Proti vadám řeči se dnes u dětí bojuje stále hůře. Zčásti to je také způsobeno tím, že mluví a hrají si venku mnohem méně, než jejich vrstevníci před deseti či dvaceti lety. Elektronika nevyžaduje po dětech (alespoň zatím) žádnou slovní interakci.
A tak musí do boje nastoupit deskové hry. Konkrétně pak nová česká dětská hra od Bonaparte, které ji převzalo od autorky paní Jitky Šufajzlové. Ta ji původně (jak se dočteme v průvodním dopise) vytvořila pouze pro své děti, ale nechtěla si její prospěšné účinky na dětskou mluvu nechat pouze pro sebe. Díky tomu tedy Rozhýbej svůj jazýček aneb Logopedie hrou může dorazit i na váš stůl. Patří spolu s Chytrými myšičkami (recenze) do řady nových naučných her.
Hra se ukrývá v podlouhlé krabici, která je překvapivě těžká. Většinou tyto dětské protáhlé balení bývají lehké, protože obsahují pouze malý plán a figurky s kostkou. Ale tentokrát to je jinak. Ačkoliv i dnes začneme u herního plánu, který je přeložený napůl a najdeme na něm hned dvě trasy pro figurky. Každá z nich se zaměřuje na trochu jinou část výslovnosti. Společnost na ní budou hráčům zvířátka. Jednotlivá políčka se liší také barvou.
Na každého hráče čeká také jeho destička. Jedna s opicemi, druhá s hrošíky a třetí se žirafami. Každá má v sobě přesně deset kulatých otvorů, ze kterých vypadnou žetony. Tím je najednou obrázek nekompletní a je pouze na hráčích, aby jej znovu složili ve hře. K tomu budou ale potřebovat také figurky se stejnými zvířátky a kostku.
Tím hlavním v této krabici jsou ale čtyři mohutné balíčky karet. V krabici jich je celkem úctyhodných 330 kusů, z nich je rovných 21 prázdných a čekají na to, až si je každá rodina upraví podle své představivosti. Každá na rubové straně obsahuje nějaké zadání a v pravém horním rohu také zařazení karty k písmenu nebo výrazu, který trénuje. Na začátku první hry je třeba tyto karty rozdělit podle zadní strany (zvířata) a právě podle písmen na 27 hromádek.
„Karlíček, králičí král, s králicí Klárou na klavír hrál.“
Každá partie bude kromě karet hrošíka a žirafy využívat vždy pouze jeden balíček písmene. Konkrétně tak mluvíme o jedenáctce karet, které je třeba seřadit od nuly do desítky. Každý z hráčů si vybere jednu figurku, se kterou bude hrát a k ní dostane také destičku a deset žetonů. Ty ale musí položit stranou. To postavičku postaví na pole start ve vnitřním okruhu.
Od té chvíle si každý hráč vždy hodí barevnou kostkou (proto barevná políčka) a postoupí kupředu. Podle obrázku, na kterém s figurkou skončí pohyb, čeká na hráče buď rovnou zisk žetonu (sluníčko) nebo úkol. V případě prázdného pole bez obrázku se nic neděje. Ale nejdůležitější jsou úkoly, které hráčům zadá hrošík. Právě z jeho hromádky si prcek vezme kartičku. Na hráče tak čekají legrační úkoly, které mají za cíl rozcvičit pusu – například olizování jako kočička, lapání jako koník nebo hra na čerta.
Tato rozcvička se bude hodit ve velkém okruhu. Na ten ale postoupí hráči až ve chvíli, kdy někdo za správné plnění úkolů a návštěvy sluníčka získá všech deset žetonů. Ty teď společně hráči znovu vyjmou, ale vítěz malého okruhu dostane do začátku velkého bonus v podobě dvou bodů. Tentokrát na děti čekají kromě sluníčka rovnou dvě zvířátka – žirafa a opička.
Po opičce se budou děti opravdu opičit. Stačí aby zopakovali to, co je napsané na kartičce – buď si to přečtou, nebo zopakují po dospělém, které na průběh hry dohlíží. To karty žirafy jsou odpočinkové a většinou pouze nějakým způsobem posouvají figurku. Za splnění úkolu dostane hráč opět jeden žeton. A vítězem celé partie se stává ten, kdo nasbírá znovu všech deset koleček jako první.
„Strýc Šusta suší švestky: pět švestek, šest švestek, pět švestek, šest švestek…“
Rozhýbej svůj jazýček je výukovou pomůckou převlečenou za hru. Naštěstí se to ale daří dobře maskovat, protože hra především v první fázi nabízí legrační činnosti, které děti budou bavit. Vždy se těší na to, až budou moci vypláznout jazyk nebo jinak rozcvičovat pusinku. Těchto karet je pouze tucet, což ale stačí.
To na velkém okruhu se hraje s dvanácti žirafami a k tomu ještě jedenácti opičkami, které mají to nejdůležitější poslání. Trénují vždy jedno konkrétní písmenko a je na rodičích, aby zvolili to správné, které dítěti nejde, nebo jej z nějakého důvodu chtějí procvičovat.
Hra funguje na toto procvičení opravdu výborně. Děti jsou nuceny mluvit, ale nemají pocit, že by se učili. Místo toho se baví a soupeří mezi sebou. Jakmile mají porovnání a vidinu vítězství, všechny do jednoho se snaží a spokojeně si hrají.
Obsahu karet byla věnována velká pozornost, což je opravdu vidět. Karty reálně procvičují schopnosti mluvení a věříme, že při pravidelném používání opravdu předejdou nebo napraví včas podchycené řečové vady.
Jako hra ale není příliš pokročilá a nenabízí v podstatě žádnou šanci, jak něco ovlivnit. Hod kostkou rozhodne za hráče, jestli bude skákat po sluníčkách a bez námahy získá žeton, bude muset plnit úkoly nebo jej dokonce potká nějaká návštěva žirafy.
Zpracování a ilustrace jsou hodně jednoduché. Také materiál karet není nijak dechberoucí. Nejvíc se nám tak líbí hráčské destičky, které fungují tak trochu jako puzzle. Při jeho řešení musí hráči také dávat pozor, protože jinak dostanou penalizaci za špatně složený obrázek.
Rozhýbej svůj jazýček je velmi dobrou výukovou pomůckou. Jako hra sice úplně neobstojí, ale jako kombinace funguje velmi dobře. Děti pobaví a při tom splní svoje poslání a naučí je správně vyslovovat všechny důležitá písmenka. Rozhýbej svůj jazýček je díky tomu opravdu podařená logopedická pomůcka, u které dětem ani nepřijde, že se učí.
+ logopedie hrou
+ velké množství karet
+ dva okruhy
+ pěkné destičky s žetony
+ puzzle
+ bonus za vítězství v prvním kole
- karty pouze z tvrdého papíru
- díky kostce nemusí vyhrát ten nejlepší
- pouze pro dva až tři hráče
