Možná si myslíte, že jsem jen hloupá ovečka. Kulička chlupů, která čeká, než ji někdo vyžene na pastvu. Tam spokojeně celý den popochází, než jí někdo zase ukáže cestu domů. Den za dnem, než shodí vlnu, a pak všechno zase od začátku. Jenže my ovečky toho chceme mnohem víc. A konečně jsme našli místo, kde to lidé chápou. Mezi Vizovicemi, Rožnovem pod Radhoštěm a Valašským Meziříčím je takový ráj. To nás hlídají valaší..
Nezáleží na tom, kde bydlíte, ale i vy se můžete stát jedním takovým valachem zásluhou nové české deskové hry Valdojka, která nemá nikde žádnou reklamu. Nenajdete ji tak snadno, protože nevychází pod hlavičkou žádného velkého vydavatelství. Místo toho ji autor Jarda Schiep Šimčík vydává sám ve vlastní režii z Valašska, kde byla také vyrobena. A to včetně jejího podtitulu Pasů ovečky valaši. Hra se může pochlubit originálním vzhledem, který jí vtiskli ve studiu Stepisko.cz.
Prvním krokem k zaujetí je balení a už tady vás Valdojka zaujme. Ukrývá se v obrovské krychlové krabici. Svými rozměry přesahuje všechny ostatní krabice, které měly stejnou délku všech stran boxu. Navíc je horní část zvedaví, ale dno krabice je částečně šikmo seříznuté. Obecně hra zabírá poměrně dost prostoru na poličce a určitě by se vešla do menší krabice, ale tahle získá vaši pozornost.
Když zvednete víko, najdete všechen obsah překrytý herním plánem. Ten je rozkládací a vytvoří jej šest dílů, které obsahuje celé Valašsko. Většina plánu je rozdělená na pastviny pro ovečky i s počty, které mají pořadové číslo, ale také svůj výnos odpovídající nejen ovečkám, ale také žejdlíkům mléka. Jednotlivé lokace jsou ohraničené barvou a je na první pohled jasné, která pastvina patří kterému hráči. Mapa obsahuje pro každého ze soupeřů také bodovací stupnici (množství mléka), startovní ohrady a pozice pro vyložení karet.
Ty na hráče čekají dole pod krátkou čtyřstránkovou brožurkou s pravidly. Karty mají dva rozměry, a zatímco ten větší zastupuje pouze nápověda, malé karty představují vrtochy boha Radegasta, které mohou ovlivnit vaše snažení (například Nemoc šílených ovcí), ale také budovy.
Tím ale s popisem balení nekončím, protože dole leží také dva modré pytlíky (jeden malý a jeden větší), žetony bílých a černých ovcí, ale také salaše, ukazatele a dvě kostky. Tím už jsme se ale propracovali na úplné dno a můžeme začít připravovat partii tak, že před sebe rozložíme herní plán.
Na mapu náhodně rozložíte žetony pokladů (malé kamínky s tajnými hodnotami v žejdlících mléka), ale nikdo jejich hodnoty zatím nesmí znát. Většina oveček musí naskákat do pytlíku. Utečou jen tři bílé ovečky pro každého hráče, které začínají partii v ohradách jednotlivých soupeřů. K tomu každý dostane také dvojici hnědých ukazatelů sloužících k sledování množství nastřádaného mléka. Někdo vezme a zamíchá karty vrtochů, budovy, salaše a všechny ostatní komponenty patří zatím vedle plánu. Partie může začít.
V úvodní fázi kola, která se nazývá jaro, mají hráči možnost pohybovat svými ovečkami po mapě. Začínají s trojicí ve vlastní ohrádce a snaží se s nimi získat poklady ležící na různých místech mapy. Za každý přesun z pastviny na sousední louku musí hráč zaplatit počet pohybových bodů. Jejich množství odpovídá číslu, které je natištěné na hranici mezi danými dvěma místy. Cesta k pokladu je obvykle náročná. Body každý z hráčů získá hodem dvěma kostkami a součtem jejich hodnot.
Jakmile se všichni hráči vystřídají dvakrát, můžete pokročit k létu. Tentokrát hráči postupně hází jednou kostkou a pastviny odpovídajícího čísla produkují suroviny. Ale pouze v případě, že na nich stojí nějaká bílá ovečka. Hráči tak mohou získat různé množství nových oveček (vylosovaných, takže mohou být bílé nebo černé) a žejdlíků mléka. Černá ovečka na produkující louce naopak přináší karty vrtochu.
