Recenze: The Lord of the Ice Garden – ledová krása

Před nějakou dobou jsme ztratili veškerý kontakt se Zemí. Každý den jsem vstával s nadějí, že uslyším Marianne z kontrolního centra. Komunikační kanál ale zůstával tichý. Z průzkumného týmu vědců jsem zbyl jen já a Peter, kterého ale naše napadení zasáhlo mnohem víc. Pod útokem bláznivých ohnivých lidí zahynula i jeho sestra. A on teď jen bloudí jeskyní, ve které jsme se ukryli.

Několikrát jsem vyšel ven, abych nastřádal vzorky pro pokračování experimentu. Mám pocit, že i sebemenší vystavení M-faktoru mě mění. Musím vysvětlit tuto magickou energii vědecky dříve, než se dostanu zcela pod její kontrolu. Zdokumentovat výsledky, poslat je naslepo zpět na Zemi a doufat, že někdo na druhé straně poslouchá. Začínám přemýšlet nad tím, jaké by to bylo ovládat její moc a podrobit si Midgaard. Ale nejdříve MUSÍM dokončit svou práci..

Tak by mohl znít pohled z druhé strany na příběh knihy Jaroslawa Grzedowicze podle níž vznikla stejnojmenná desková hra The Lord of the Ice Garden a jejím autorem je Krzysztof Wolicki. Vydavatelem se stala polská firma Red Imp, která loni představila výborné Enclave (recenzi připravujeme). Krásné a detailní ilustrace pro hru vytvořil Dominik Kasprzycki. Jedná se o novinku, která bude teprve představena na veletrhu Spiel 2014 v Essenu, ale my dostali jedinečnou příležitost si ji zahrát už teď ve finální podobě.

Hra zaujme už svojí netradiční fantasy ilustrací na víku těžké čtvercové krabice. Ta je až po okraj naplněna komponentami, mezi něž se jako hráč s radostí ponoříte. Všemu pochopitelně vévodí velký herní plán, který ukazuje výběžek nově objeveného světa. Vlevo v poušti vystupuje ohromující stavba, která se jako šnek vine do ulity a na ní jsou číslice. Na pravé straně pak jsou akční pole, která čekají na vyslance protivníků a nahoře je počítadlo tahů.

Pro jednotlivé hráče jsou připraveny velké karty s hrdiny. Žetony představují M-faktor, zlaťáky, populaci, vylepšení jednotek nebo žetony představující bodování regionů v různých počtech hráčů. Nechybí ani dřevěné komponenty – kostičky dvou velikostí a jedny disky, vše ve čtyřech barvách a tedy pro každého z protivníků (pátá hnědá znamená neutrální kostičky). Jednotlivé hráčské barvy zastupují ale také barevné postavičky. Ty jsou krásně a precizně detailní a je jich celkem 26.

Na začátku partie mezi sebe hráči rozloží herní plán a náhodně na něj rozmístí bodovací destičky do regionů. Na první stupnici stoupajícího šneka položí žeton Mrtvého sněhu (Dead Snow). Po světě také rozmístí náhodně žetony magické rezervy a do každé lokality položí jednu kostičku neutrálního vlivu.

Každý z hráčů si vybere barvu a dostane od ní všechny dřevěné žetony. Vezme si také svoji destičku a na stupnice reputace, iniciativy a tahů umístí některé ze svých kamenů. Svůj zelený žeton M-faktoru pak položí na vlastní hráčskou desku na číslici 0. K tomu dostane také dva zlaťáky a čtyři žetony populace. Postupně teď všichni obsadí dva z regionů na mapě pro sebe tak, že postupně položí na zvolená místa své malé kostičky vlivu.

Jednotlivá kola vždy začínají fází iniciativy, která je součástí stupnice tahů v horní části plánu. Zde jsou čtyři velká pole a pod nimi ikony helem a lodí očíslovaných od jedničky do trojky. Hodnota lodě určuje pořadí (jednička začíná). Přímo pod ní je ještě nakreslená skupinka kostiček, které určují, kolik žetonů akcí může hráč vyslat při výběru činností. Na začátku každého kola (s výjimkou prvního) hráči posunou svůj žeton inciativy vpřed. Jedenkrát za fázi mohou posunout žeton o dvě pole a dostat se tak do čela skupiny. Tím se pole žetonů roztrhá.

