Meče se lesknou v záři z blížícího se úsvitu. Všichni rytíři už několik minut bez hnutí stojí a vyčkávají. Napětí se odráželo v jejich tvářích. Nikdo se nechtěl pohnout jako první. A tak tam jen tak stáli, i když už slunce svítilo vysoce na obloze. Pomalu na ně začala doléhat únava a někteří nejbližší sousedi si spolu začali vyměňovat historky z bojů, o poražených dracích a zachráněných princeznách. Najednou, než se nadáli, si najednou všichni uvědomili, že nechtějí bojovat. Stali se z nich rytíři Kulatého stolu na památku toho, jak se potkali.
Samozřejmě ve skutečnosti to bylo trochu jinak. Dnes máte ale nový důvod pozvednout svůj meč za krále. A nemusí to být jen Excalibur, ale klidně i jiný, pokud jste jej dobře nabrousili a připravíte si neodrazitelný úder.
Hra Ve jménu krále už není takovou novinkou. A to nemluvíme pouze v celosvětovém měřítku, kde se pod názvem The King Commands prodává už od roku 2010. Ale ani v českých luzích a hájích, kde ji společnost Albi vydala už téměř před rokem. Ale konečně jsme i my měli možnost ji pořádně vyzkoušet a dostala se na ni řada s recenzí.
Jejím autorem je švédský designér Magnus Esko, který nemá nic společného s oblíbeným českým dopravním prostředkem. O sporadickou grafiku s meči, štíty a magickými předměty se postaral Chechu Nieto a původní vydavatelství byla společnost Z-Man Games.
Ale teď už se vrátíme k české verzi, která se ukrývá v malé krabičce, jako třeba naše oblíbená Bobří banda (recenze). Na víku z pevného kartonu najdete trojici zkřížených mečů, český název hry a také podtitul, který má za úkol zaujmout vaši pozornost: „Kamelot padl, král Artuš je mrtev a Merlin nezvěstný..“
Co je na tom pravdy zjistíte, až když otočíte krabičku. Tam totiž text pokračuje a dozvíte se, že právě vy jste jedním ze zbývajících rytířů kulatého stolu, kteří se rozhodli bojovat o poslední pytle zlata v hradní pokladnici. Ve skutečnosti to je tedy mnohem větší zrada než v podobném Shadows over Camelot: Card Game (recenze). Možná dokonce některý z ostatních rytířů zabodl meč do Artušova srdce a pustil temné síly mezi zdi hradu.
To se ale už nikdy nedozvíte. Teď se musíte poprat se svými bývalými bratry. A nezáleží na tom, jestli jsou vaše úmysly se zlatem čestné nebo ne. Jediným cílem, jak všechno ukončit, je být posledním z rytířů kulatého stolu, který bude stát na nohou, dýchající a živý.
Úsek bitvy, ve kterém se do partie přidáte, záleží na počtu hráčů. Může se jednat už o poslední šermířský souboj mezi dvěma zbývajícími rytíři, ale také o šarvátku celkem šesti bojovníků. To je nejvyšší číslo, které vám hra Ve jménu krále povolí, ačkoliv rytířů bylo ve skutečnosti mnohem víc. Jenže tohle není žádný Das Letzte Bankett (recenze), tady jsme u jednoduché karetní hry.
A jako taková nám nabídne opravdu pouze balíček 114 karet. Šest z nich jsou nápovědní listy, které hráči budou v prvních bitvách hojně využívat. Zbylých 108 listů obsahuje meče různých barev (zelená, červená, žlutá a modrá) a stejně zbarvené štíty. Kromě nich najdete v balíčku také šedé Excalibury, důležité pytle zlata, magickou Merlinovu křišťálovou kouli a také královskou korunu, která vám může zaručit na chvilku určité výhody. Jenže nepočítejte s tím, že vám to dlouho vydrží. Král mohl být jen jeden a ten už nedýchá.
Na začátku každé partie dostanou hráči do ruky ze zamíchaného balíčku šest karet, které mohou obsahovat kterékoliv ze zmíněných obrázků. Celý zbytek karet vytvoří dobírací hromádku. Ta současně bude také odměřovat čas pro celou partii.
Hráče čeká tvrdý a nekompromisní šermířský souboj. V každém svém tahu si nejdřív vezmete dvě nové karty do ruky, které přidáte k již drženým. Ve hře není stanovený žádný limit,takže později můžete mít v ruce i více karet. Jejich zahrání v druhé fázi je totiž volitelné. Ovšem týká se pouze křišťálové koule a královské koruny. Ty totiž nabízí speciální dovednosti nad rámec standardní hry. Proto je nyní přeskočíme a vrhneme se přímo do středu boje.
V nich můžete zahrát útok libovolný počtem mečů. Podle jejich barev se pak určuje druh útoku a především způsob, jakým jej lze blokovat. Obvykle potřebujete o jeden štít méně, než je počet útočících mečů. Ovšem jejich barva musí být stejná v případě, že i meče jsou stejné.
Švih jako jediný lze provést také meči dvou rozdílných barev. Kombinace si vyžaduje čtyři karty – meč od každé barvy. Všechny ostatní výpady vyžadují sadu několika stejnobarevných mečů od dvou do pěti. Kombinace čtyř a pěti mečů nelze blokovat štíty.
Útok můžete ovšem také odrazit naprosto totožnou kombinací mečů. To je samozřejmě nepravděpodobné, proto vám může stačit i pouze Excalibur. Tento mocný meč lze použít i k útoku, proti němuž se pak lze bránit opět pouze stejnou kopií Artušova meče.
