Jsem rychlost. Na dráze, když kolem mě létá hlína na všechny strany, cítím jen vítr na tváři a radost. Spolu s motorkou tvoříme nerozlučný celek, každý cítíme i malý pohyb toho druhého a oba se na sebe maximálně spoléháme. Bez ní jsem jen obyčejný člověk. A ona je beze mě jen kousek plechu. Dohromady však umíme popírat zákony gravitace, létáme…
Ve chvíli, kdy poprvé protočím plyn na řídítkách, všechno kolem utichne. Cítím svoji motorku, jak vzrušeně dýchá a připravuje se ke startu. Mávnutí praporkem. A během několika momentů se vznášíme nad hliněným povrchem, divoce a přitom s citem ji nakláním do zatáčky. Před námi i za námi jedou další motorky, které se nás snaží vytlačit z ideální stopy. Jenže to se jim nepodaří. Dnes rozhodně ne!
Plochá dráha je místem, kde se hlína mísí s vítězstvím i porážkou. Místem, kde se vám jediná chybička může nepříjemně vymstít a vy i vaše motorka můžete skončit v nekontrolovatelném pádu plném kotrmelců. A právě prostředí těchto závodů si vybral Jan Jalůvka jako prostředí pro svoji deskovou hru.
Cesta Speedway Champion na pulty obchodů a do našich obývacích pokojů nebyla ale tak jednoduchá. Hra Jana Jalůvky není vítězem pouze letošní Soutěže autorů. Už loni po boku Verony (recenze) stanula na nejvyšší příčce, ale společnost Efko tenkrát označila vydání vzhledem k jeho technické náročnosti za nereálné.
Jan Jalůvka se však se svojí hrou nevzdal. Soutěž autorů se koná pravidelně každý rok a může se do něj přihlásit každý hráč, který má nějaký nápad a prototyp na neotřelou deskovou hru. A právě v těchto dnech byla nejen vyhlášena vítězná hry pro příští rok, ale také probíhá uzávěrka pro konkurz na následující rok. Pokud tedy máte nějakou svoji hru, pak neváhejte a přihlašte ji.
Právě to udělal Jan Jalůvka podruhé a znovu vyhrál. Tentokrát se však vydání hry chopila nová společnost Stragoo Games, která letos zahájila svoji činnost na českém trhu s hrami Continuo (recenze) nebo Klondike 1896 (recenze). A právě díky její snaze se můžeme nyní potěšit pohledem na novou českou závodní hru.
Krabice je jediný okamžik, kdy si vzpomenete na loňského vítěze – Veronu a to pouze rozměry. I toto balení je totiž obrovské, ale oproti zmíněné italské převahovce je zde veškerý prostor uvnitř využit tak, že vám nejspíš spadne brada. Ale ona vám vlastně čelist začne povolovat už mnohem dřív. Krabička není toho typu, na který jsme zvyklí od jiných deskových her. Spodní část je opět pevný karton, ale víko tvoří průhledné plastové víčko, pod ním je pak titulní obrázek plochodrážního závodníka. Hlavním důvodem průhlednosti však je okénko v pravém dolním rohu, kde poprvé uvidíte svoje závodníky. Tedy konkrétně jednu motorku.
Po odstranění průhledného víka a titulního obrázku objevíte brožurky s pravidly ve složce. Pod nimi dva malé vycvakávací archy se symboly podlouhlého kliče, kulatých ikonek čtyřlístku a lebky, ale také čtvercových žetonů pro označení pořadí. Nechybí ani kulaté žetony s vlajkou pro každého z hráčů. Už zde ale nastane první malé zklamání – v nabídce čtyř jezdců nenajdete žádného Čecha, ačkoliv v plochodrážním sportu nejsme určitě zanedbatelnou silou. Místo toho zde máme logicky polského a britského závodníka, které doplňují ruský a švédský. Každopádně to obyvatele naší republiky zklame, zvlášť když se jedná o původní českou hru.
