Recenze: Smajlíci – všechny emoce v jedné karetní hře

Rádi se smějete? Pak jste se už určitě někdy setkali s novým způsobem vyjadřování emocí přes elektronické dorozumívací prostředky. Říká se jim jednoduše smajlíci, jsou malí, kulatí a žlutí. Tedy alespoň ve chvíli, kdy nakouknete do jejich světa. I ten je kulatý.

Malý Smíšek se po něm kutálí. Stejně jako všichni z jeho rodu, i on se narodil jen jako kulička bez jakýchkoliv končetin. Dnes se vydal na návštěvu k Mráčkovi, který bydlí v domě společně se Zlobíkem. Co mají všichni takhle v neděli společně za lubem? Odkutálí se do nejbližšího baru, kde budou brčkem srkat oblíbený smajlíkovský drink – žlutý sprint. Teprve ten jim dodá na rychlosti, aby mohly znovu vyrazit do světa jedniček a nul a dělat radost lidem za pomoci svých výrazů..

Právě v tuhle chvíli cítíte, jak se vám ruce a nohy zmenšují a krk se ztrácí, až zůstane jen tělo. Dokonale kulaté. Stali jste se jedním z nich. Smajlíkem. Kterou emoci byste chtěli vyjadřovat? Smutek, znechucení, radost nebo smích? Všechno je možné a stačí k tomu jen správný výraz. Lidé z něj všechno pochopí.

Emotikony jsou dnes velice rozšířené a právě proto bylo jen otázkou času, kdy někdo vyrobí deskovou hru s jejich tématem. Ona je nakonec ve skutečnosti spíš bližší karetní, ale to si za chvilku ukážeme. Smajlíci je totiž karetní hra, kterou v České republice distribuuje už nějaký ten pátek společnost ADC Blackfire.

Jména autorů jsou Gwenaël Bouquin a mnohem známější Bruno Faidutti (Citadela – recenze), grafiku vytvořili Antonio Dessi a Ben Prenevost. To všechno proběhlo už v roce 2010 pod vlajkou americké firmy Fantasy Flight Games pod originálním názvem SmileyFace. Překvapivě rychlými cestičkami si hra našla cestu i k nám do Evropy a do češtiny ji přeložil Petr Šmerák.

Smajlíci se ukrývají ve větší krabici rozměrů Černé ovce (recenze). Na víku na vás čeká armáda smajlíků. V jejich čele je sice usmívající se postavička, ale za ním se ukrývá i smajlík brečící, rozzlobený, překvapený nebo vyplazující jazyk.

Bohužel hned po zvednutí víka zjistíte, že rozměry krabice zdaleka neodpovídají počtu komponent a i při polovičních rozměrech by vám uvnitř zbylo ještě dost místa, aby to všechno štěrchalo. Jak už to u Fantasy Flight Games bývá zvykem, nenajdeme zde žádné přihrádky nebo podobné věci a všechny komponenty budou ležet jen tak volně v prostoru na dně krabice.

Základ komponent zabírajících méně místa najdete v kartonových postavičkách samotných smajlíků. Ty vycvakáte z jednoho archu a zasunete do plastových průhledných stojánků. Kromě nich najdete v krabici také dvojici žetonů určených přímo pro každého hráče. Jsou zde ale i žetony odměn a jeden poslední s nápisem +1.

Tím nejdůležitějším v této hře je ale hromádka 81 karet. Největší podíl uvnitř má 52 karet smajlíků, které snadno rozdělíte do čtyř skupin podle barev. Jsou zde karty zeleného překvapení, červené zlosti, modrého smutku i žluté radosti. Barvy jsou zastoupeny rovnoměrně po 13 kartách. Každou emoci vyjadřuje samozřejmě také příslušný obrázek. V rozích pak najdete číslo v rozmezí od jedné do pěti bodů.

Osmnáct karet nazývaných škodící jsou ve skutečnosti jednoduše akční karty s textově popsaným zvláštním efektem. Nachází se ve stejném balíčku, jako karty smajlíků. Zamícháte je na začátku hry dohromady a některé z nich vám tedy projdou rukou v průběhu partie.

Nejméně je karet kol (sedm) označujících jednotlivé fáze hry a také čtveřici karet nálad. Tyto dva druhy jsou jako jediné orientované naležato a karty nálad odpovídají již zmiňovanému úsměvu, zamračení, vzteku i překvapení. Kromě herních lístků najdete v krabici už jen pravidla popisující do detailu obsah a na dalších třech stranách A4 samotná pravidla.

Na začátku partie si každý ze soupeřů zvolí svoji hráčskou barvu. Od ní si pak vezme figurku se smajlíkem a k tomu také příslušný žeton podpory, který bude moci využít vždy ke konci kola. Ale teď jsme ještě pořád na začátku, kdy zamícháme všechny karty smajlíků a akcí dohromady. Hráči dostanou karty v závislosti na jejich počtu (například od čtyř do šesti hráčů je to sedm karet).