Podle pořadí (čísla lodí a poté žetony na hromádce shora dolů) si poté hráči vybírají z akcí v pravé části plánu. Na každé z činností je několik očíslovaných pozic, které se zaplňují zleva doprava. Jakmile všichni vyslali povolený počet žetonů (podle stupnice iniciativy), nastává čas vyhodnotit jejich volby a to podle pořadí akcí shora dolů. Hráč na čísle jedna začíná a poté s akcí následují i další v případě, že si ji zvolili.

Na výběr pak je přidání nebo přesun kostiček vlivu. Nový vliv lze ale přidávat jen do regionů, kde má hráč již nějaký vliv a navíc musí utratit nastřádané žetony populace. Za pohyb se platí naopak obvykle zlatem (výjimkou je akce Voracious Mountain). Další akcí si mohou hráči zvyšovat reputaci, kterou pak budou hned utrácet. A to třeba za posun M-faktorových žetonů na hráčské desce.

Lordové samozřejmě mohou také přivolat do hry speciální jednotky. I za ně utrácí cenný M-faktor a stojí je i nějakou tu reputaci. Tyto bojovníky lze dále vylepšovat přímo na hráčském plánu, kde podle svojí úrovně mají prostor pro položení vylepšujících žetonů. Tyto jednotky pak hráč může aktivovat pomocí šesté (automatické akce, kterou není třeba volit) a poté přesouvat nebo zaútočit na nepřátelské žetony vlivu či přímo figurky. Za úspěšné útoky získá hráč vítězné body.

Spolu s některými akcemi také utíká čas, který tu představuje spirála Mrtvého sněhu. Ovšem než se hráči dostanou ke konci hry, proběhne v určených kolech vyhodnocení dominance jednotlivých území. Jedná se o kola, která jsou označena červenou lodí na počítadle. Hráči pak dostanou odměny v podobě vítězných bodů, které byly na začátku hry náhodně rozmístěny po plánu. Konec partie může spustit spirála Mrtvého sněhu, dosažení padesáti vítězných bodů nebo splněním individuálního cíle, který je vázán na konkrétní postavu.

The Lord of the Ice Garden je velice tematická hra a to přesto, že se v podstatě jedná o klasický worker placement kombinovaný s převahovou mechanikou. Ten hýbá celou hrou nejvíce, ačkoliv je velmi chytře propojený s mapou a dvěma automatickými akcemi, které hráči nemusí sami aktivovat. Každé kolo tak proběhne a umožní hráčům, aby se jejich jednotky aktivně účastnili bojů.

Velké překvapení pro nás bylo zjištění, jak je tato hra konfliktní. Hráči mezi sebou neustále bojují a to nejen přetahováním o regiony, jak to bývá v podobných hrách zvykem, ale přímo likvidováním nepřátelských kostiček.

V průběhu hry se neděje vůbec nic náhodného a hráči mají možnost všechno ovlivnit. Jediné náhodné prvky odlišují jednotlivé hry a dějí se v průběhu přípravy partie. To ovšem má za následek také to, že jednotlivé partie jsou si dost podobné. Tentokrát to tak velký problém není, protože hráčská interakce se o variabilitu postará sama.

Popis pravidel jsme dost zjednodušili, ve skutečnosti se jedná o překvapivě komplexní hru, která dá při učení docela zabrat. Pravidla sice mají drobné rezervy ve vysvětlování, protože pořadí některých informací není úplně ideální, ale nakonec zde najdete odpovědi na všechny otázky. Celkově hra má opravdu velké množství věcí, které je třeba sledovat a klade na hráče docela velké nároky, takže není rozhodně vhodná pro začátečníky.

Mohlo by Vás zajímat

0

dětskárecenzerodinná

Recenze: Cloaked Cats – pozvánka na kočičí bál

U hry je velmi důležitá také práce se zdroji. Každé navíc hráči získávají trochu jinak a musí je dobře využít, protože jich samozřejmě je nedostatek, jak už to ve hře bývá. Všechno něco stojí a často se s tím posunují také interní hodiny Mrtvého sněhu.