Spolu s kartonovými dílky na papírové vložce leží ještě čtyři hráčské desky. Každá je speciálně pro jednu národnost, ovšem obrázky motorek samotných jsou stejné. V přihrádkách je místo na vycvakané žetony, ale i na začátku už nějaký prostor vyplněný je. Postaral se o to pytlík se třemi kostkami, dvěma hnědými a jednou červenou. Všechny na sobě mají speciální symboly, o kterých bude řeč později. Nechybí také čtveřice karet, které slouží jen pro losování na začátku.
Druhá přihrádka svým obsahem překvapí asi ještě víc. Uvnitř je sestavený kartonový měřič vzdálenosti. Ten budete používat k posunu své motorky po ploché dráze, která postrádá jakékoliv čtverečky nebo obdélníčky. Posledním obsahem pak jsou tenké zábrany, které dotváří atmosféru okruhu…
Okruhu? Jakého okruhu? Mluvil tu někdo o hracím plánu? Zatím to vypadá, že hracím plánem je stůl a v podstatě by tomu tak i mohlo být. Jediné, co by vám na stole scházelo, je takzvaná zlatá čára pro ideální trasu průjezdu plochodrážní elipsy. Jenže návrháři ve Stragoo Games by vás samozřejmě na stole hrát nenechali. Jen musíte při hledání plánu zapojit trochu představivosti, je z prostorových důvodů ukrytý až pod papírovou vložkou. Tenhle objev ovšem opravdu stojí za to, protože hrací deska je přeložena na osmkrát a tvořena je z nejsilnějšího kartonu, který jsme zatím viděli. Právě zde tedy lze hledat hlavní důvod opravdu úctyhodné váhy celé krabice Speedway Champion.
Na začátek partie budete potřebovat opravdu velký stůl, protože herní deska Speedway Championa má úctyhodných 90 × 60 centimetrů! Tím se přibližuje snad (z her, které jsme měli v ruce) jen k Twilight Struggle (recenze) a Dominant Species (recenze), které jsou však o 2.5, respektive 5 centimetrů menší. Ovšem v kombinaci s tloušťkou desky nemá konkurenci. Do zatáček umístíte svodidla a doprostřed desky kartu pro výsledky rozjížděk. Samozřejmě nemohou chybět ani kostky a měřič vzdálenosti.
Kolem plánu bude každý z hráčů potřebovat ještě místečko na svoji hráčskou kartu. Na ní si hráči mohou upravovat charakteristiku svojí motorky tak, aby co nejvíce odpovídala jejich představám. Vlastnosti lze měnit celkem ve čtyřech oblastech: motor, rámy, kola a převody. Ale do začátku dostanou pouze čtyři klíče tuningu, kterými se závodní stroj modifikuje. Až s postupem času a úspěšnými výsledky se tyto možnosti rozšiřují.
Jakmile má každý svoji motorku nastavenou podle své strategie, může začít závodění. Bez ohledu na to, kolik hráčů se celkem partie účastní, čeká všechny dohromady trojice rozjížděk, a pak velké finále. Za všechny čtyři závody se sečtou vítězné body a pořadí a teprve hráč s celkovým nejvyšším ziskem bodů se stává vítězem. Samozřejmě si hráči mohou upravit systém i tak, že rozjížďky určí výhody pro finále a právě vítěz tohoto jednoho závodu vyhraje celou partii. My se však budeme držet příručky pravidel.
Celá partie se řídí jednoduchým pravidlem – balancováním na hranici rizika. A právě to odpovídá naprosto dokonale závodění na ploché dráze. Hráči sami určují, kolika kostkami hodí ve svém každém tahu – jednou, dvěma nebo třemi. Se zvyšujícím počtem kostek se zvedá také riziko, že kromě pohybových bodů padne také nějaký ten symbol lebky, tedy nebezpečí a chyby. A s narůstajícím počtem chyb se hráč blíží k věcem, jež k ploché dráze patří zcela neodmyslitelně – k pádu.
