Taky už jste měli kolikrát chuť se do některého žetonu prostě a jednoduše zakousnout? Třeba jen, abyste zkusili, jak vlastně chutná? Pak si to můžete odpustit, protože na toto pradávné tajemství nám odpovídá hra Tutti Frutti a to rovnou obrázky. Nápad na její vytvoření se vynořil v hlavě dvojice Theora Design (Theo Coster a Ora Coster) pocházejících původně z Izraele. Jejich myšlenky se chopila francouzská společnost Gigamic. A po změně distributora se tato novinka dostává k nám na herní stoly zásluhou společnosti Albi.
Hra se řadí do řady malých plechovek. Toto elegantní balení má na svém odklopném víku obrázek s kousky ovoce, které se raduje z východu slunce. Ten znamená, že už brzy si zase budou moci hrát a my s nimi. Podle rozměru krabičky bychom asi všichni bez výjimky očekávali karetní hru, jenže tentokrát se velice mýlíme. Uvnitř totiž není karta ani jedna.
Místo toho na zájemce čeká celkem 48 kulatých žetonů s různými obrázky a v odlišných barvách. Od každého druhu ovoce zde najdeme přesně šest kusů přerostlých žetonů, které jsou vyrobeny z velmi pevného kartonu. Je důležité si také všimnout skutečnosti, že u každého kolečka se liší jeho přední a zadní strana. Obě jsou stejně regulérní a lze použít oba obrázky, záleží pouze na tom, který je zrovna nahoře.
Před zahájením partie hráči rozmístí všech 48 žetonů na stůl tak, aby je měli všichni bez problémů na dosah. Nic jiného není třeba, takže souboj může rovnou začít. Před odstartováním je třeba ale ještě prověřit, že jsou všichni připraveni. Hráči totiž budou všichni soupeřit současně, na žádné tahy, přemýšlení nebo čekání se tu nehraje.
Každý z účastníků si vezme ze stolu libovolný jeden žeton a prohlédne si obě jeho strany. Nyní na stole musí najít další stejný obrázek. Pokud zrovna ve viditelné nabídce není, může hledat i tak, že bude postupně žetony otáčet, prohlížet a zase je vracet zpět na původní místo.
Jakmile někdo najde druhý kus do dvojice, oba žetony spojí tak, aby se dotýkali obrázky. Tím vznikne sloupec, který nahoře i dole má jiné ovoce, než které hráč právě sebral. Nyní je na jeho vlastním rozhodnutí, jakým ze dvou možných hledání bude v partii pokračovat. Nově získaný žeton opět přiloží k jeho dvojčeti. Tak partie hekticky probíhá až do chvíle, než si soupeři rozeberou všechny možné obrázky ovoce. Vítězem se pak stává ten, kdo nastřádal nejvyšší komínek.
Pokud bychom se nad Tutti Frutti zamysleli, pak zjistíme snadno, že hra je možná až příliš jednoduchá. Většina šancí je určena náhodou druhé strany žetonů a navíc současné akce všech hráčů bez jakýchkoliv tahů z ní dělá opravdový chaos, který vlastně nelze kontrolovat.
To by se všechno zdálo jako jasné připomínky, pokud bychom ji hodnotili z pohledu dospělého. Na malou hru Tutti Frutti je ale třeba nahlížet trochu jinak. Z pohledu dětí. Těm totiž většina výtek, které bychom mohli mít k této jednoduché hře, nevadí. Her v reálném čase, kterých se neustále účastní úplně všichni, pro malé děti není mnoho. A tuhle je možné hrát už od čtyř let, protože vyžaduje po hráči pouze schopnost rozeznat a najít sady obrázků. Je to vlastně takové bláznivé pexeso bez paměti.
On tu vlastně prvek pamatování figuruje také, ale pouze v případě, že někdo žeton otočí a podívá se na jeho druhou stranu. Jedna i poté zůstane očím skryta a je na hráči, aby si tuto informaci uložil do paměti pro pozdější použití. Jinak je ale vše záležitostí především rychlé orientace a vnímání. A takový trénink u dětí určitě uvítáme.
Drobným nedostatkem je už i samotný začátek partie. Hráči mají možnost si prohlížet v klidu rozložené žetony a hledat dvojice, čímž by si vytvořili kombo. Proto je lepší, aby v rámci prvního tahu museli hráči využít pro hledání páru pouze ovoce, které je na spodní straně žetonu. Tím se alespoň částečně minimalizuje výhoda toho, kdo bude u stolu celou dobu sedět.
Nespornou výhodou je délka. Konec díky bleskovému rozebrání žetonů a chybějícím přerušením nastává ani ne za deset minut. S menšími dětmi je situace samozřejmě o trochu pomalejší. Je ale také třeba dát dobrý pozor, aby děti měli sobě rovné protivníky. Čím více soupeřů se partie účastní, tím méně předvídatelná a více chaotická hra je. Žetony vám mizí před očima a to může být pro děti trochu frustrující. Proto minimálně v rámci tréninku doporučujeme partii ve dvou či třech.
Tutti Frutti má krásné zpracování, které pomáhá dětským hrám vždy udělat dojem. Tady jsou totiž obvykle potřeba hned dva kvalitní první vjemy: na dítě a na dospělého. A tady to funguje nejen v obchodě, ale i po donesení domů. Tutti Frutti má jasně danou skupinu, kterou zabaví nejlépe a to jsou předškolní děti.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Theora Design |
| Ilustrace | Stéphane Escapa |
| Vydavatel | FoxGames, Gigamic |
| Rok vydání | 2014 |
| Počet hráčů | 2 - 6 |
| Herní doba | 10 |
| Minimální věk | 4 and up |
| Kategorie | Children's Game, Real-time |
| Mechanismy | Pattern Recognition |
Více o hře.
+ výborná zábava pro předškolní děti
+ kvalitní zpracování
+ rychlá hra, ve které hrají všichni současně
+ velký počet pevných žetonů
+ prcky opravdu baví
+ možnost volby mezi horním a spodním obrázkem
- rozdíly ve věku mezi dětmi jsou patrné, proto nelze spravedlivě hrát s jinak schopnými protivníky
- ve více hráčích příliš chaotické
