Svět se ponořil do tmy. Narušuje ji jen malý počet posledních záblesků, které ale také postupně jeden po druhém hasnou. Je třeba najít někoho, kdo povstane a dokáže tyto paprsky rozšířit a zahnat temnotu.
Černá s bílou budou hráče jako základní barvy doprovázet po celou dobu, už od chvíle, kdy vezmou do ruky krabici jménem Světlonoš. Jedná se o hru, kterou vytvořil designer Cédrick Chaboussit v produkci firmy GameRock Studio. O unikátní grafickou stránku se postarali Ben Basso a Vincent Dutrait. Hru nám pak v češtině přináší firma ADC Blackfire.
Na víku vidíme dramatický výjev, ve kterém je hrdina obklopen nebezpečím. Hráči se nechají tmou pohltit a otevřou víko tak, že odhalí herní plán a vyberou si jednu ze stran, na které se jejich dobrodružství celé odehraje. Strany se sice liší vzhledem a trochu i způsobem hraní, veskrze jsou ale podobné. Pokud si hráči vyberou tu bez vody a ostrovů, jednoduše do levého dolního rohu každý umístí svoji figurku společenství a žeton tábora. Na ukazatel bodů položí malý kulatý žeton na políčko s číslem deset.
Ale aby to mohli hráči udělat, musí si nejdříve každý vybrat svoji barvu z nabídky. K tomu si každý musí zvolit také svého dobrodruha, ke kterému náleží i sada velkých barevných kostek. Tu si může ihned vzít a nemusí mít strach, že by mu je někdo v průběhu partie sebral.
Hned pod plánem hráči rozloží také tenkou desku setkání. Nyní je třeba připravit balíček společníků ze dvou hromádek. Písmena A a B každé zvlášť zamíchají, odloží tři náhodné karty, a pak na sebe položí tak, aby celá sada s lesklým A byla nahoře. Z hromádky pak ke každé z pěti pozic vyloží jednoho společníka. Poté hráči hodí kostkami a podle jejich výsledných ikonek je rozmístí do sloupců nad karty společníků. Pokud by některé místo zůstalo volné, umístí sem hráči jeden žeton stop. Jednotlivé žetony pak položí vedle plánu a partie může začít.
Celá partie má osm kol a každé z nich odpovídá jednomu dni, který je dále rozdělený na pět částí. Hned ráno si hráči mohou vybrat ze společníků ležících v nabídce a společně s touto kartou získají i všechny kostky a žetony, které se v daném sloupci nachází. Nového kamaráda si pak položí před sebe.
Poté si hráč vezme všechny kostky, jak ty od svého hrdiny, tak ty nově získané a společně s nimi hodí, čímž dostane výsledky rozdělitelné na pět barevných ikon. Některé výsledky je možné přehodit, pokud má hráč k dispozici správné žetony nebo schopnosti společníků. Nebo musí obětovat některé ze svých záblesků světla na stupnici a vrátit se s žetonem o několik kroků zpět.
Schopnosti společníků se ale vyhodnocují až v poledne, což je třetí fáze kola. V té se hráči v důsledku karet dočkají odměn v podobě žetonů světlušek a přehození, ale také samotných záblesků světla, jež se označují na stupnici bodů.
Poté se celé odpoledne může společnost pohybovat svojí figurkou po mapě. Při tom za vstup na políčko musí zaplatit jeho cenu, v podobě jedné z pěti různobarevných ikonek. Může jít o oheň, vodu, mrak, list nebo kámen. K tomu navíc může pro pohyb utrácet své nastřádané žetony stop, které posouvají jeho figurku vpřed a vyhnou se tak požadavku políčka.
Na konci každého kola musí hráč skončit svůj pohyb na nějaké z vesnic, respektive paloučků, kde může rozbít svůj tábor. Právě díky tomu může v příštím kole pokračovat od této pozice. Poté se všechny malé kostky vrátí zpět na desku setkání, pod kterou už leží noví společníci. Kostky jsou opět rozdělené podle svých symbolů a to těch, které hráč v tahu využíval, nepřehazují se.
Hráči takto pobíhají po plánu a snaží se nastřádat co nejvíce světla, aby zachránili svět. Jestli se to podařilo se nejspíš nedozví, ale místo toho zjistí alespoň vítěze partie. Pro jeho určení je třeba sečíst body za společníky, za pozici svého tábora a nasbírané žetony (světlušek a stop). Ten, kdo má v tuto chvíli nejvíce záblesků světla, se stává vítězem.