Všechny žetony bodů zamícháte a položíte je obrázkem dolů na stůl k dobírací hromádce, stejně jako balíček karet kola seřazený vzestupně od jedničky až k poslední sedmičce. Nemíste ale zapomanout vytvořit velice důležitou stupnici za použití karet nálady. Ty zamícháte a položíte je do sloupce nad sebe. K horní kartě přidáte žeton se symbolem +1. Za tuto náladu bude v prvním kole udělovaný bonus. Oproti tomu spodní karta nebude mít vůbec žádnou hodnotu, proto ji otočíte obrázkem dolů.

Teď je všechno připraveno k boji, ve kterém se hráči neustále střídají. Ve svém tahu mají základní dvě možnosti – zahrát kartu z ruky, nebo se vzdát dalších tahů a ukončit tak hraní kola. Soupeři se při hraní karet snaží o vytvoření co nejhodnotnější kombinace karet za využití svých karet z ruky. Žádné další si dobírat nemohou a musí také plánovat dopředu.

V jednom tahu můžete před sebe vyložit pouze a jen jednu kartu. Tak se hráči střídají ve vykládání, dokud se všichni nevzdají. Ještě než ale skončí partie, mohou kromě ukončení kola ještě vyjádřit podporu některému ze soupeřů. Pak mu ovšem musí jako důkaz této podpory vyložit jednu ze svých karet do jeho sbírky. K čemu to je? Dostanete bonusové body, pokud vyhraje, jak si za chvilku povíme podrobněji.

Klasický průběh kola často naruší také akční karty se svými speciálními efekty. Karty vám tak mohou navýšit hodnotu sbírky, ale také umožní podívat se třeba na soupeřovy karty nebo naopak snížit hodnotu karet některého druhu. Nemohou chybět ani akce, které umožní kradení karet protivníků a přidávání je do svojí sbírky. V průběhu partie však stále platí horní limit počtu karet v ruce, který nesmíte překročit.

Ve chvíli, kdy se všichni účastníci vzdají tahu, kolo okamžitě končí. Nyní je třeba sečíst body. Hodnota jednotlivých karet je daná číslem uvedeným v rohu. Výjimku tvoří nálada, která je v tomto kole na posledním, čtvrtém místě a není vidět. Ta jako jediná body vůbec nepřináší a zahrání takových karet bylo v podstatě zbytečné. Naopak každá karta bonusového odstínu má hodnotu o jedna vyšší.

Hráčům se pro závěrečný součet počítá vždy pouze barva s nejvyšší hodnotou. Ten z protivníků, který nastřádal nejvíce bodů, se stává vítězem kola. Získá za to kartu kola, která má takovou hodnotu, jaké je na ní uvedeno číslo. Zatímco první kola mají hodnotu jednoho bodu, sedmé už je rovnou za body tři.

Ale ještě musíme dodat, jakou motivaci mají hráči, aby si navzájem vyjadřovali podporu. Pokud jste přidali do sbírky kartu hráči, který opravdu vyhrál, můžete si za odměnu vzít jeden náhodný žeton odměny. Ty jsou rozložené číslem dolů a mají na sobě čísla 1, 2, ale také vykřičník s hodnotou nula. Tento počet bodů je váš a pomůže vám v závěrečném hodnocení na konci celé hry.

Začátek dalšího kola zahajuje dobrání karet do původního počtu. Karty smajlíků zahazovat nesmíte, ale to se netýká těch akčních. Pokud se vám tedy jejich možnost zrovna nehodí, můžete ji jednoduše odložit. V příštím kole budou společně s nově odehranou sbírkou zamíchané zpět do balíčku.

Kromě toho ale také musíte přestavět sloupeček s hodnocením nálad. Nálada na posledním místě, která v minulém kole neměla žádnou hodnotu, se totiž stane pro pokračování barvou bonusovou. Z toho je současně jasné, že se vám nevyplatí hrát nulovou barvu a lepší je ponechat si karty takových smajlíků do příštího kola.

Mohlo by Vás zajímat

0

dětskárecenze

Recenze: Mistakos – židliáda

Hra pokračuje dalšími koly až do chvíle, kdy je odehrané poslední, sedmá výměna. Nyní si všichni hráči sečtou body získané za vyhraná kola (v žlutém kroužku karty kola) a také za bonusové žetony odměn, pokud se jim podařilo podporovat nějakého toho vítěze kola. Hráč s nejvyšším bodovým ziskem se stává králem smajlíků.

Smajlíci jsou jednoduchá párty hra. Svědčí o tom také minimální počet hráčů stanovený na čtyři. Jediné opodstatnění pro takové vysoké číslo je podávání pomocných rukou. To je totiž hybný mechanismus zábavy v celé hře. Pokud byste jej nevyužívali, užijete si hru jen z poloviny.

