Kočičky jsou krásná a mazlivá stvoření. Pořád se jen tulí, vrní a hrají si. Jenže když je hladíte v náručí, často se u vás nevyhřívají sami. Na kožíšku si s sebou mohou nést řadu dalších malých potvůrek, kterým už vůbec o mazlení nejde. Žijí v kožíšku a hledají úkryt, který jim právě kočičí chloupky poskytují dokonale.
Možná bychom se mohli také ukrýt do takového teplého kožíšku, usnout a nechat si zdát o tom, jak se dobře bavíme a smějeme. Nebo místo toho můžeme vzít do ruky karetní hru Sakapuss a opravdu se bavit. Za jejím vznikem stojí Rémi Saillard podle konceptu Babayaga. Jméno ilustrátora se sice nedozvíme, ale všechno to má na svědomí společnost Djeco. U nás pak hru nemusíme objednávat z domovské Francie, ale stačí zajít na stránky firmy Patagonie (Hračky s nápadem).
Všechny kočičky jsou pěkně naskládané uvnitř krabičky, která je opravdu malá. Její rozměry jsou tak akorát, aby se dovnitř vešly karty. Těch je celkem 45 a uvnitř je drží pevné kartonové stěny šuplíku. Ten vysunou hráči za připravené ouško a odhalí obsah. V krabičce jsou v první řadě pravidla v řadě jazyků (bez češtiny) vždy v podobě oboustranné karty.
Zbytek karet ale už bude používán pro hraní. Na dvacítce karet hráči najdou kočky různých barev, velikostí a to vždy po čtyřech exemplářích. Celkem je tedy jasné, že dostaneme dohromady pětici různých kočiček.
Na dalších osmnácti kartách jsou jejich kamarádi: paraziti. Po šesti exemplářích od každého druhu, ať už se jedná o blechy, vši nebo klíšťata. Ani jedno rádi neuvidíme v kožíšku mazlící se kočičky a podobně je to i v této hře. Naštěstí tu máme i sedm karet léků, ať už je to prostřednictvím nějakého spreje nebo všeléčivé sprchy.
Na začátku hráči musí vzít karty kočiček a vytřídit z nich pouze tolik sad, kolik je hráčů. Teprve toto množství karet (čtyři krát počet účastníků partie) je třeba pořádně zamíchat a rozdělit rovným dílem mezi všechny soupeře. Karty léků pak společně s osmnácti parazity zůstanou (také zamíchané) ležet uprostřed stolu a vytvoří dobírací hromádku.
Průběh partie je pak velice jednoduchý. Hráči jsou na tahu vždy všichni současně. Vezmou jednu ze svých čtyř karet, volba je pouze na nich, a pošlou ji obrázkem dolů svému sousedovi po směru hodinových ručiček. To se děje pěkně kolo za kolem a sestava karet v ruce se hráčům neustále mění. Cílem všech je nasbírat kompletní rodinu kočiček jednoho druhu a zbavit se všech ostatních karet.
Ten, komu se to podaří nejdříve, plácne rukou na balíček karet ve středu stolu. Jeho příkladu musí následovat i ostatní a to bez ohledu na to, co mají zrovna za karty v ruce. Ten, kdo zareaguje jako poslední, dostane jako penalizaci jednu karetu ze společné hromádky.
Většinou se mu v kožíšku zabydlí nějaký parazit. Místo toho ale může získat také nějaký ten repelent a zbavit se jednoho typu nákazy. Nebo dokonce všech, pokud má štěstí a narazí na sprchu. Partie se hraje celkem na deset kol, každé skončí plácnutím na hromádku. Na konci desátého souboje si hráči spočítají nastřádané parazity a ten, kdo jich má nejméně se stává vítězem.
