrovská hromada kostiček (200 podle barev rozdělených pro hráče) a dva balíčky karet. Ten menší (24) představuje intriky se dvěma erby zemí, zatímco karty zemí (99) na sobě mají pokaždé erb pouze jedenkrát.

Na začátku partie hráči rozloží mapu a na ni rozmístí podle natištěné nápovědy (i přesně podle drobných čísel) žetony vítězných bodů – štíty pro celé země, šestiúhelníky pro města a čtvercové dílky pro období. Ta jsou natištěná v pravém dolním rohu plánu a naznačují, že hra bude mít tři fáze. Pro kulaté žetony bodů je místo u levého okraje, ke kterému je třeba rozmístit také destičky postav. Jednotliví hráči si vyberou svoji barvu a dostanou od ní kostičky. Ze zamíchaných karet národů hráči odhalí horní tři a vytvoří tak nabídku, zatímco intriky zůstanou zamíchané a prozatím zakryté.

Ve svém tahu má hráč nejdříve možnost získat karty v kombinaci dle svého uvážení. Buď si vezme tři karty národů, nebo pouze jednu, ale k ní dostane (náhodnou) jednu intriku. Volba karet s jedním erbem je buď z otevřené nabídky nebo s potřebným štěstím z hromádky.

Druhou, hlavní a poslední fází hráčova tahu je použití karet. Tak může v každém kole zabrat jednu volnou pozici na mapě nebo se pokusit sebrat nadvládu některému z protivníků. V obou případech se jedná o hraní karet, jejichž počet určují číslice na svitku natištěné u města. Na výběr jsou zpočátku hned dvě pozice – horní a spodní, každá s jinou cenou i odměnou. Hráč ale musí použít karty, které patří do stejné země. A to i při převratu, kdy ještě potřebuje navíc jednu intriku správné barvy.

Na takové město si okamžitě položí jednu kostičku. Podle toho, kterou postavu si vybral, musí ještě jednu kostičku položit na jeho dvoudílný portrét vedle plánu. Tím si vytvoří další bodovací příležitost. Za návštěvu města, kde ještě nikdo před ním nebyl, získá také šestiúhelníkový žeton ležící vedle. V případě obsazení města soupeřem se kostička hráče nevrací do jeho zásoby, ale pouze na sousední políčko. I vytlačená kostička může ještě přinést body.

Hráči totiž nezískávají body pouze za obsazování měst. Snaží se současně být také prvním, kdo získá vládu nad celou zemí. Body ale dostane také ten, kdo jako první položí kostičku ke všem urozeným pánům na destičkách vedle plánu. Jakmile projdou hráči poprvé kompletní sadu karet národa, nastává čas na bodování.

Tentokrát ale jsou důležité druhé hodnoty u měst. Odpovídají výši vlivu, který hráč z města získává. Za každou zemi se určí první a druhý v pořadí a ti dostanou hranatý žeton vysoké hodnoty. Taková bodování proběhnou ještě dvě, než nastane konec partie. V tu chvíli je třeba obodovat ještě jednotlivé tituly, které hráčům přináší body podle pečeti v pravém dolním rohu. Partie končí vítězstvím toho, kdo má v součtu nejvíce bodů.

Royals je příjemná převahovka. V celé hře nejde o nic jiného, než vybrat si správná místa na plánu a uhájit je před soupeři. Naštěstí i ti, kteří jsou z boje o město vytlačeni, nepřijdou o svoji kostičku a akci úplně, ale počítá se jim do snahy o ovládnutí celé země.

Hra je hodně zaměřená na sběr správných karet, podobně jako dnes již klasický Ticket to Ride (recenze). Pouze několik karet od daného státu vám umožní vyslat sem kostičku. S tím se ale pojí mnohem důležitější rozhodnutí – kam přesně ji položit. A nejde pouze o výběr mezi dvěma postavami ve městě, ale i jednotlivá města se liší od sebe svojí náročností a odměnou.

Mohlo by Vás zajímat

logickárecenze

Recenze: Korálový útes – barvy jako v ráji

Soupeři si navzájem nic nedarují a v boji o nadvládu rádi použijí karty intrik. Jejich jediným smyslem existence je právě vytlačovat soupeře z jejich pozic. Díky nim je tak hra poměrně dost konfliktní a záludná. Rozhodně se tedy nejedná o nic pro hráče, kteří mají rádi mírumilovné plánování bez jakéhokoliv útočení.

Díky kartám a mnoha státům hra nabízí dostatek možností. Body tečou z různých částí a hráči se musí soustředit na všechny nebo na žádné. Žetony bodů drží hráči tajně, takže nikdo neví, kdo je ve skutečnosti v čele. To má pozitivní vliv na konec partie, ale přesto může docházet k tomu, že se hráči pustí do hráče, o kterém si myslí, že vede.

Druhů karet naštěstí není tolik, takže náhoda zde sice hraje roli, ale ne až tak podstatnou. Jako další nedostatek by se dalo vnímat téma, které tu sice nějaké je, ale v podstatě hra postrádá jakoukoliv atmosféru středověkého boje. To se ale nakonec ani tolik nepodepisuje na hratelnosti, která je pěkná a plynulá.

Ve dvou soupeřích hráči mají k dispozici o trochu více kostiček a současně některé pozice na plánu jsou omezené. Záleží pak pouze na nich, jestli se do sebe pustí od začátku nebo nejdříve obsadí svoji polovinu Evropy a teprve uprostřed se setkají ve velkolepém finále. Je ale jasné, že hra je hodně jiná od zážitku ve více hráčích. Ten nic hráčům nedaruje od prvního tahu téhle hodinu trvající zábavy.

Royals samozřejmě není ničím novým. Přichází pouze se zábavným pokusem o nový area control, ve kterém se hráči ale současně musí poprat mezi sebou navzájem a se štěstím v kartách. Jednoduchá pravidla ze hry dělají další dobrou volbu pro všechny začínající hráče. Royals se nepokouší nic objevit, ale místo toho dává možnost zábavy všem, kdo pronikají do světa deskových her.

Recenze: Royals – válka modré krve

Pokud jste začátečníky, není důvod, aby se vám Royals nelíbilo. Nabízí velmi příjemný výlet do světa, ve kterém se snažíte získat převahu. Správným hraním karet, které získáte s trochou štěstí i taktiky, můžete obsazovat města a z jejich kontroly získávat body hned nebo i později. Hráči se ale mohou z kontroly nad městy navzájem vytlačovat a prát se od začátku do konce. Nebo si každý půjde po svých, ale nakonec se stejně potkají. Hra nabízí různé způsoby zisku bodů a pobaví především nováčky. Royals je dobrým základním kamenem nové deskové sbírky.

Klady:

+ výborná hra pro začátečníky
+ sbírání sad
+ různé možnosti bodování
+ souboje o města
+ přiměřená herní doba
+ tajné body

Zápory:

- náhoda v dobírání karet
- chybějící téma
- pro pokročilé hráče nuda

3