Recenze: Tail Feathers – létající myšky

Mám strašný strach. Nikdy v životě jsem nebyla tak vysoko. Jednou jsem vykukovala z okna v prvním podlaží, ale to bylo za sklem. Teď mi vítr čechrá fousky a pod nohama mám jen volný prostor. Rozhlížím se kolem sebe po záchraně, ale stromy jsou všechny daleko. Nepřipravená jsem vstoupila na nádvoří zrovna ve chvíli, kdy tam probíhala bitva mezi myškami a zlými nohsledy královny Vanestry. Ostré drápy mne chytily za moji tuniku a teď jsem rukojmí v pařátech obrněného ptáka. Snad mne princ Colin zachrání!

Nové myší dobrodružství a tentokrát ve vzduchu. Kdo by z toho nebyl nadšený? Ve světě deskové hry Mice and Mystics se odehrává novinka jménem Tail Feathers. Vytvořil ji autor původních myšek Jerry Hawthorne a jeho dílo vypustila na pulty obchodů v překrásném zpracování (předbíháme, ale nejde jinak) společnost Plaid Hat Games.

A tak se na nás na tradičně čtvercové a solidně těžké krabici snáší trojice okřídlených a obrněných ptáků. Na jejich zádech ale nesedí nikdo jiný, než myšky. Naši staří dobří známí hrdinové. A uvnitř na nás opět v první řadě čekají dvě brožurky – první s popisem pravidel a druhá knížka scénářů, která opět nabízí nějaký příběh.

Uvnitř krabice jsou kartonové komponenty, které pomohou hráčům vytvořit každé bojiště. Tyto dílky představují stromy a jejich větve, ale také několik listů. To všechno je ale pouze začátek, protože na hráče čekají z kartonu vyrobená hnízda a na sestavení čekající ukazatele bodů poškození. Nechybí ale ani řada žetonů, ať už se jedná o známá srdíčka poškození, sýry, různé označování jednotek, ale také statusy, dílky pro letecký pohyb a samozřejmě i titulní pírka.

Pak je tu řada karet. Ty představují jednotky s nezbytnými údaji o počtu životů (srdíčka na dolní hraně), síle útoku, obraně a pohybu. Jednotky mají také tři úrovně rozeznatelné podle počtu oříšků v levém horním rohu. Nechybí ale ani akční karty a téměř kulaté (se zářezy) karty misí. Tím nejdůležitějším bez čeho by se partie Tail Feathers neobešla, jsou ale jednotky. Figurky představují myšky a nově také jejich velké přátele – ptáky. Ty je třeba postavit do stojánků. Každá velká figurka má na zádech otvor, do kterého lze pohodlně usadit několik jezdců (tedy myšek pro létání stvořených). A pak je tu ještě jeden plastový měřič vzdálenosti ve tvaru větvičky.

Na začátku hráči vytvoří herní plochu s použitím dílů stromů. V pravidlech jsou doporučené rozměry. Do středu herní plochy položí směrovou růžici. Poté si zvolí svoji stranu konfliktu, tedy Downwoodská milice (Downwood militia) a Verminští nájezdníci (Vermin Raiders). Každému je přiřazen jeden strom jako domovský. Položí si na něj hnízdo a rozmístí všechny vlastní figurky. Před tím by měli hráči ještě zvolit kombinaci pták-letec, spojit figurky i karty a označit je barevným číslem pro snadnější rozpoznání. Vedle plánu pak připraví svoje karty, ať už velkou kartu frakce (s místem pro sýr a dvěma chlívečky pro jednotky), mise nebo jednotky.

Každý scénář má svoje vlastní dané drobné odchylky. A samozřejmě ke každému příběhu kampaně patří i specifická podmínka vítězství. Ovšem samotný průběh se neliší. V každém kole hráči musí nejdříve tajně zvolit misi pro svoje pozemní jednotky. Vyberou jednu ze šesti možných karet (které jim mohou přinést výhodu na konci kola) a položí ji do středu herní plochy. Poté vezmou skupinku svých jednotek a položí ji na oblast mise na svojí přehledové kartě. Tyto jednotky v daném kole nebudou k dispozici pro boj.

