Celá příroda má svoje základní stavební tvary. Možná nejsou na první pohled patrné, protože jsou poskládané pěkně přes sebe, ale jsou tam. Stačí se jen bedlivě zakoukat. A najednou to je samé kolečko a čtvereček, až z toho oči přechází.
Novinka s názvem Tvarohrátky pod záštitou společnosti Pygmalino přichází na český trh, ale původním vydavatelem jsou firmy Granna a Cosmodrome Games. Pod celým výtvorem je podepsaný jako designér Andrey Kolupaev, ilustrace vypracovala Natela Manushakian. Pouze ta titulní je dílem populárního Piotra Sochy.
Na víku vidíme laboratoř nějakého bláznivého profesora, který se všechny tvary a barvy snaží analyzovat. Podobně na tom budou i hráči, kteří si krabičku Tvarohrátek otevřou a najdou uvnitř dva rozměry karet – velké s obrázky (zadání) a malé karty voleb. Ty větší jsou navíc ukryté v kartonové krabičce, aby na ně předčasně nebylo vidět.
Jakmile je partie zahájena, je vždy odhalena horní karta a položena do středu stolu obrázkem nahoru. Tím poskytnou všem zúčastněným zadání a to bez ohledu na to, jakou variantu si hráči zvolí. Budou se snažit na obrázku najít symbol a barvu, která tam není. V druhém případě pak hledají hráči symbol, který je na kartě přesně jednou.
Bez ohledu na to, která z variant se hraje, hráči musí pokaždé včas zareagovat a dlaní překrýt kartu. Jejich cílem je vždy ta, o které si myslí, že je nejvíce vhodná. V případě úspěchu dostane hráč kartu se zadáním. A ta mu přinese body ve chvíli, kdy partie skončí. Ten, kdo má karet nejvíce, se stává vítězem partie.
Tvarohrátky jsou jednoduchou postřehovou hrou. To vynikne hlavně u těch prvních dvou (jednodušších) variant. Ono ale ani hledání chybějícího tvaru není úplně jednoduché, protože jednotlivé obrázky jsou docela bohaté.
Nejzajímavější varianta je ta nejsložitější. Hráči se musí od pohledu pokusit co nejrychleji odhadnout, které symboly z karet voleb jsou na kartě zadání zastoupeny nejvíce.
To už by vypadalo, že jsme popsali vše, co tato novinka nabízí. Opak je pravdou. Ve hře je totiž ještě jedna varianta pro ty úplně nejmenší. Ta používá speciální karty voleb, na kterých jsou vyobrazené siluety různých skupin objektů – mohou to být zvířátka, nábytek, rostliny nebo povolání. Úkolem malých dětí pak je určit co nejrychleji, do jaké skupiny vyobrazený obrázek náleží.
Ať už ale hrajete kteroukoliv variantu, zvládnou ji děti kolem šestého roku. Ty jednodušší pak mohou hrát i čtyřleté děti. Provázet vás bude originální grafika, ale především si všichni účastníci bez rozdílu potrénují velmi poctivě tvary a barvy.
Zábava je určená až pro šest účastníků a právě v těchto vyšších počtech hra září, protože je větší konkurence v boji o každou kartu. Nikdo navíc nemá výhodu, protože zadání není do poslední chvíle viditelné. Ani řešení karet netrvá zbytečně dlouho, protože na zadní straně karty najdeme přesné počty i správné odpovědi. Není se tedy o čem hádat, vše je jasně dané. Díky rychlým kolům partie trvá jen nějakých patnáct minut.
Hra se graficky výrazně odlišuje od postřehové konkurence. Vždy je dobře, když hra má několik různě obtížných variant, které zaujmou odlišně náročné publikum. Díky zmíněným variantám je pak dosah Tvarohrátek překvapivě široký. Každý si na nich najde něco a naštěstí nechybí ani opravdová zábava.
Na hře ale není nic opravdu originálního. Znovu jde o postřeh a rychlost, jen obrázky a úkoly jsou trochu jiné. Pokud tedy už nějakou postřehovou hru máte a ještě se vám neomrzela, pak vám asi Tvarohrátky nějakou velkou radost neudělají. Pokud ale hledáte nějako novou zábavu zaměřenou na reakce, pak si můžete tuto hru směle zařadit mezi svoje adepty.
+ tři (téměř čtyři) varianty
+ odlišná grafika
+ rychlé partie
+ už od čtyř let
- originalita
