Recenze: Tsuro – cesta za osvícením

Od počátku časů stráží dvojice drak a fénix spletité cestičky života. Ty se vlní nepředstavitelným způsobem a není vůbec těžké klopýtnout. A tak je dobře, že ohnivá dvojice hlídá všechny trasy, které vedou k moudrosti. K tomu je ale třeba udržovat v rovnováze také síly volby a osudu. To všechno a ještě víc je příběh cesty, Tsuro.

Právě na této filosofii je vystavěna také myšlenka deskové hry Tsuro, která poprvé vyšla už v roce 2004. Za jejím vznikem pak stojí Tom McMurchie. My ale držíme v rukou zbrusu novou verzi pro rok 2015, kterou vydává společnost Calliope Games. O ilustrace se postaral Shane Small.

Krabička není nijak velká, ale na jejím víku najdeme pořádně velkého čínského draka, jak se vlní a řve nám vstříc. Uvnitř je vše zastřeno mlhou ozdobného papíru a teprve pod jeho průhlednou grafikou najdou hráči přeložená pravidla a především velký herní plán. Ten na sobě nese naopak portrét fénixe a jeho obraz je rozdělený celkem na šestatřicet čtverečků.

K jejich vyplnění budou hráči potřebovat sadu pětatřiceti destiček. Ty jsou křižované trasami, ale vždy platí, že z jednotlivých stran vychází vždy dvě čáry, aby navázaly na další destičce novými kudrlinkami. Každý dílek je ovšem naprosto jedinečný a strany jsou tak vždy propojeny trochu jinak. Kromě toho je součástí krabice také velmi dá sada kamenů, které poslouží k značení.

Na začátku partie si hráči vyberou každý jednu svoji barvu kamene a položí si jej před sebe. Ale pouze na chvíli – jakmile na stole leží plán, musí si každý ze soupeřů vybrat jednu pozici na plánu, kde po stranách začínají cestičky. Tato výchozí pozice bude pro hráče důležitá. Poté dostanou také tři dílky mapy ze zamíchané hromádky. Vezmou si je do ruky a mohou se na ně podívat. Zbytek kartiček vytvoří zásobu stranou.

Ve svém tahu si hráč vybere jednu destičku z ruky a tu může přiložit na plán. Jenže místo je předem určené a musí sousedit s pozicí hráčova kamene. Ten je na začátku na okraji plánu a čeká u některé z cestiček, aby mohl vyrazit na svoji pouť po plánu. Hráč ale může při pokládání dílek libovolně natočit a tím ovlivnit, kterou cestou ze šesti nabízených se jeho kámen vydá.

Nově postavenou trasu pak následuje se svým kamenem až na konec, kde bude čekat na další kolo. Naopak hráč i jeho kámen z celé partie vypadne, pokud nově přiložená destička vyvede kámen ven z plánu. Na konci svého tahu si tedy hráč dobere nový dílek ze zásoby a partie pokračuje dál. A to až do momentu, kdy na cestičkách zůstane poslední kámen. Právě jeho majitel se stává vítězem.

Tsuro je krásná hra, která vám vůbec nic nedaruje. Hráči musí dobře plánovat a pracovat s dílky, které nabízí vždy hned několik možností. A zatímco na začátku musí účastníci pracovat pouze s tím, co drží v ruce, postupně na důležitosti nabývá především sada již existujících destiček. Na tyto trasy hráči dřív nebo později musí navázat a udržet svůj kámen na plánu.

Tato mechanika je tak jednoduchá, ale při tom absolutně skvělá. To je také důvod, proč nás tato hra opravdu moc baví. Velký podíl na tom má také tempo, v jakém se všechno odehrává. Každý tah přidává na mapu nový dílek a s tím se velmi rychle přibližuje také konec.

Mohlo by Vás zajímat

4

karetnírecenzestrategická

Recenze: Millennium Blades – simulátor sběratele karet

Hráči musí dávat dobrý pozor, protože jinak se jejich kámen může znenadání ocitnout mimo mapku. Cestičky na dílcích jsou opravdu zamotané a je třeba dobře sledovat každou čáru a dobře zvážit všechny své možnosti.

Pro zážitek je naprosto zásadní také počet hráčů. Čím více se jich do partie přidá, tím rychleji destičky přibývají a naopak ubývá množství kontroly. Ale i tak je hra díky svojí lehkosti vynikající i v maximálních osmi, protože ani tak nejsou v partii nějaké zásadní prodlevy. A naopak právě v těchto počtech vynikne jiný prvek – možnost kazit snažení ostatním a poslat jejich kámen mimo plán nabízí solidní zadostiučinění.

Samotná hra není co do obtížnosti nijak náročná a zvládnou ji začátečníci, rodiny i děti. Stačí pouze znát jeden princip a tím se řídit. Osmiletí prcci už opravdu mohou zkusit sledovat čáry a vyhýbat se vyřazení, ale s dospělými budou soupeřit pouze s vypětím všech sil.

Tsuro je vynikající hrou jen tak na relax. Sice se musíte soustředit na čáry, ale na přemýšlení samotné tu tolik prostoru není. A tak si ji zahrajete snadno několikrát za sebou nebo pro radost, když se vám zrovna bude chtít. Tsuro není náročná ani složitá hra, ale svoje místo ve sbírce hráčů si zajisté zaslouží.

Recenze: Tsuro – cesta za osvícením

Tsuro je těžké si nezamilovat v jeho elegantní kráse. Hra je pouze o spojování čar. Hráči tyto cesty vytváří a současně je svými kameny následují. Při tom se snaží zůstat na plánu co nejdéle a nevykličkovat ven. Cestičky jsou velmi záludné a dávají hráčům mnoho možností, jak je přiložit. Při tom všem je Tsuro velmi jednoduchá hra, která vynikne v různých počtech hráčů a umí výborně pobavit.

Klady:

+ krásné zpracování
+ jednoduchý mechanismus
+ od dvou do osmi super
+ pro začátečníky
+ skvělá znovuhratelnost
+ rychlá partie
+ výběr z více destiček na ruce

Zápory:

- pro někoho příliš jednoduchá

4