Ještě před samotným soubojem se hráč může připravit na manévrování se svým letcem. Využije tak stojánku, který umožňuje naklápění figurky ptáka do stran, ale i dozadu. Pokud z minulého kola pták sedí na větvi, může jej natočit libovolně. V letu lze měnit náklon pouze o jeden krok. Hráč také musí rozhodnout, jestli se sedícím ptákem bude startovat a případně jej naklonit dozadu do připravené pozice.

Pak přichází na řadu hod na iniciativu s pomocí dvou kostek. Součet jejich hodnot určí, který z protivníků bude začínat fázi aktivace. Svoje šance mohou hráči podpořit utracením žetonů sýra a za každý dostanou navíc jednu kostku. A pak už je všechno připraveno k akci. Hráči se tedy budou střídat v aktivování všech jednotek, které se momentálně nachází na herní ploše. Ale v případě obyčejných jednotek bojujících ve skupince lze využít pouze část figurek (povolený počet lze najít na kartě).

Jednotky se pohybují mezi políčky stromu a mají klasické limity, kdy na jednom políčku nemůže stát více než čtyři figurky malé nebo jedna velká. Políčko se soupeřovou jednotkou nelze tak snadno opustit a zaplněnými pozicemi se není možné ani protáhnout po cestě jinam.

Ovšem úplně jiná situace nastává, pokud zrovna hráč aktivuje svého ptačího kamaráda. Ještě před začátkem pohybu si hráč může rozmyslet náklon a pokusit se jej (tentokrát už pouze díky úspěšnému hodu kostkami) změnit. Samotný let využívá šablony a podle svého náklonu musí pták na konci každé využít krajní nebo prostřední zářez. Tím jeho pták bude po celou dobu tahu zatáčet nebo naopak poletí rovně. Při pohybu může narazit na překážky a dostat tak sám poškození. Pokud je ale jeho majitel dobrý v manévrování, může naopak zaútočit nejen na cizího letce, ale třeba i na pozemní cíle. Dokonce lze s jeho pomocí transportovat i jinou myšku.

Boj se ale odehrává i na zemi a vždy používá kostky. Obě strany si porovnají svoje výsledky a hozené meče (luky) proti štítům. O počtu kostek vždy rozhodují statistiky jednotek natištěné na kartách. Pro souboje je důležitá také vzdálenost, k jejímuž změření musí hráči použít meřítko, jehož širší konec označuje blízkou vzdálenost (s možností útočit fyzicky) a dalekou (pro lučištníky).

Za hozené symboly a předčasné ukončení kola hráč získává výřezy sýra, které si umisťuje na svůj plánek. Později je může utratit nejen za zisk iniciativy pro kolo, ale také pro oživení jednotky, o kterou přišel. Takto ale nelze zachránit ptáka s pilotem. Ti se zatím zdají ztraceni navěky.

Naštěstí to není pravda, protože k jejich osvobození slouží jedna z misí. Tu se ale určitě pokusil v průběhu kola zničit soupeřící hráč. V případě, že se mu to ale nepodařilo, může úspěšný hráč získat nějaké bonusové útoky na nepřátelské jednotky nebo se přesunout na libovolný strom. Jednotky mohou v průběhu bojů být znehybněné či dokonce hořet.

Každý scénář má svoje vlastní podmínky ke splnění. Jednou z nich ale obvykle je i zničení nepřátelského hnízda. Jeho životy si hráči udržují na svém vlastním otočném ukazateli. Když někomu toto číslo klesne na nulu, je vyřazen. Pokud se jednalo o předposledního hráče v partii, pak se jediný přeživší stává vítězem.

Mohlo by Vás zajímat

3

dětskákaretnírecenzerodinná

Recenze: Stak Bots – zkažení roboti kamarádi

Tail Feathers jsou naprosto jedinečným počinem. Nabízí na jednu stranu krvežíznivý a nekompromisní konflikt mezi všemi zúčastněnými hráči, ale na druhou stranu jim především opět zaručuje ohromnou atmosféru a tematičnost celého zážitku. Hra dramatičností a zážitkem pokračuje tam, kde Mice and Mystics skončily. Všechno je vymyšleno tak, aby podporovalo celkový dojem.