Pokud tedy házíte jednou kostkou, je výsledek jasný – může vám padnout samotné číslo od tří do pěti nebo trojka se symbolem lebky (1x) nebo čtyřlístku (1x). Obě základní hnědé kostky jsou stejné. Když však použijete dvě kostky, můžete si k pohybu započítat pouze vyšší z čísel. Navíc pokud na některé z kostek padne lebka, musíte si ji vzít. Stejně to však platí i pro symbol čtyřlístku. Červená kostka se používá pouze výjimečně, protože na sobě obsahuje nepříjemné množství lebek. Obvykle tak po ní hráči sáhnou až ve chvíli, kdy není jiná možnost.
Když je známý výsledek hodu, započítá k němu jezdec také svůj bonus podle vylepšení motorky. Ten závisí na poloze stroje na trati, takže zatímco na rovince se počítá nejvíce motor, přímo v zatáčce to jsou kola a na výjezdu je nejdůležitější rám. Kromě toho pokud se hráči podařilo udržet motorku na zlaté čáře (Golden Line), započítá si k dobru ještě další dva body.
Ale teď se konečně dostáváme k tomu, co je na Speedway Champion to nejlepší a nezábavnější. Tedy samotný pohyb motorky po trati. Hráči mají k dispozici již zmiňované měřítko ujeté vzdálosti, kterému se zde říká trasoměr. To má vepředu kolečko rozdělené na čtyři čtvrtiny. V jednom místě je malé závaží, které zajistí, že kolečko je vždy na začátku ve správné pozici. V zadní části měřítka je šikmá plocha, kterou přiložíte ke kolu svojí motorky.
Trasoměr má tvarově podobu motorky a je přizpůsoben rozměry tak, aby odpovídal reálnému prostoru potřebnému pro průjezd. Za pomoci svých rukou se nyní snažíte měřítko navigovat kupředu (s dodržením kontinuity pohybu) tak, abyste nezavadili o žádný jiný stroj. Zároveň při celém pohybu smíte změnit pouze jedenkrát směr. Samozřejmě je na hráčích samotných, aby soudcovali, co ještě je reálný pohyb motorky a co už není.
Při pohybu zároveň musí hráč počítat. Každá čtvrtina kola měřiče vzdálenosti odpovídá jednomu bodu z kostek. Jakmile se přesune měřítkem o celkový výsledek svého hodu, vezme motorku a přiloží ji opět zadním kolem k šikmé ploše. Samotné motorky pohyblivá kola nemají. Jak samotní autoři poznamenali, je to především z důvodů ekonomických, protože motorky s pohyblivými částmi by byly nesrovnatelně náročnější na výrobu.
Přesto jedna pohyblivá část na motorkách je. Jakmile se svým strojem vstoupíte do zatáčky, měli byste jezdce i s motorkou naklonit, aby dojem ze závodu odpovídal realitě.
Jak postupují rozjížďky, hráči dále specializují každou svoji motorku, protože dostávají odměny v podobě žetonu tuningu. Na destičce pořadí, kde má každý ze závodníků svůj řádek, se rozmisťují po každé rozjížďce čísla s pořadím. Hráč s nejnižším součtem na konci vyhrává.
Ještě jsme ale nezmínili, jak jednoduché je ze závodu vypadnout. Stačí, abyste způsobili při pohybu s trasoměrem nějakou větší kolizi (převrhli stroj soupeře) a jste okamžitě venku. Nebo můžete příliš riskovat při hodech kostkou – jakmile obdržíte čtvrtý žeton lebky, čeká vás také pád a vyřazení z rozjížďky.
Aby vše odpovídalo co nejvíce realitě, začíná v aktuálním kole vždy vedoucí hráč. Pravidla pak obsahují další vychytávky a nuance, na které si určitě rádi přijdete sami, jako je startovní procedura, karta šťastné sedmy (za čtyřlístky) nebo divoká karta.
Ale nejdůležitější ze všeho je celek a ten je u Speedway Championa skvostný. Hra má naprosto neuvěřitelnou atmosféru. Skutečnost, že jedete neustále na hraně, je přesně tím pravým, co v jiných závodních hrách chybí (kromě skvělého Rallymana samozřejmě, ale ten není v české lokalizaci k dostání).