Na podzim se znovu mění počasí a stejně tak i vy můžete opět přesunout svoje ovečky a nahnat je do bezpečí. Kromě toho lze (stejně jako na jaře) posunovat i se stavbami salaší. Jejich význam doceníte až ve chvíli, kdy nastane zima. V tu chvíli umrznou všechny ovečky, které nejsou v domácí ohradě nebo ukryté v salaši. Každá taková budova ale dokáže udržet v teple pouze jednu ovečku.
V tuto chvíli také mohou hráči utratit svoje zásoby mléka za nové ovečky nebo salaše, které přivedou na herní plán. Salaše slouží také k zabírání nepřátelských území, které jsou zatím neobsazené. Tím můžete získat také ovečky, které se zde zrovna pasou.
Hráči se musí také snažit o stavbu budov v pevně daném pořadí. Právě tyto stavby jsou jednou ze dvou cest k vítězství. Jakmile hráč dokončí největší fojtství (za dvacet žejdlíků mléka a dvě ovečky), vyhrál partii. Plány mu může ale překazit soupeř, který ve svojí ohradě má na konci zimy osm bílých oveček.
Valdojka je hrou, která si svoji inspiraci bere z populárních Osadníků z Katanu (recenze). I zde jednotlivé pastviny produkují suroviny podle toho, jaké číslo vám padne na kostce. Kostkou hází také každý z protivníků, takže šancí máte víc.
Jenže žejdlíkům mléka musíte jít naproti ovečkami, které se musí neustále pohybovat. Na začátku roku je vyženete na pastvu, ale před zimou je třeba pro ně zajistit dostatek tepla. Každý pohybový bod tak je vzácný, obzvlášť když o jejich počtu rozhodují kostky. Dvě šestistěnné kostky mohou mezi hráči utvořit opravdu velké rozdíly a díky tomu je hra výrazně závislá na náhodě a protivníci nemají stejné šance.
Z výše zmíněného důvodu doporučujeme, aby všichni měli stejné hodnoty (hod kostkami pouze jedenkrát za všechny). Pouze tak se dočkáte spravedlivé partie. Přítomnost náhody při produkci luk je naopak ve hře žádoucí, protože vytváří napětí a snahu hráčů rozprostřít jejich chlupatá stvoření co nejlépe.
Hráči mají ve svých rukou s pomocí salaší možnost útočit na protivníky. Tato šance nabývá na významu v případě, že se partie účastní více než tři soupeři. V opačném případě je herní plán dost prázdný a hráči se tak často nepotkají a sousední luka si dobře zajistí.
Velký vliv na hru pak mají černé ovce, kterých se lze sice zbavovat a nahnat je do soupeřovy ohrady, ale stojí to vždy cenné pohybové body. A protože si hráči losují ovečky z pytlíku, černou barvu určitě neuvidí rádi. Zvlášť protože přináší obvykle nepříjemné situace, jako třeba hladový medvěd, který vám sežere rovnou tři ovečky! Tady opět je velký vliv a nevyrovnanost některých karet, jež mohou zcela změnit vývoj partie.
Dvě cesty k vítězství obvykle vítáme, ale tady jsou opravdu výrazně odlišné. A liší se i obtížností dosažení, protože ovečky můžete získat i na pastvinách s čísly čtyři, pět a šest. Ačkoliv jinak stojí celých patnáct žejdlíků mléka, můžete svoji ohradu naplnit poměrně rychle a vyhrát, což je trochu škoda.
Valdojka používá spolehlivý mechanismus náhodné produkce v kombinaci s pohybem figurek ovcí. Všechno funguje pěkně a hra je zábavná, jenže opravdu výrazně závisí na náhodě. Výsledek partie tak nezáleží tolik na schopnostech. Ačkoliv tedy Valdojka nijak nevyniká, je stále pěknou přístupnou hrou s podařeným zpracováním, která by se určitě neměla na českém trhu ztratit.
+ pěkné zpracování a ilustrace
+ hra bez podpory velkých vydavatelství
+ oblíbený mechanismus z Osadníků
+ dva možné konce hry
+ v partii máte neustále co dělat
+ staráte se blaho oveček
+ možnosti škodit protivníkům
- velký vliv náhody na hru
- ve dvou prázdný herní plán
- nevyrovnané karty vrtochů
- pohybové body pro kolo se liší mezi hráči