Jsou tu drobné detaily, které dělají hru ještě lepší. Ale už samotná kombinace pozemních a leteckých jednotek, každé se svými vlastními úkoly a schopnostmi, je zpracovaná na jedničku. Plnění misí každé kolo může být důležitým jazýčkem na vahách, ale všechno se točí kolem vyšších cílů. Hráči chtějí vyhrát a k tomu musí dobře používat všechny svoje jednotky a koordinovat je.

Ale základní pravidla nejsou zdaleka všechno, co na vás může v partii Tail Feathers čekat. A tak jsou tu akční karty, které lze zahrát v tahu (někdy za cenu sýra) a vylepšit tak svoje šance. Jejich variabilita ale není jediným prvkem. Když budete létat na zádech ptáků, můžete se dostat do smrtící spirály s jiným letcem a rozdat si to pařáty. Nebo můžete v roli ustrašené myšky useknout list a odplachtit s ním na jiné místo plánu s využitím jedinečného mechanismu otáčení listu. No a pak je tu kampaň, napříč kterou se budou jednotky zlepšovat a přenášet si svoje stavy do příštích bojů. Není to sice tak silné, ale určité kouzlo to rozhodně má.

Tail Feathers jdou ale ještě dál. Nechávají na hráčích, aby si vytvořili svoje vlastní deathmatchové scénáře. A pro jejich účel jsou v krabici zahrnuty také karty cílů, z nichž stačí několik odhalit, a pokaždé budete mít před sebou jedinečný zážitek. Ale úpravy nezůstávají pouze u karet. I sestavu vojenských jednotek si mohou hráči vybrat jinak, než jim samotný scénář nabízí.

Hra vypadá nádherně a stejně tak se i hraje. Partie jsou ideální pro dva hráče, kteří se utkají proti sobě. Vyšší počet umožnuje týmová hra, ale samotné scénáře v brožuře píší vždy jasně „2 hráči“. Pokud byste tedy chtěli s myškami bojovat ve více lidech, zatím nedostanete to, co byste čekali, ačkoliv se mají objevit varianty na stránkách vydavatele. Souboje jsou taktické, a proto trvají trochu déle a blíží se i k devadesáti minutám.

Tail Feathers je hra, od které jsme měli obrovská očekávání. Koneckonců se jedná o volné pokračování našich milovaných myšek. A hra nás vůbec nezklamala. Samozřejmě se jedná o od kořene odlišný zážitek, protože tady jdou všichni proti všem. Ovšem veškerá atmosféra byla zachovaná a hra nabízí dokonce i kampaň. Tail Feathers patří rozhodně na špičku her, minimálně těch bojovnějších.

<br><br>

Recenze: Tail Feathers – létající myšky

Tail Feathers rozhodně patří k těm hrám, které si získají svoje fanoušky už na první pohled. A když je začnete hrát, naprosto vás pohltí atmosféra světa a jeho reálnost. V rolích myšek se postavíte usurpátorům nebo naopak. Dva hráči tu stojí proti sobě a právě tak funguje hra nejlépe a ne jako týmový souboj. Bitvy mají dynamiku, protože se odehrávají na zemi i ve vzduchu a celé to je opravdu napínavé. Hra je samozřejmě složitější, ale zato se všem fanouškům odmění parádní kombinací bojů na zemi i ve vzduchu. Tail Feathers jsou obrovskou zábavou v malém myším světě.

Klady:

+ úžasná atmosféra
+ kombinace pozemních a vzdušných bojů
+ karty misí ovlivňují běh
+ kampaň
+ nádherné zpracování
+ několik jedinečných konceptů (létání na listu, pohyb dle náklonu,..)
+ kostky zaručují nepředvídatelnost

Zápory:

- složitější pravidla

5