Nejdřív jsem si myslel, že se mi to zdá. Slyšel jsem vzdálené tikání, které mi nedávalo smysl. Nikdo jiný kromě mě tou dobou doma nebyl. A přesto, jak jsem procházel místnostmi, najednou byl zvuk jasnější. A pak jsem otevřel skříň a ve stejnou chvíli jsem ucítil první kapku potu, která se mi objevila na čele. Koukal jsem na bombu chvíli zcela nevěřícně. Ale pak jsem věděl, co s ní.
A je třeba, aby v tom měli jasno i hráči, protože je podobná výzva čeká ve hře Tik Tak Boum Family. A zatímco základní hru (Pass the Bomb, tedy Tik Tak Bum) vytvořila dvojice S. Barc a J. C. Rodrigues, novou verzi vytvořili Günter Burkhardt a Daan Kreek. Jejich novinku vydává společnost Piatnik.
Znalí hráči budou samozřejmě v překvapivě velké žluté krabičce hledat plastovou bombu. A samozřejmě se dočkají. Aby ale mohla začít tikat a rozdávat strach a legraci, musí do ní rodiče nejdřív vložit dvojici AAA baterií. Po rozbalení ale hráči budou překvapení plánem, který obsahuje cestičku pro figurky od bezpečného začátku až k výbuchu. Těch na všechny ale čeká mnohem víc.
K hraní budou ale všichni účastníci potřebovat ještě sadu čtyř destiček žižaly, kelímek, kuličku, kostku a především sadu karet se zadáním. Všichni soupeři dostanou po jedné figurce podle zvolené barvy. Musí ji postavit na startovní políčko.
Hráč na tahu dostane do ruky kostku, jejíž výsledek po hodu určí disciplínu, ve které bude muset prokázat své schopnosti. Ve hře Tik Tak Bum určitě každý očekává vymýšlení slov. Ale než se k nim dostaneme, čekají na nás dvě překážky, které mají úplně jinou povahu.
Ať už ale hráči řeší kteroukoliv z úloh, není to jen o nich. Ještě než začnou cokoliv dělat, je třeba totiž spustit bombu, která tikáním zahájí odpočet. A jakmile splní to, co se po něm chtělo, může tikající hrozbu okamžitě předat dál.
A podobně to platí i pro skládání žížaly. V tomto případě tedy bomba leží uprostřed a tiká, zatímco soupeři si předávají destičky. Z těch musí každý poskládat žížalu. Protože jsou ale dílky oboustranné, musí se hráči střídat, takže zatímco jeden zkompletuje růžovou, jeho pokračovatel musí stavět žlutou. Podobná situace pak platí i pro kuličku s kelímkem. Tady je úkol úplně jasný – trefit se kuličkou do kalíšku a to alespoň s jedním odrazem o stůl.
Pak jsou tu slova. Hráči mají nově ale celkem tři různé úkoly – budou jeden za druhým vymýšlet verše na zadané slovo, hledat asociace k zadaným slovům nebo hledat taková pojmenování, která obsahují zadaná tři písmena (slovní akrobat). A tohle už začíná být konečně legrace!
Když hráč je tím posledním, ke komu se bomba dostane a vybuchne mu tedy v ruce (vydá zvuk výbuchu), musí za trest posunout svoji figurku o krok dál. Čím víc se blíží ke středu, tím je to s hráčem horší. Partie končí, jakmile jeden z účastníků souboje dorazí až do úplného středu. Tento hráč prohrál, ale spolu s ním i všichni ostatní, kteří jsou příliš blízko středu. Pouze ten, jehož figurka je na stupnici nejdál, se stává celkovým vítězem.
Tik Tak Boum Family se snaží navázat na úspěch starší základní verze. Přichází s novými nápady, které by měly hru obohatit. Bohužel ale pracují proti její slovní podobě a tahle akční podoba hře příliš nesluší. Alespoň ne v rámci těch disciplín, které si autoři vybrali.
Trefování kuličkou do kelímku je opravdu zoufalství, jako by nevěděli, co do hry ještě dát. Trochu nadějněji vypadá žížala. Jenže jelikož překlápíte pouze mezi dvěma barevnými stavy, brzy si jejich transformace zapamatujete. A bude to pak už jen o tom, kdo má větší smůlu a na koho si zrovna zasedne bomba.
Stejně jako v původním Tik Tak Bum totiž délku intervalu od startu k vybuchnutí řídí náhoda. Nikdy tedy nevíte, jestli všechno vylétne do povětří už po deseti sekundách nebo až po minutě. To jsou obě hraniční hodnoty, se kterými se můžete setkat. Většinou se ale náhodný čas pohybuje někde mezi nimi.
Díky plánu je jasné, že partie musí mít minimálně třináct kol. To v případě, že by prohrával v každém kole stále jeden a tentýž hráč. Je tedy jasné, že jich bude potřeba alespoň třikrát tolik. No a tady se dostáváme stále na nějakých dvacet minut. Spolu s vyhodnocením každého kola a případnými námitkami se tedy zdárně udržíte v rámci slibované půlhodiny.
Obecně pak platí, že počet hráčů tu má velký vliv na zážitek. Čím více účastníků, tím menší pravděpodobnost, že se k vám dostane bomba zpět poté, co už ji jednou pošlete pryč. A to pak není taková legrace pro všechny, jako když si ji hráči přehazují jako horký brambor. Proto tu paradoxně dochází k situaci, že u párty hry doporučujeme spíš nižší počty kolem čtyř a dokonce i minimální tři jsou stále super. Překvapivě je možné hrát (a úspěšně) i ve dvou.
Nejsem si ale úplně jistý, co dělá z této krabice více rodinnou oproti původnímu Tik Tak Bum. Pro nás jsou oba boxy z hlediska nároků na hráče i cíleného publika stejné. Tentokrát ale kromě slov přibyly i dovednostní disciplíny, které nemusí někomu sedět. Naštěstí pravidla jsou napsaná tak, že se můžete zcela přídavným úkolům vyhnout a stále se soustředit pouze na karty a jejich písmenka.
Tik Tak Boum tedy zachraňují pouze jeho domácí slovní úkoly. Tady opět hráči přehazují snažení jeden na druhého mnohem rychleji a tím se opět vrací ten známý kolotoč. Se slovy se zlepšuje i znovuhratelnost, protože pod stresem obvykle nemáte čas vzpomínat, co jste u stejného zadání říkali minule. Tik tak Boum Family tedy umí zabavit výborně, pokud k němu správně přistoupíte. Ale pokud máte minulou verzi, pak si tuto kupte pouze v případě, že vás zaujaly nové druhy slovních hrátek.
+ zábavné slovní úlohy
+ dostatečná variabilita
+ herní plán povolí více chyb
+ zábava s bombou je jistá
+ dobrá herní doba
- dovednostní disciplíny jsou navíc
- vyšší počty znamenají míň legrace
- u dovednostních úkolů příliš dlouhé tahy
