Pokud se dobře podíváte, tak skřítky potkáte všude. Ti zlí se schovávají pod stolem a berou vám jídlo z talíře, a nebo se dokonce rozhodnou vás šimrat pod nosem když spíte. Ale nebojte se, oni jsou sice takoví škodilové, ale ve skutečnosti vám nic neprovedou.
No a pak jsou samozřejmě ti hodní skřítkové, kteří se většinou musí houpat na lustru nebo schovávat na skříni za krabicemi, aby jim ti zlí něco neprovedli. Ve chvíli, kdy ti zlí usnou, se dají skřítci do díla. Uklízejí nádobí, zametají a všechno upravují tak, aby se děti měly co nejlépe. Jsou to takzvaní skřítkové domácí a jsou to milé a hodné potvůrky.
Možná právě ten, kdo přišel ve firmě Efko s nápadem na hru Skřítci, je viděl někde uklízet nebo se alespoň schovávat. A proto vytvořil dětskou hru, která se jmenuje Skřítci a vypráví o putování čtveřice domácích skřítků za ztracenými věcmi jejich pánů. Zatímco SPINKálek… no vidíte! Já vám ještě neřekl, že oni mají jména, která odpovídají jejich povolání.
Takže SPINKálek se stará o to, aby všechno povlečení bylo čisté a aby se na postýlce dobře spalo. Nikde nesmí být žádný hrášek pod matrací ani peříčko, které by šimralo spáče pod nosem. BUMBálek zajišťuje dostatek hrnečků a skleniček pro všechny, kdykoliv si jen umanou, že mají žízeň. ŤAPálek se stará všem o boty, čistí je od hlíny, kamínků a rozvazuje jim tkaničky, pokud na to některé z malých dětí zapomene. HAMálek se stará o talíře, hrnce a příbory, aby měly maminky pořád v čem vařit. No a všechno to povedené starání se musí někdo trochu kazit. Jmenuje se TŘÍSKálek.
Ve žluté krabici s novým logem Efka (to najdete také třeba na krabici Verony) se ukrývají všechny potřebné komponenty pro hru. Než ji otevřete, určitě nepřehlédnete nápis „baby“ na krabici, který určuje, pro koho je hra určena. Podobné značení v posledních měsících zavedla třeba i firma DinoToys (viz hra Bezva finta). U Skřítků najdete v pravém horním rohu navíc ještě upoozornění „společenská hra pro nejmenší“.
Uvnitř je schovaný hrací plán, který obsahuje spletitou dráhu provázenou pěknými ilustracemi, který je jednou tak velký než krabice. Zlomy na něm však najdete dva. Pod ním se ukrývá pětice figurek a patnáctka kartonových žetonů. Místo kostky zde najdete ruletu, na které si budete svůj postup vytáčet.
Příprava partie je jednoduchá, ale chvilku zabere. Všech patnáct žetonů je třeba zamíchat a po třech je rozmístit na pětici pozic po celém plánu, které mají jako jediné tvar čtverce. Ostatní kolečka tvoří cestičky, po kterých budou skřítkové běhat. Zvlášť pro děti může být při přípravě těžké nepodívat se na žetony při jejich rozmisťování.
Hráči se střídají v tazích. Na jeho začátku zatočí ručičkou na ruletě a podle toho, jaké číslo ukáže, mohou svojí hlavou skřítka pohnout vpřed. Na ruletě se malým dětem bude zpočátku špatně orientovat. Je totiž trochu moc barevná. Ale je to problém jen na chvilku, později už čísla děti bez problémů najdou.
Takhle jednotliví skřítkové ťapkají po cestách a snaží se dojít na políčka s kartičkami. Jakmile se tam dostanou, mohou si odsud vzít jeden předmět, ale pouze takový, který jim patří. BUMBálek hledá tři hrníčky, ŤAPálek troje bačkůrky, SPINKálek tři polštáře, a tak dále. Vždy si mohou vzít však pouze jeden předmět.
Protože jsou žetony náhodně zamíchané, je možné, že v hromádce bude jejich polštářů či hrníčků více. V takovém případě se musí dokázat pro další vrátit později.
Na rozcestí se může skřítek svobodně rozhodnout, na kterou stranu půjde. Hráčům pohyb po plánu ztěžují, ale i zlehčují políčka +2 a -3, které jejich figurky posouvají vpřed nebo vzad. Někdy to může být příjemné, jindy to vůbec nepotěší.
Jakmile se někomu podaří zkompletovat sbírku, musí co nejrychleji utíkat na políčko hurá na koberci. Tam je cíl všeho dovádění i hledání ztracených předmětů z domu pánů. Ten, kdo tam dorazí jako první, se stává vítězem soutěže.
