Písek byl ještě před chvíli úplně klidný a jediné, co nás rušilo ve sledování, bylo šumění moře. Vlny nás téměř ukolébaly, ale pak jsme zahlédli první kopeček. A pak už to jede jako lavina. Jedna želvička za druhou vykukuje na svět ze svých vajíček a vydává se na svoji první cestu. Pouť, na jejímž konci čeká chladný a nedozírně velký oceán.
Za malými právě narozenými želvičkami půjdeme na návštěvu v deskové hře Turtle Bay, kterou vymyslel designér Wolfgang Riedl. Hru pak vydává společnost Piatnik a jedním z dostupných jazyků je i čeština.
Na víku malé krabičky vidíme želvičky, jak se hrnou vpřed k moři, jsou rozesmáté a mají také okolo řadu fanoušků. Uvnitř najdou v první řadě desku, na které bude celý ten závod probíhat. Dole jsou rozbitá vejce a nahoře modrý vlnitý a mokrý cíl. Jednotliví účastníci si každý vyberou barvu a dostanou každý svých pět želviček. Jednu postaví na start, zbylé čtyř do fronty mimo plán. Stranou připraví kostky a značku polohy.
V partii se hráči střídají na tahu a vždy na úvod aktivní hráč hodí jednou nebo více kostkami. Jejich počet je určený tím, kolik želviček v jeho barvě leží na zádech. Na začátku partie tedy hází pouze jednou z nich, protože všechny želvičky jsou na bříšku.
Více kostek ale pouze zlepšuje šanci na to, že padne nějaká vysoká hodnota. Hráč vybere jednu figurku na trase a podle nejvyšší hodnoty na hozených kostkách ji posune vpřed. Důležitá je i její startovní pozice, kterou si hráči mohou označit s pomocí speciální značky. Všechny želvy, které na svojí cestě potká, se úlekem přetočí. Ty, které stály na packách a ležely na bříšku, se otočí na záda a naopak.
Taková želva na zádech se nikam nesmí posunout, takže hráč si musí zvolit jinou. A dřív nebo později se každý z novorozených závodníků ocitne na krunýři s výhledem na nebe. Jedinou kompenzací tak je, že hráč v příštím kole bude házet větším počtem kostek, a tedy s větší šanci, že padne lepší výsledek.
Tím, že vyrazí některá z želv na cestu, uvolní se místo na vajíčkách pro další její kolegyni ve stejné barvě. A tak se poměrně rychle dostává do hry kompletní sada želviček a všechny by se dostaly co nejrychleji do vody. Ale vítězem se stane až ten hráč, který dokáže do cíle dovést všech pět svých postaviček. Výjimkou je situace, kdy všichni zůstanou bez šance na další posun.
Turtle Bay je závodní hrou, ve které se želvičky ženou jedna přes druhou do moře. Lezou si na záda, převrací se a strkají si tlapky do očí. Sotva se narodily, takže ještě neumí tak dobře používat své končetiny a jakmile se ocitnou na zádech, nedokážou se samy otočit zpět.
Otáčení je ale také zásadní součástí taktiky. Ačkoliv o vzdálenosti vždy rozhodují kostky, kromě prvních tahů si může většinou hráč zvolit figurku, kterou posune. A tím navíc ovlivní, jaké želvy vyřadí z akce pro další kolo. A to nejen ty soupeřů, ale také svoje, což skýtá zajímavé momenty k rozhodování.
Díky tomu je hra opravdu zajímavá, protože nejde jen o štěstí. Chytrý způsob posouvání znamená, že s může stát, že se na konci všechny želvy (kromě těch v cíli) ocitnou na zádech. Z takové situace se dá ale také uniknout a to tak, že si všichni soupeři spočítají želvy v cíli a ten, kdo jich má nejvíce, vítězí.
Čím více hráčů v partii, tím více plno a tím zábavnější partie. Ve dvou těch deset želviček nezaplní políčka tak dobře, aby převracení mohlo nějak rozhodovat. Hra je mnohem klidnější. Ale bez ohledu na počet se délka drží ve velmi příznivých vodách do čtvrt hodiny. A to je pro dětskou hru více než dobrá zpráva.
Hra nabízí zábavu už předškolákům, pokud umí počítat. Může za to i krásné zpracování, a to především samotné figurky želviček. Jejich otočení na záda je snadné, protože se dobře berou a zvedají z povrchu.
Turtle Bay je dobrou zprávou pro všechny děti. Líhnoucí se želvičky jsou tak roztomilé, že se tomu nedá odolávat. Naštěstí není důvod. Místo toho nechte děti, ať si je hra přitáhne a začnou hrát, protože Turtle Bay je moc pěknou pohádkou o narození.
+ jednoduchost
+ rychlost partie
+ taktika s náhodou
= ve dvou málo figurek