Pokud plánujete závodit ve dvou, budete se muset opravdu snažit. Každý ze soupeřů pojede rovnou za dvě motorky. Kdyby se na trati pohybovali pouze dva jezdci, bylo by vše příliš jednoduché a nehrozily by žádné kolize.
Na učast v partii nemusí být hráči nijak dospělí. Stačí, aby měli trochu šikovnosti a zároveň dokázali plánovat. Ovšem slib tuningu je v dnešním světě tak silný, že určitě nebude problém na hru nalákat jakéhokoliv malého motoristického fanouška.
Konečně jsme se ale také dočkali hry, která má strategii. Je třeba velice dobře promýšlet herní styl už při tuningu a pak tomu uzpůsobit jízdu s motorkou na okruhu. Musíte počítat s chvílemi, kdy jste nejrychlejší a právě v tyto okamžiky nejvíce využít vlastností svého stroje. Zároveň má velkou výhodu závodník jedoucí vpředu, pokud dokáže využívat výhodu zlaté golden line.
Všechno je to o načasování a.. troše štěstí. Ale je to plochá dráha a do nich náhodný prvek patří. Ostatní fanoušci určitě znají nespočet případů, kdy jeden ze závodníků spadne a smete s sebou dalšího jednoho či dva. Čtvrtý si pak v klidu dojede pro jasné vítězství.
A právě tohle manévrování mezi motorkami se podařilo dosáhnout díky trasoměru. Ten má správné rozměry a občas se budete potýkat se strachem, když budete vjíždět mezi protivníky do úzkého místa. Budete balancovat jen za řídítka a doufat, že se jich nedotknete. Je to precizní práce, stejně jako to jsou precizní závody, ve kterých se jede ve vzdálenosti centimetrů, na hraně pádu.
Speedway Champion sbírá další nezanedbatelné body zpracováním. Od úžasného provedení nakláněcích motorek, přes výborný nápad s tuningovými kartičkami až po neuvěřitelně masivní hrací plán. Všechno spolu dokonale ladí a je výsledkem opravdu poctivé práce. Pokud bychom měli snad najít alespoň jednu malou chybičku, je třeba zmínit, že svodidla jsou zde na parádu, ale přitom příliš nedrží.
Speedway Champion je dokonalý simulátor. Jenže přitom si stále zachovává neuvěřitelnou hratelnost a zábavnost i pro obyčejné lidi. Všechny uchvátí svým vzhledem, a pak, když si ho zahrají, je dostane znovu. Nebojíme se tuto hru pojmenovat nejlepším dosavadním vítězem Soutěže autorů. Věřte nám, že na redakčním stole budou motory plochodrážních strojů burácet ještě dlouho. I vy byste si měli trochu té špíny a hlíny pozvat do obýváku, protože jen tak poznáte, jak napínavé to závodění vlastně ve skutečnosti je…
Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
Autor | Jan Jalůvka |
Vydavatel | Czech Board Games, Stragoo Games |
Rok vydání | 2011 |
Počet hráčů | 2 - 4 |
Herní doba | 10 |
Minimální věk | 8 and up |
Kategorie | Racing |
Rodina | Theme: Motorcycles |
Více o hře.
+ miniatury motorek
+ systém několika závodů
+ žádná políčka, opravdu jezdíte
+ možnost strategické jízdy
+ tuning motorky
+ je třeba i trocha šikovnosti
+ obrovský hrací plán
+ vyrovnané závody
+ téma ploché dráhy
+ cena
- chybí český závodník
Dobrá hra, ale ještě má nějaké mouchy, které jdou na vrub výrobce. Mizerné zpracování jezdců (ledabyle vyfrézovaná drážka v zadnicích jezdců která dře o čep v sedle),řešil jsem modelářskou bruskou. Startovní číslo 3 nesouhlasí s kartou, kde je uvedeno číslo 6 a bohužel v mém případě, chyběl trasoměr.
Proč je na této stránce (možná u všech recenzí) blokován pohyb pomocí Page Down/ Home/ Page Up/ End a lze se tak pohybovat pouze pomalu pomocí šipek?
Bohužel je to vlastnost tématu. Už jsme to zkoušeli řešit, ale zatím se nepovedlo…
0