Sakapuss vypadá na první pohled jako obyčejné kvarteto. Naštěstí s ním má společný pouze cíl hry a fakt, že ve hře jsou sady totožných karet. Hráči si totiž nehlásí kartu, kterou by chtěli od svého protivníka, ale místo toho si mohou zvolit libovolnou kočku z ruky a poslat ji dál. To umožňuje mnohem lepší kontrolu a dokonce taktiku. Kdykoliv v průběhu partie jde také změnit sbíranou sadu a ještě stále mít šanci na vítězství.
Je jasné, že hra je velmi závislá na náhodě. Ta ovlivňuje výsledek především v podobě počátečního rozdání karet. Naštěstí kol je mnohem víc a na vítězství v kole nezáleží tolik, jak by se na první pohled mohlo zdát. Být první ve sbírání karet je výhoda, protože nemusíte spoléhat na reflexy. Ale ani když v tom neuspějete, ještě nemusíte prohrát. Stačí být rychlejší než ostatní.
Hra tedy ve skutečnosti je zajímavou kombinací sbírání sad obrázků a reflexů. Často se stane, že se příliš soustředíte na taktiku a snahu nasbírat správné kočky a úplně zapomenete plácnout na balíček nebo tak uděláte příliš pozdě. Kromě odměny pro vítěze kola je právě rozptýlení pozornosti hráčů základním smyslem každého kola.
Ovšem na druhou stranu se někdy vyplatí být poslední. Pokud mají hráči moc parazitů a nedaří se jim, mohou se prostě vzdát snahy. To pak může znamenat situaci, kdy třeba i dva hráči nechtějí plácnout rukou na balíček. Navíc je tu penalizace pro hráče, který na balíček ruku položí jako první a nemá sadu posbíranou. To se opět hráči může vyplatit, pokud ví, že je pozadu za ostatními a shání nějaký repelent. Tato taktika je sice součástí hry, ale trochu kazí celkový dojem, protože to vypadá, jako by se jednalo o chybu.
Protože hra nevyžaduje žádné počítání, ale stačí rychlost a sledování obrázků, tak ji mohou hrát děti už od šesti let. Minimální počet hráčů je stanoven na tři, protože ve dvou by posílání karet nedávalo smysl. U dětské hry tolik na počtech soupeřů nezáleží, ale přesto budete mít nad svými šancemi více kontroly v menším počtu.
Pokud byste chtěli omezit vliv náhody, je to možné pravidla upravit hned dvěma způsoby. V první řadě lze upravit rozdávání tak, aby každý na začátku měl po jedné kartě od každého druhu. Tím se stane zajímavou až fáze volby první karty, kterou každý ze soupeřů pošle dál a vzdá se tak sběru této barvy. Současně tím vyřešíte problém předčasného konce kola, pokud někdo dostal rovnou třeba tři karty jednoho typu.
Druhou změnou v pravidlech, která hru dělá zajímavou, je změna sousedů. Karty by se tak mohly posílat jednou doprava a podruhé doleva, čímž by hráči mohli vydedukovat alespoň trochu, o co se jejich soupeři snaží a sami se vyhnout těmto obrázkům. To je ale lepší až ve více počtech, protože ve třech tato verze odhaluje možná až příliš.
Sakapuss je povedenou dětskou hrou, která umí velmi dobře pobavit. A to především právě ty nejmenší, kteří si sbírání karet a rychlé plácání na balíček užijí na maximum. Rodiče ale určitě také neodmítnou, pokud si budou mít s kočičkami a dětmi jít hrát. Sakapuss prostě plní svoje poslání dětské hry na jedničku.
<br><br>
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | (Uncredited) |
| Ilustrace | Rémi Saillard |
| Vydavatel | Djeco |
| Rok vydání | 2007 |
| Počet hráčů | 3 - 5 |
| Herní doba | 10 |
| Minimální věk | 6 and up |
| Kategorie | Card Game, Children's Game |
| Mechanismy | Open Drafting |
Více o hře.
+ rozšiřuje základ v kvartetu
+ hráči sami určují, kterou kartu pošlou
+ výborné i pro malé děti
+ lze upravit vliv náhody
+ reflexy
- náhoda rozhoduje při rozdání