Partie Skřítků je obvykle zábavná, rychlá a princip s hledáním mezi trojicí kartiček je určitě zajímavý. V partii je přítomna i trocha strategie, protože hráči navzájem vědí, které dílky hledají a mohou se v průběhu hry podívat na všechny tři. Ví tedy nejen, kde leží jejich kousky, ale také které hromádky zajímají protivníky. Samozřejmě je důležité, aby jim to neřekli, což je u dětí občas problém.
Hledání lze hrát i ve variantě s otevřenýma kartičkama tak, jak jsme ji zkoušli my. Verze odstraňuje zmiňovaný problém s přípravou hry, kdy děti nevydrží a kouknou se, které kartičky na některé místo dávají. Takto všichni od začátku vědí, kam směřují. Hra je díky tomu rychlejší, ačkoliv je ještě více o náhodě.
Doporučujeme také vyzkoušet variantu, ve které si hráči mohou vybrat směr pohybu po každém točení. Tím se odstraní zbytečná zdlouhavá dohrávka, kdy už každý ví, kde jsou žetony, jen se tam nemůže trefit. Tahle část může totiž v základní hře být opravdu dlouhá a bohužel i nudná. Ovšem pozor! Při této variantě hráči nikdy nesmí navštívit dvakrát za sebou jednu hromádku!
Legrace určitě je i pokud přidáte do hry vyhazování, které figurku skřítka vrátí vždy o jednu křižovatku zpět podle volby toho, kdo vyhazuje. Nebo třeba na jakékoliv místo hracího plánu. Pak je trocha víc konfliktní legrace a přídavek interakce v partii.
Poslední změnou, kterou vám dnes představíme, se jmenuje „Nesbírej mě!“ Znamená, že z hromádky může hráč odkrýt vždy pouze horní žeton a pokud není jeho (jinak si ho vezme), položí jej vedle hromádky tak, aby jej ostatní viděli. Ten kdo pak přijde jako první, na toto políčko si může buď vzít žeton, nebo odhalit další z řady. Tím hra získá na větším napětí a má zajímavější průběh.
Hra je vytvořená na základě klasického chodícího principu s možností rozhodnutí se o směru dalšího putování. Bohužel partii nepatřičně protahuje nemožnost vybrat si i směr dalšího pohybu. U některých dílků se dá poměrně jednoduše vracet a zkoušet znovu štěstí. Ale pokud přeskočíte políčko, které se nachází na delším okruhu, pak vás čeká nudných několik kol, než dostanete novou příležitost zvednout pro vás zajímavý předmět.
Zajímavé je zpracování. Pro někoho mohou být hlavičky postaviček trochu příliš. Ovšem u firmy vyrábějící novou edici Igráčka je pochopitelné, že se budou snažit pro jejich figurky najít i jiná řešení. Možná spíš mohly být v balení celí Igráčci, což by motivovalo ke koupi hry. Ovšem špičaté čepičky mají skřítci na hlavách opravdu pěkné, přesně jako ti opravdoví.
Skřítci těží především ze svého zpracování, které je zajímavě hravé. Bohužel v pravidlech ani na krabici se autora ilustrací nedočteme. Autorka se však po vydání recenze sama přihlásila a jmenuje se Lenka Procházková. Dům i přilehlá zahrádka se bude dětem při hraní určitě líbit a bude je lákat k dalším partiím.
Děti kolem pátého roku věku jsou asi přesně tou sprvnou cílovou kategorií jak pro zpracování, tak pro samotnou obtížnost. Samozřejmě musí opět znát čísla, která budou padat na ruletě a spočítat je na hracím plánu při pohybu figurkou. Ale to už je dnes pouze malé omezení.
Hrací plán je přehledný a opravdu velmi dobře je řešený prostor v krabici. V předělu mezi přihrádkami je vyrobený zářez, do kterého elegantně zapluje ruleta. Ta pak přikrývá ostatní komponenty, aby se v krabici moc netřásly.
Recenze na dětskou hru jsou specifické. V závislosti zachování srovnatelných hodnocení je v tabulce uvedeno hodnocení podle totožných kritérií, jako u jiných her. Pokud o této hře uvažujete pro svoje děti, můžete bez obav k hodnocení přičíst 15% za dětský pohled.
+ elegantní krabice
+ pro malé děti
+ jednoduchá pravidla
+ pěkné ilustrace a plán
+ ruleta místo kostky
+ čepice igráčků
+ cena
- hlavy igráčků se někomu nemusí líbit
- někdy dlouhá partie
