Recenze: Triominos – tři špičky, tři čísla

V přírodě se všechno skládá z pravidelných tvarů. Sice je na první pohled nevidíme, ale jsou tam, ukryté před našimi zraky. Drží pohromadě díky tomu, že jsou pevně uspořádány do pevných vazeb, spojených hrana na hranu a špička na špičku.

No a jako tvůrci nějakého přírodního vzoru si budou připadat i hráči v deskové hře Triominos, kterou vytvořil tým společnosti Goliath BV, ale distribuuje ji Piatnik. A stejná firma vydává hru také na českém trhu. Při tom hra není žádnou novinkou a dříve jako Tri-Ominos vyšla už před neuvěřitelnými 55 lety. A jejím autorem zůstává Allan Cowan.

Menší modrý box už na víku ukazuje trojúhelníkové kameny, které budou hlavními společníky hráčů po celou dobu partie. Právě tyto dílky hráči vezmou, rozloží na stůl hodnotami dolů, a pak trochu zamíchají, aby nikdo neznal jejich polohu. Jednotliví účastníci si vezmou každý jeden plastový stojánek a do něj rozmístí předepsaný počet kamenů (v závislosti na počtu hráčů buď sedm nebo devět).

Začínajícím hráčem se stane ten, kdo v zásobníku má nejhodnotnější kámen, tedy s nejvyšším součtem tří hodnot. Právě on může položit libovolný ze svých kamenů doprostřed stolu. Na to musí reagovat další hráč a přiložit jeden ze svých kamenů k již existujícímu trojúhelníku. Při propojování ale musí hráči dodržovat pravidlo, že na sousední straně se musí všechna čísla shodovat.

Hráči se střídají na tahu v přikládání kamenů a všichni si zaznamenávají svoje body za každý takový připojený kámen. A opět je jeho hodnota rovna součtu všech tří hodnot v rozích. Každý z účastníků se tak snaží přikládat co nejhodnotnější kámen, jak na stole přibývá více a více možností, kde hrát.

Kromě toho nejjednoduššího zisku bodů musí ale hráči mít na mysli také pořádné bonusové porce pro ty, kdo dokáží z dílků poskládat některý ze čtyř povolených tvarů. Lze tak získat až příjemných 70 bodů za trojitý šestiúhelník.

Jenže významná situace nastane ve chvíli, kdy hráč žádný ze svých kamenů přiložit nedokáže. V tu chvíli si musí dobrat další, ale současně si také odečte nějaké body. Pokud ani tento nový kámen nelze přiložit, losuje si ještě jeden. A tak to v případě potřeby musí zopakovat ještě potřetí. Pokaždé nejenže hráč dostane nový kámen, ale především přijde o solidní porci bodů.

Partie pokračuje do momentu, kdy jeden z hráčů dokáže přiložit i svůj poslední kámen. Ostatní v tu chvíli mohou stále mít na svých stojáncích solidní zásobu, a právě za každý takový dílek soupeře získá navíc jejich hodnoty. K tomu si přičte ještě 25 bonusových bodů za ukončení partie. Taková porce bodů obvykle znamená, že se v součtu stává vítězem, ale nemusí to být pravidlem. Vyhrává totiž ten, kdo má celkem nejvíce bodů.

Triominos to naznačují už svým názvem a jsou příbuzné klasickému dominu. Jen místo dvou čísel jsou tu tři a díky tomu je i více možností, kam kámen přiložit. Jenže dvě číslice na každé straně jsou především výrazně více limitující.

Hra je pochopitelně velmi náhodná, protože kameny chodí jen v závislosti na štěstí. Losování tak rozhodne o tom, jaké číslice má hráč k dispozici, a tedy i o tom, jestli může nebo nemůže připojit nový dílek. To je hlavně limitující, pokud pomyslíme na penalizace, které v případě smůly na účastníka partie čekají.

Mohlo by Vás zajímat

4.5

dětskákaretnípro začátečníkyrecenzerodinnástrategická

Recenze: Dojo – karetní souboj bojových stylů

Díky tomu, že se vždy propojují hned dvě čísla, klade hra na hráče poměrně solidní nároky. Zůstává ale stále abstraktní a všechno se točí kolem hodnot. Spousta času je pak strávena bodováním, protože hráči v každém tahu prakticky přičítají nebo ztrácí nějaké body. No a proto je vhodné rovnou si udržovat sumu, ale limitující je to hlavně u dětí, které musí umět počítat do stovek.

Souboje umí být rychlé, ale stejně tak můžete soutěžit s hráči, kteří dlouho hledají a analyzují své možnosti přiložení. Někdy opravdu není jednoduché najít vhodné místo a chce to šikovné oko. Celkově se ale dá spolehnout na fakt, že délka soupeření je kolem třiceti minut.

Pro dobrý dojem jsou lepší nižší počty hráčů, protože lze plánovat a pracovat se svým zásobníkem tak, aby měl hráč na několik kol co dělat. Sice mu protivníci obsadí některé z nich, ale s trochou štěstí nějaké zůstanou volné. To když je v partii třeba pět účastníků, mění se hra daleko více a hráč mezi tahy nemá prakticky žádnou kontrolu.

Triominos jsou pravidly jednoduchou abstraktní zábavou pro ty, kdo mají rádi přikládání dílků k sobě, jako v klasickém dominu. Hra je o kus komplikovanější především s ohledem na překvapivé bodování a nutnost propojovat dílky vždy hned podle dvou číslic. Triominos jsou náhodnou hrou, což může odradit řadu zájemců, ale přesto umí pobavit a potěšit svým zpracováním.

Recenze: Triominos – tři špičky, tři čísla

Triominos je dominovou hrou a jako taková je opravdu velmi náhodná. Hráči samozřejmě i tak musí umět dobře přikládat kameny a mít dobré vnímání, aby to správné místo našli. Každý kámen přinese ihned odměnu, takže se neustále něco děje. Ale také je třeba stále přepočítávat skóre, což není pro každého. Hra má pěkné zpracování a díky trojicí čísel na každém kameni se od své předlohy – domina – docela odlišuje. Přesto právě fanoušci hry s obdélníkovými kameny jsou tím nejlepším cílovým publikem Triominos, hry, která je významně o štěstí.

Klady:

+ zpracování dílků
+ tři čísla na kameni
+ bodování za každý kámen
+ stojánky usnadňují snahu hráčům

Zápory:

= bodování za každý kámen znamená hodně sčítání= velký vliv náhody

3