Recenze: Stolní AZ kvíz – znalosti od A do Z

„Již popáté se do finále dostal pan Michal z Ostravy a jeho soupeřem se stal nováček hry Petr z Mikulova. Tentokrát to bylo těsné, Michale, tak uvidíme, jestli se vám podaří znovu projít skrz finále až k bankomatu…“

Po několika jasných a sebevědomých odpovědích obou soutěžících se pomalu blíží rozhodnutí. Oba v tuto chvíli ke svému postupu potřebují jedno konkrétní políčko. Na tahu je pan Michal.

„Předloni, v roce Mozartova výročí, se inscenovaly jeho méně známé opery. Jedna z nich se odehrává na Krétě v době po skončení trójské války. Jak se jmenoval zdejší vladař a podle něho i Mozartova opera?“ zazněla otázka a studiem se rozlehlo tiché ťukání časomíry.

Na panu Michalovi nebylo znát, že jde o rozhodující políčko, tvářil se klidně, ale bylo vidět, že přemýšlí.

„Nevím,“ odpověděl nakonec.

„Pane Petře, chcete odpovídat?“ zeptal se moderátor druhého soutěžícího.

„Ano, je to Idomeneo,“ odpověděl sebevědomě Moravák.

„Ano, je to správně,“ zaznělo studiem a zároveň se rozehrála vítězná melodie.Troufnu si říct, že AZ kvíz je poslední stále vysílaný pořad českého původu. Vymysleli jej v roce 1996 Jiří Stejskal a Eugen Sokolovský (spoluautor legendárních soutěží typu Hip hap hop nebo Kámen nůžky papír). Jeho originální herní princip zaujal nejednoho diváka a díky tomu se těší velké sledovanosti. To dokládá i fakt, že jej Česká televize vysílá nepřetržitě od ledna 1997. Pravidelným vysílacím časem se stala pátá hodina odpolední a pořadem nás z brněnského studia provází již třináctým rokem moderátorská dvojice Aleš Zbořil a Eva Machourková. Tato soutěž si nyní vysloužila i deskové zpracování, a tak se doma kdykoliv můžete vžít do kůže soutěžících a vyzkoušet si svoje znalostní hranice.

Základ tvoří deska z 28 šestiúhelníků uspořádaných do tvaru trojúhelníků. Srdce hry se ovšem nachází na ploše 120 oboustranných hracích karet, na nichž lze najít celkem 1200 otázek včetně správných odpovědí. Nepostradatelné jsou samozřejmě žetony z kartonu, které jsou tvořeny barevnými šestiúhelníky, jež rozměry odpovídají polím na plánu. Ačkoliv jsou tyto kartičky vyrobeny jako oboustranné, v některých případech nám uniká smysl, protože obě plochy nesou stejnou barvu. Poslední součástí kromě návodu a kostky je černý kámen ve tvaru šestibokého hranolu.

Samotný princip je jednoduchý, stejný jako v předloze: Spojit všechny strany trojúhelníku správným odpovídáním na otázky. Každý šestiúhelník reprezentuje jednu otázku, na kterou má soutěžící předem daný časový limit. S tímto faktem se pojí asi největší mínus celé hry a tím je chybějící měřič času (např. přesýpací hodiny). Na jedné straně kartičky je uvedeno vždy celkem 5 otázek, z nichž si hráč zvolí jednu výběrem čísla od jedné do pěti. Protihráč (příp. moderátor) přečte zadání otázky a nápovědu v podobě počátečních písmen správné odpovědi.

Určitě bude mnohé z vás zajímat obtížnost uvedených otázek, která by mohla negativně ovlivnit celkový dojem ze soupeření. Televizní pořad i hra je primárně určena pro starší soutěžící, čemuž odpovídají i požadované vědomosti. Pokud si budete chtít otázky osahat, podívejte se na televizní verzi, kde jsou typově obdobné. Případně vám pro představu může posloužit i okolní fotografie.

Mohlo by Vás zajímat

2.5

pártyrecenzeUncategorized

Recenze: Confetti – všude samá kolečka

Partie se mohou účastnit dva a více hráčů tak, že vždy jeden pár soupeří proti sobě a zbytek přihlíží, případně jeden se chopí role moderátora. Vítěze určí turnajový systém formou vyřazovacího pavouka. Soutěžící na tahu vybírá z dosud neobsazených polí položením černého hracího kamene. Když hráč, který je na tahu, správně odpoví, získá pole, o které měl zájem, a obsadí jej kartičkou své barvy.

V průběhu časového limitu může svoji odpověď jednou opravit, ale v případě korekce rozhoduje o uznání moderátor, lze se však dohodnout například tak, že platí vždy poslední reakce. Oba se v tazích pravidelně střídají. Soupeř může za cenu svého tahu hrát o stejné pole v případě, že protihráč špatně odpověděl. Tento úkon má dvě varianty. Při hře dvou musí odpovídat na jinou otázku (není zde moderátor), v ostatních počtech může opravit odpověď soupeře, a tak získat toto pole.

Pokud ani jeden ze soupeřů neodpoví správně nebo o políčko nemá druhý hráč zájem, položí se na jeho místo šedá kartička. V případě, že se vám častěji nedaří nacházet správné odpovědi, může se stát, že se budete potýkat s nedostatkem těchto neutrálních šestihranů. V průběhu hry je možné se k těmto polím vrátit a stejně jako v televizní soutěži o něj losovat. Na rozdíl od postřehu zde rozhoduje náhoda, hází se klasickou šestistrannou kostkou. Pole získává hráč s vyšším bodovým ziskem.

Důležitým faktem je, že otázky jsou variabilní a jejich vysoký počet zaručuje opakovanou zábavu. V tak velkém množství je pouze minimální šance, že si jich zapamatujete příliš. Kartičky mají na sobě kromě samotného textu také žlutý a modrý proužek. Barvou si na začátku hráči určí, která strana kartičky bude použita. Problémem může být snad jen to, že duel mezi dvěma vyrovnanými soupeři rozhoduje často náhoda v podobě hodu kostky.

Hra AZ kvíz je kopií stejnojmenné soutěže, nepřichází s žádnými originálními principy, ale to vůbec není na škodu. Přesvědčivě navozuje atmosféru pořadu (už chybí jen výhra z bankomatu) a pro fanoušky se stane oblíbenou deskovou hrou. Zároveň díky příznivé pořizovací ceně zaujme i ostatní zájemce a je kvalitním reprezentantem kvízových her.

Recenze: Stolní AZ kvíz – znalosti od A do Z

Klady:

+ zábavná hra kopírující předlohu
+ krátká hrací doba
+ variabilita otázek
+ kvalitní zpracování
+ nízká cena

Zápory:

- málo šedých políček
- chybící přesýpací hodiny

4