Každý z hráčů může mít vyjádřenou podporu pouze od jednoho z protivníků. Někdy se vám může vyplatit spíš vyjádřit podporu a ponechat vítězství někomu jinému. Často o tom rozhoduje výběr kare, které držíte v ruce.

Hra se tak velice šikovně vyhýbá výraznému problému s náhodou. Ta sice zůstává určující při každém rozdání nebo dobrání karet, ale protože lze plánovat dopředu a získávat body i jiným způsobem, není to rozhodujícím prvkem. I se špatnými startovními kartami se dá vyhrát. A díky zvyšujícím se bodovým hodnotám kol může i hráč, který dominuje na začátku, skončit v celkovém součtu třeba i poslední.

Náhoda je nedílnou součástí každé párty hry. Bez ní by nebyla taková legrace. Protože ale vždy víte, která barva bude v příštím kole bonusová, můžete se na to připravit. Ostatní karty jsou vždy na začátku dalších kol zamíchané a náhodně rozložené, takže na opačnou situaci s náladou bez hodnoty se připravit tak dobře nedá. Stejně tak nejde plánovat ani více kol dopředu, vždy pouze jedno.

Protože je počet hráčů stanoven až od čtyř, je hra bez problémů zábavná ve všech doporučených počtech. Díky jejímu jednoduchému průběhu se současně ani nenatahuje herní doba potřebná k jejímu dohrání. Mohou za to také zmenšující se počty karet pro sedm (šest karet) a osm (pět karet) hráčů.

Akční karty umožňují alespoň nějakou bonusovou interakci mezi protivníky. V průběhu partie na sebe tak hráči útočí a nikdy si nemohou být jistí svým úspěchem, i když drží v ruce opravdu vynikající karty pro danou barevnou kombinaci. Útoky jsou nekompromisní a interakce je důležitým prvkem této hry. Navíc jejich efekty jsou opravdu silné (někomu mohou připadat až příliš silné) a dokážou zamíchat kompletně celým výsledkem partie.

A pak je tu chaos. Ve hře je ho opravdu hodně a vy to kočírujete jen tak tak. Když vám něco nepokazí náhoda, podrazí vám nohy některý ze soupeřů. Pečlivě nalajnované plány se hroutí pod vlivem soupeřových rozhodnutí, hráči mohou podporou zcela zvrátit vývoj kola. Nic není jisté do posledního okamžiku, takže pokud nemáte rádi překvapení, pak tato hra není pro vás.

Hru Smajlíci lze bez problémů označit jako rodinnou hru, k jejímuž hraní budete ale potřebovat, aby se obvykle všichni členové rodiny sešli u jednoho stolu. Čtyřčlenná rodina totiž je v poslední době velmi často horním limitem, který nechtějí moderní páry překročit.

Zpracování je povedené a ilustrace výborně navozují úsměvnou a jednoduchou zábavu. Každý smajlík a dokonce i všechny akční karty pod sebou mají symboly, kterými byste je vyjádřili bez grafického zpracování, pouze za využití znaků.

Hra Smajlíci vás zážitkem neodfoukne ze židle. Nabídne prostou a usměvavou zábavu plnou emocí. Její společností na párty nebo v hospodě určitě nepohrdnete, zvládnete ji i v mírné náladě a bez problémů ji všem během chvilky vysvětlíte. A takové párty hry vždycky rádi vidíme..

Recenze: Smajlíci – všechny emoce v jedné karetní hře

Smajlíci představují emoce a chaos, který mohou všechny ty znaky dohraní vnést. Hráči se snaží na základě bodování uprostřed stolu vynášet co nejhodnotnější kombinace. Pokud ale ví, že nemají šanci, mohou podpořit některého ze soupeřů a získat za to odměnu, pokud mu pomohou až k vítězství v kole. Celá partie se odehrává v neustálém chaosu, protože nevíte, co ostatní budou hrát a situace se ve hře neustále mění. Právě kvůli tomu chaosu a hernímu principu zahrnujícímu hodně konfliktů, včetně akčních karet, je minimální počet hráčů stanoven až na čtyři. Ačkoliv si Smajlíky zahrajete i v menším počtu, zážitek není plnohodnotný. Naopak u této hry platí - čím více hráčů, tím více smíchu. A u party hry ani nevadí opravdu velký vliv náhody, důležité je, že vám otevřou náruč jednoduchá pravidla a pohodová zábava, kterou lze hrát i s dětmi..

Klady:

+ veselá hra
+ jednoduchá karetka, vhodná i pro děti
+ všudypřítomný chaos
+ možnost podporovat ostatní hráče
+ sbírání kolekcí

Zápory:

- hodně záleží na štěstí
- přebytek chaosu může někomu vadit
- minimálně 4 hráči

3