Recenze: Sun Tzu – taktický boj dvou vojevůdců

Taktika vždycky byla moje silná stránka. S tím vědomím stojím na kopci a svoje pravé úmysly jsem pohřbil hluboko v mysli. Můj protivník je příliš horlivý. Vím to a využiji jeho slabiny do poslední kapky. Můj soupeř je ale určitě také sebevědomý a věří svému plánu. Taková už je válka. Nikdo z nás nakonec nemá jistotu, že se dočká jejího konce.

Do čela dvou armád postaví hráče také desková hra Sun Tzu, která je dílem Alana M. Newmana (Winds of Plunder – recenze). Poprvé vyšla už v roce 2005 v produkci společnosti Jolly Roger Games pod názvem Dynasties. O pět let později se dočkala prvního vydání francouzskou společností Matagot s novými ilustracemi Rollanda Barthélémy. A v toce 2014 dostala opět nový kabát, stále pod vlajkou Matagotu. Hra byla jako vybroušený diamant představena na veletrhu Spiel 2014 v Essenu. U nás ji koupíte v distribuci společnosti REXhry.

Sun Tzu jako taková je spíše menší hra v obvyklé obdélníkové krabici. Na jejím víku najdeme jednoho z generálů, jehož příkazy zrovna poslouchá velitel vojska. To stojí dole připravené na bitvu. Celá se bude odehrávat na herním plánu rozděleném na pět provincií. Každá má jinou barvu a v místě, kde se dotýká okraje desky, je místo pro bodovací stojan. Na plánu jsou ale také dvě stupnice – jedna časová odměřující kola a druhá bodovací, která neobsahuje žádná čísla a místo toho funguje na principu převažujících se vah.

Na hráče samotné čekají dvě armády – jedna červená a druhá modrá. Každá patří na jednu stranu konfliktu a podřídí se jednomu z dvou hráčů, kteří se mohou stát generály Sun Tzu a King Chu. Za zmínku určitě stojí i balíček karet, kterých je uvnitř celkem 55.

Téměř všechny (kromě pěti speciálních událostí) patří jedné nebo druhé straně. Představují bojové karty v hodnotách od jedné do deseti, ale i speciální akční karty a pětici vojevůdců se speciálními schopnostmi. Vše potřebné k partii dokončíme zmínkou o bodovacích destičkách. Ty objevíte v rozloženém stavu a nejdříve z nich musíte vytvořit stojánky přeložením na třetiny.

Právě tyto skórovací stojánky hráči náhodně přiloží k jednotlivým provinciím ve chvíli, kdy položí na stůl herní plán. Na třech stranách jsou vždy tři číslice, ale pouze jedno z nich je barevné. V případě prvního kola je třeba všechny třístěnné dílky otočit oranžovou stranou směrem k plánu. Každý z hráčů si vezme armádu zvolené strany a také sadu karet. Z nich si rovnou do ruky vezme základní akční karty s čísly jedna až šest a k nim přibere náhodné čtyři ze zamíchané hromádky svých zbývajících příkazů. Také si tajně zvolí svého vojevůdce, který mu jednou za partii může pomoci svojí speciální schopností.

Hra samotná probíhá velice jednoduše. Na začátku každého kola hráči naplánují svoji vojenskou akci pro každou z pěti provincií. K tomu slouží pozice na delších stranách herních plánů, které míří k oběma protivníkům. Na každé místo naplánují generálové jednu kartu z ruky, tajně, obrázkem dolů.

Jakmile je všech deset karet (každý hráč pět) připraveno, po jedné je začnou odhalovat. Jejich pořadí (kromě prvního kola) určuje vždy ten, kdo má na mapě méně vojáků. Postupně si ale hráči ve všech provinciích porovnají svoje vyložené karty. Rozdíl jejich hodnot pak představuje změnu, která nastane v nadvládě dané oblasti. Hráči podle výsledku přidají nebo uberou vojáky. V každém místě může mít vojáky pouze jeden ze soupeřů, takže buď svoji přítomnost posílí, nebo naopak ztratí.

Po každém kole hráči posunou ukazatel času, vezmou si zpět základní akční karty (1 až 6), zbytek odhodí a ze dvou dobraných karet si vezmou do ruky jednu. Na konci třetího a šestého kola následuje vyhodnocení. Hráči dostanou body podle kontrolovaných provincií. Bodovací stupnice je ale provedena jako provaz, o který se oba přetahují. Ukazatel se tedy posune pouze o rozdíl výsledků obou stran ve prospěch úspěšnějšího generála.