Světlonoš je opravdu zajímavou a překvapivou hrou. A to nejen tématem a grafickým zpracováním, ale i mechanismy. Hráči si postupně budují svoji družinu společníků, kteří jim svými schopnostmi v každém kole asistují a pomáhají přinést světlo do ve tmě utopeného světa.
Hra funguje tak trochu jako putování, pro které musí hráči najít dostatek podpory a sil. V prvních kolech tak nijak daleko nedorazí, ale jak se v jejich řadách začnou objevovat zajímavé postavy, najednou už ty vzdálené končiny nebudou tak nedosažitelné, jako na začátku.
Jenže po cestě na hráče čeká spousta voleb. Tou první vše začíná, ale přesto je asi tou nejzásadnější. Volba společníka v každém tahu totiž není jen o tom, jakou má daná postava schopnost a obrázek, ale hráči musí brát v úvahu také kombinaci kostek, které u ní leží. To proto, že jednotlivé barvy kostek mají různou pravděpodobnost symbolů. Obvykle je vše logicky spojeno barvou, takže například červené kostky jsou více ohnivé (mají dva symboly ohně).
Hráči pak kostkami hodí, čímž do partie vstupuje náhoda. Ale lze ji docela dobře snížit s pomocí možností na přehození. Znovu je na posouzení každého ze světlonošů, jestli je přehození tak důležité, aby stálo za oběť několika bodů. Přesto náhoda zůstává důležitým prvkem celé partie a je třeba na ni myslet.
Výsledné ikony jsou tak důležité, protože je hráči používají hned dvakrát. Poprvé pro aktivaci schopností jednotlivých postav v družině. Každá má svoji podmínku a pro jejich plnění lze kostky používat opakovaně. Poté ikony vstoupí do hry v rámci putování po temném světě. Tam lze ale zase symboly elementů doplňovat žetony stop, které si lze schraňovat pro důležité chvíle.
Už na začátku jsme zmínili, že hra nabízí oboustranný plán a jednotlivé strany se liší trochu průběhem. Zatímco na jedné straně putují figurky po mapě krok za krokem, na opačné na hráče čeká souostroví, jehož ostrovy jsou spojené cestami. Hráči se po plánu plaví v loďkách, které ale mohou plout pouze těmi směry, kterým odpovídá počet hozených různých barev na jejich kostkách. Kromě toho je partie stejná, ale taktická odlišnost pohybu po plánu přece jen zaručuje, že hráči mají pocit lepší variability.
Pokud se chystáte na partii, měli byste si rezervovat přibližně hodinu. Nejspíš ji nebudete potřebovat celou a obvykle se budete spíš pohybovat někde kolem padesáti minut. Hra je pak výborná ve všech počtech účastníků, protože je vše plné pozičního boje i bitvy o karty. Ve dvou soupeřích si hráči dokonce odstraňují karty společníků z nabídky.
Co si rozhodně zaslouží vlastní odstavec je grafická podoba hry. Novinka totiž dostala do vínku naprosto jedinečnou černobílou podobu, kterou narušují barvy světýlek a kostek. Jednotliví společníci mají ale krásnou podobu, která je překvapivě trochu temnější. Zásluhou dvou variant plánů pravidla na první pohled působí trochu chaoticky.
Protože pokaždé se odehrají prakticky všechny karty a mapa se nijak nemění, tak si jsou jednotlivé partie docela podobné. To je asi jediný vážný problém, který tato hra má. Pokud ji ale nebudete hrát denně, pak tohle řešit nemusíte. Světlonoš je hra pro mírně pokročilé, kterou si ale užijí i zkušenější zájemci. Je v ní totiž dostatek taktiky, při tom netrvá zbytečně dlouho a střídají se menší fáze místo celého tahu. Díky tomu jsou hráči vtaženi do dění a atmosféra hry vystupuje z plánu ven. Světlonoš nese pochodeň zábavy za všemi, kdo o to stojí.
+ chytrá kombinace kostek a pohybu po plánu
+ dvě varianty mapy
+ hromada společníků s různými schopnostmi
+ s přehazováním vzniká prvek pokoušení štěstí
= partie si jsou dost podobné
= náhoda
One Comment