Z hráčského pohledu je zajímavá také možnost ovlivňovat svoji iniciativu tím, že se žeton hráčů posune na stupnici iniciativy rychleji. Tím může ovlivnit, kdy nastane bodování a současně také přiblížit konec hry. Jakmile nastane poslední bodování, hra je prostě u konce. Jedná se o velmi silnou taktickou zbraň především proto, že pořadí je při zabírání akcí velice důležité.

The Lord of the Ice Garden působí dost překombinovaně. Najdete zde worker-placement, souboj o regiony i individuální úkoly hráčů. Trochu se zdá, jako by se autor snažil do hry naložit co nejvíce svých oblíbených mechanik a to hře lehce škodí. Máte z ní prostě takový nabubřelý pocit, který však s pozdějšími partiemi ustupuje. Důsledkem je ale hned několik cest k vítězství a zakončení hry. Navíc jednotlivé úkoly pro postavy jsou veřejné, takže si hráči mohou snažit bránit v jejich splnění. To je dalším místem, kde se setkávají snahy všech v konfliktu. Ale není jednoduché toto své rozhodnutí změnit.

Vzhledem k náročnosti celé partie je jasné, že hra bude trvat déle. Partie tak rozhodně přesáhne ohlášených devadesát minut. S více hráči se rozhodně přehoupne i přes dvě hodiny. Naštěstí je vše rozděleno do fází vyslání dělníků a poté provedení akcí, kterými prochází účastníci postupně, takže nikdo nečeká přehnaně dlouho. Přesto je partie s větším počtem soupeřů výrazně delší, ale také zajímavější. Ačkoliv ve dvou je regionů (i pozic na akcích) méně, hra je více taktická a máte větší kontrolu nad výsledkem svých činů.

Díky složitosti hry mohou i pravidla působit komplikovaně, ale pokud si je přečtete pozorně, dozvíte se zde vše potřebné. Kvalita ostatních komponent je vynikající, od krásně ilustrovaného plánu, přes zajímavě řešené hráčské desky až po detailní figurky speciálních jednotek. Ty jsou z tvrdého plastu, což znamená, že s nimi budete muset zacházet opatrně. Jinak riskujete, že se u některých z nich ulomí tenčí části těla, což by třeba u Iced Drakkara (hlava na tenkém krku) byla vážně škoda. Většina z figurek je ale kompaktní a všechny do jedné vypadají na plánu opravdu úchvatně.

The Lord of the Ice Garden je velice povedená hra, která se snaží být komplexní tím, že do hry přidá více mechanismů. Naštěstí všechny tu mají své místo, protože ve výsledku je to hra o vysílání vojáků, ve které se snažíte na mapě získat co největší vliv. A při tom sledujete svoje vlastní záměry. Hra je to vysoce taktická a opravdu velmi konfliktní. The Lord of the Ice Garden nás příjemně překvapili a mnoho hráčů si v nich zajde zalíbení.

*Poznámka: Hra je na motivy knihy, která vyšla i v češtině: Pán ledové zahrady

Recenze: The Lord of the Ice Garden – ledová krása

The Lord of the Ice Garden je výbornou hrou pro náročné hráče, která nabízí úchvatné zpracování a velmi zajímavou kombinaci worker-placementu s reálnou mapou a pohybem. Hráči si mohou vybrat hned z několika cest za vítězstvím, ale vždy k nim dojdou postupným vykládáním svých akčních žetonů a prováděním činností, které si vyberou. Hra je velmi konfliktní a není jediný tah, ve kterém by si hráči nešli po krku, což zaručuje velmi napínavý průběh partie. Ta může skončit hned několika způsoby, ale vždy až po více než devadesáti minutách. Rozdíly mezi jednotlivými partiemi jsou pouze v rozložení několika startovních žetonů a pak v samotné hráčské interakci. Ve dvou je pak hra díky větší volnosti ještě více taktická, ale stále platí absence jakékoliv náhody. The Lord of the Ice Garden je příkladem toho, jak má vypadat originální skloubení různých mechanismů do opravdu komplexní a zajímavé hry.

Klady:

+ zajímavá kombinace různých mechanismů
+ krásné zpracování
+ individuální úkoly
+ více cest ke konci partie
+ velmi konfliktní hra
+ absence náhody
+ možnost vylepšovat jednotky

Zápory:

- ve více hráčích delší a mohou se objevit pauzy (s přemýšlivými hráči)

4