Partie může skončit po některém z těchto bodovacích momentů. Ale to může nastat pouze v případě, že některý z protivníků dokázal dosáhnout maximálního bodového zisku. Vyrovnané bitvy končí až po devátém kole, kdy vítězí hráč s lepším bodovým ziskem, případně s menším počtem vojáků na mapě.

Sun Tzu je taktickou lahůdkou, v níž ale plány hráče narušují hned dva prvky. V první řadě to je náhodné dobírání karet z balíčku. Nakonec se dostane téměř na všechny, ale hráč musí vždy pracovat s tím, co má na ruce. Toto štěstí vyrovnává základní sada šesti karet, které umožňují vždy provádět zajímavé manévry.

Mnohem zásadnější překážkou na cestě za úspěchem je schopnost prohlédnout úmysly protivníka. Bez toho prostě není možné uspět, protože budete neustále v šarvátkách narážet na nevhodné karty a tím bude cesta za vítězstvím prakticky znemožněná.

Mohlo by Vás zajímat

3

dětskálogickárecenzerodinná

Recenze: Kung Fu Panda nejen ve filmu

Čím lépe se hráči znají (a tedy nejlépe, když hrají několikátou partii), tím je hra vyrovnanější a zajímavější. Tato hra není jen takovou tou jednohubkou, které by nasvědčovala půlhodinová doba nutná k dohrání. Je poctivou taktickou zábavou, kterou nejvíce ocení dvojice, jež proti sobě hrají často. Teprve tady vynikne vynikající vyváženost a asymetrické mechanismy (vojevůdci), které hře dodávají další lahodnou úroveň.

Nejcitelnějším prvkem hry je odměna za úspěšný boj. Hráči sledují okamžitý vývoj na plánu a mohou se radovat z každého dílčího úspěchu, který se ihned projeví. Mapa provincií se tak neustále mění a systém přetahování se o body je spravedlivý. Boje jsou vždy pouze rozdílové, takže skokové výsledky tu nejsou příliš časté a síly se obvykle mění pouze pomalu a postupně.

Pokud si chcete do bitvy přidat trochu další nepředvídatelnosti, stačí využít pětici karet událostí. Ty jsou náhodně otáčené a vždy čekají odhalené do chvíle, kdy je splněna jejich podmínka. Teprve pak mohou hráči objevit, co na ně čeká na další události v pořadí. Ale už samotní vojevůdci, které si hráči vybírají na začátku partie, jsou dostatečnou zárukou nejistoty. Jejich správné využití dokáže být tou nejsprávnější cestou k vítězství, pokud svoji volbu dostatečně dlouho utajíte.

Na hře je vidět, že se jedná vlastně už o třetí edici. Zpracování je tak dovedeno k dokonalosti. Herní deska je tak akorát velká a pomáhá hráčům v orientaci. Figurky vojáčků v takto malé hře příjemně překvapí a grafika jasně podporuje vojenské téma zasazené do Číny.

Sun Tzu je vynikající hrou pro dva. Zasazení do čínského prostředí jí svědčí. Bez jakýchkoliv výčitek můžeme hru doporučit každému, kdo hledá nějakou zajímavou a napínavou hru pro dva. Sun Tzu k tomu všemu nabízí ještě vynikající znovuhratelnost, kdy se s každou partií stává lepší a lepší. A to rozhodně není vlastnost, která by se dala zmínit u mnoha deskových her.

Recenze: Sun Tzu – taktický boj dvou vojevůdců

Sun Tzu nabízí čistý a ničím nerušený duel. Hráči mají vývoj celé partie pod svojí kontrolou, výběr z deseti karet je dostačující. Největším nepřítelem pro ně tak zůstávají tajné plány protivníka, protože každá provincie dostane jednu kartu z ruky. Její hodnota pak rozhodne o tom, kdo ji bude kontrolovat svými vojáky. Síly se přelévají a hru mohou zvrátit také speciální akční karty. Hra má skvělou atmosféru a je výbornou volbou pro opakované duely stejných hráčů. Sun Tzu je výbornou deskovou hrou určenou pouze pro dva protivníky. A řadí se mezi ty úplně nejlepší v této kategorii.

Klady:

+ lepší s každou partií
+ část karet je stejná pro každé kolo
+ tajná volba vojevůdců
+ čistě pro dva soupeře
+ napínavé partie
+ při plánování je třeba odhadovat soupeře
+ okamžitá odměna v podobě přesunu vojsk
+ výborné bodování

Zápory:

- čtení myšlenek protivníka není pro každého

4