Recenze: Ticket to Ride France – romantické vlaky na divokém západě

Francie je skrz naskrz romantická země. Pokud byste ale tuto vznešenou evropskou smetánku přenesli helikoptérou přes Atlantik, brzy by v nich byly díry po kulkách a v oknech by byly zapíchnuté indiánské šípy.

Tyto dva vzdálené světy prostě nejsou slučitelné, a přesto leží na protějších stranách herního plánu nového rozšíření Ticket to Ride. To má sice titulní název France, ale v pravém dolním rohu vidíte lokomotivu v nezaměnitelné americké krajině. Jedná se o rozšíření s pořadovým číslem šest, na kterém pracoval otec celé série, designér Alan R. Moon. Nová krabice nese letopočet 2017 a zdobí ji ilustrace, jejichž autorem je Julien Delval.

Na víku nás samozřejmě musí přivítat typičtí obyvatelé Francie z dob průmyslové revoluce. Uvnitř na hráče čeká tedy velká oboustranná mapa. Ta je základem každé hry s vláčky. Jenže zatímco mapa vyschlého amerického kontinentu působí tradičně, ve Francii propojují města pouze šedivé koleje. Ty pak nahrazuje ve dně krabice řada barevných úzkých destiček, jejichž využití si už teď začnete domýšlet. V krabici ale nechybí ani dva balíčky karet – úkoly a vagóny a pak kompletní sada k bílé barvě (figurky vláčků, žeton bodů). Jsou tu ale také barevné domečky, po třech od každé hráčské barvy.

V partii budou hráči opět propojovat města podle zadaných úkolů. Ty dostanou tajně na začátku a poté mohou pokládat vagónky svojí barvy na koleje propojující jednotlivá města. Tím se snaží vytvořit spojení a trasu, která by dovezla jejich pasažéry a zboží podle tajných úkolů. Body lze získat za samotné postavení propojek a poté na konci partie za splněné cíle. Pokud se ale některý z úkolů nepodaří splnit, body si hráč na konci partie odečte.

Na každé straně mapy použijí hráči pouze část těchto komponent. Začneme tedy titulní Francií. V rámci její přípravy hráči vedle plánu rozloží také tyčinky tratí. Ty mají různé barvy a délky a podle nich je hráči rozdělí. Do ruky dostanou hráči rovnou sedm náhodných karet vagónků a samozřejmě také úkoly.

Nemění se pouze příprava, ale také samotné akce, které hráč může provádět ve svém tahu. A tak ke klasickému dobrání karet vagónků přibyla ještě druhá fáze, ve které lze na nedokončen kolejiště přiložit destičku s tratí. Ta musí odpovídat délkou. Vybrat si může libovolnou barvu, která je ještě v nabídce dostupná a položit tuto destičku na plán.

Tím je trať dostavěná a je možné ji v budoucích kolech obsadit pomocí figurek vagónků. Na mapě je ale také několik tratí, které jsou již postavené do začátku. Ty mohou hráči obsazovat okamžitě.

Možnost pozměnit barevné rozložení tratí znamená, že hra je skvěle variabilní. Mapa nebude nikdy úplně stejná. Navíc se právě díky těmto destičkám hráčům otevírají nové taktické možnosti. Mohou tratě uzpůsobovat svým možnostem barev v ruce. Díky tomu je hra výrazně méně závislá na náhodě a je to asi první Ticket to Ride, kde budete mít pocit, že špatné karty v ruce ještě nemusí znamenat nutně porážku.

A pak je tu strana s Divokým západem. Tam je už novinek a změn méně. Tou první a evidentní je možnost hrát až v šesti hráčích. To znamená větší mapu. Je to viditelné na plánu, který je obrovský a blíží se velikosti Ticket to Ride: Rails &Sails. V rámci přípravy dostane každý z hráčů tři figurky města ve své barvě. Jednu z nich okamžitě použijí a označí tak svoje startovní město. To je jediná lokace, odkud mohou začít stavět koleje. V tu chvíli už ale znají svoje karty úkolů.

Ovšem i stavba následujících tratí je omezená. Hráči totiž nemohou budovat na přeskáčku, kde se jim jen zamane. Tentokrát musí jejich koleje na sebe navazovat! Díky tomu je hra výrazně taktičtější, ale také více závisí na tom, jaké karty máte v ruce. Barvy tras jsou tu napevno určené, protože hraje velmi důležitou roli volba startovní pozice.

Mohlo by Vás zajímat

4

pro začátečníkyrecenzerodinnástrategická

Recenze: Jerusalem – bitva o moc ve svatém městě

Kdykoliv po postavení dalšího propoje může hráč do jednoho ze spojených měst postavit další figurku. Musí za to ale zaplatit dvěma kartami jedné barvy, takže město není snadné obsadit. Tím dostane pod kontrolu jeho radnici a jakékoliv tratě, které do tohoto města povedou, přinesou body jemu a nikomu jinému. Tím se hráči na plánu mohou blokovat. Není rozhodně výhodné stavět trasy do cizích měst, protože tím soupeřům přinášíte body. Mapa je větší a díky tomu je na manévrování více místa. Ale i tak je to velmi záludná mechanika, která přináší pořádnou dávku konfliktu.

Partie je to o dost jiná. Hráči nemají ten svůj klid na stavbu železnic, na který jsou zvyklí. Tady je mnohem méně prostoru a úkoly je výrazně obtížnější splnit, aniž byste přinesli body soupeřům. Tady je třeba zvážit důsledně klady a zápory každého takového kroku. Poziční hra je najednou novým prvkem, který jsme v Ticket to Ride ještě neměli.

A to ještě v rámci Divokého západu na hráče čeká jedna volitelná varianta, která se jmenuje Alvin mimozemšťan. Ten nemůže začínat partii nikde jinde než v Roswellu. Hráči jej mohou zajmout, pokud sem postaví jako první trasu. To jim přinese okamžitou odměnu deseti bodů, ale slizký mimozemšťan jim proklouzne a zjeví se v jiném městě. Tam bude čekat zase na dalšího lovce.

Obě rozšířené a obě mapy jsou velmi zajímavé a zážitky z nich jsou naprosto odlišné. Jedná se podle našeho soudu asi o nejvýraznější změny v populárním konceptu. Nápady to jsou originální, ale současně nemusíte mít strach, že by původní myšlenka hry byla někde zastrčená v koutku.  Stále je to Ticket to Ride, jako ho máme rádi. Jen se posouvá směrem k trochu náročnějšímu publiku a předpokládá tedy, že to nebude vaše první krabice s touto hrou.

Recenze: Ticket to Ride France – romantické vlaky na divokém západě

Ticket to Ride: France je vynikající rozšíření, které posouvá hratelnost původní vláčkové hry o kus jinam. Především strana s blokováním trochu mění zážitek, ten je konfliktnější a hráči mají méně volnosti při stavbě. Současně se ale partie může účastnit i šest protivníků, protože mapa je větší. Vynikající je ale také druhá mapa, ve které si hráči sami určují barvu kolejí a tím si mohou lépe připravit půdu k hraní karet. Tím se naopak snižuje vliv náhody. Celkově tak je Ticket to Ride: France asi nejzajímavějším a nejoriginálnějším rozšířením této hry dosud.

Klady:

+ velké mapy
+ Alvin
+ mapa pro šest hráčů
+ blokování a rivalství
+ taktičtější francouzská mapa s obarvováním tras

Zápory:

- blokování znamená větší důraz na štěstí v kartách

4