A o co vlastně jde? V případě, že hráč uspěje, pak získá ze soupeřovy ruky jeden balíček zlata. Ten společně se všemi k bitvě použitými meči a štíty položí do svého skórovacího balíčku. Všechny karty přináší na konci nějaké ty body, některé méně, jiné více. Pokud ale útočník neuspěje, pak všechny karty použité při boji jdou pro změnu mezi body obránce.
Na konci kola můžete ještě odhodit nepotřebné karty a místo nich si dobrat jiné z hromádky. Musíte si ale uvědomit, že tím urychlujete partii a přibližujete ji ke konci. Někdy to samozřejmě budete chtít.
Celou hru můžete ještě ovlivnit zahráním dvojice akčních karet. Merlinova koule vám přivolá karty, podle vaší volby z dobíracího nebo odhazovacího balíčku. Třetí možností je nakouknout do ruky některému ze soupeřů.
Silnější je ovšem Artušova koruna, která vám umožní hrát dva tahy po sobě, donutí soupeře odhodit meče, vyrazit po soupeři neblokovatelným útokem nebo oslabit soupeře o dvě karty, které dá vám. Poslední možností, která vám jako momentálnímu králi přísluší, je vzdát se v tomto kole tahu. Místo toho prostě odložíte kartu na svůj bodovací balíček (jinak jde vždy na odhazovací), kde má hodnotu tří bodů.
A to už je docela pěkné číslo. Nejhodnotnější jsou v partii pytle zlata, které jsou každý za pět bodů. Druhé v pořadí jsou štíty za tři a teprve poslední vám přinesou body meče – po jednom bodu za každý, kteý jste ve své hromádce ukryli. A jakmile dojdou karty v dobírací hromádce, hráči mají šanci ještě jednou táhnout. Pak si sečtou body a rytíř s nejvyšším ziskem vítězí.
Ve jménu krále z vás udělá boháče. Tedy alespoň co se bodů a zlata na kartách týká. Jednoduchá hra nabízí nenáročnou zábavu trochu nad úrovní populárních her Prší nebo Uno. To ovšem vůbec není výtka, spíš naopak.
Takto jednoduchých karetek pro nenáročné hráče, které by současně měly zajímavou myšlenku, není zase tolik. A právě Ve jménu krále má ambice stát se populární. Zárukou zábavy je neustávající konflikt mezi hráči, jako byste hráli třeba Válku. Prostě každé kolo musíte na někoho podniknout útok. Ve více hráčích není snadné si zvolit správný cíl. Musíte si ale dobře pamatovat, kdo z hráčů ve výplatách neměl zlato, a sledovat také tahy soupeřů.
Jednoduché šermířské klání rozhoduje samozřejmě náhoda. Pokud nemáte dostatek správně barevných štítů, jste prostě nahraní. Při obraně prostě nic moc neovlivníte, a pokud jsou hráči pozorní, vyberou si vás v pravou chvíli.
Ovšem právě o úspěších v útoku to všechno je. Pokud budete dávat pozor, můžete získávat zlato často. Vždy ovšem pouze jeden balíček. Díky dostatečnému počtu karet je partie dlouhá tak akorát, aby vás nezačala nudit, ale přitom jste si ji užili. Vždy je pak u konce do půl hodiny.
Zpočátku budete trochu zahlceni možnostmi, které vám poskytují především akční karty. Jinak obrany proti útokům jsou logické a zapamatujete si je v podstatě ihned. Přesto je dobře, že autoři mysleli na méně zkušené hráče a přidali do balíčku i šest pomocných lístků se soupisem všech důležitých pravidel.
Ve jménu krále je karetní hra, od níž nesmíte čekat nic jiného než zábavu bez přemýšlení. To ovšem neznamená, že výsledek soubojů nelze ovlivnit. K vítězství ale rozhodně budete potřebovat i trochu toho štěstí. Pozvedněte svůj meč a pusťte se do závěrečné bitvy, kterou kdy hrad Kamelot uvidí. Ať král Artuš odpočívá v pokoji.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Magnus Esko |
| Ilustrace | Chechu Nieto |
| Vydavatel | Albi, Z-Man Games |
| Rok vydání | 2010 |
| Počet hráčů | 2 - 6 |
| Herní doba | 30 |
| Minimální věk | 10 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (5 voters) |
| Kategorie | Card Game, Medieval |
| Mechanismy | Hand Management |
| Rodina | Theme: King Arthur / The Knights of the Round Table / Camelot |
| Alternativní názvy | Ve jménu krále |
Více o hře.
+ každý souboj je zajímavý
+ musíte číst soupeřovy myšlenky
+ jednoduché zpracování
+ na karetní hru překvapí spousta možností akcí
+ trocha štěstí i taktiky
- nezkušené hráče mohou široké možnosti v každém kole zastrašit
Hra je neuvěřitelně rychlá a velmi, velmi rozvětvěné možnosti využití potenciálu hodnot karet.
Teď jsme to vyhrabali po mnoha letech ze šuplíku a zkusili sme to hrát.
Hra má dvě zásadní mezery v pravidlech, obě se týkají pytlů se zlatem, což jsou zdaleka nejhodnotnější karty pro závěrečné bodování:
1. Rytíř poražený při útoku musí vydat útočníkovi pytel zlata, pokud nějaký má. Pokud nemá, nestane se nic. Může tedy vlastnictví zlata zapřít a není to jak zkontrolovat, protože zlato se náhodně tahá s ostatními kartami.
2. Zlato, které držím v ruce, mi k ničemu není, neexistuje způsob, jak si ho stáhnout do vlastního bodovaího balíčku. Je to prostě jenom pět bodů k ukradení pro ostatní hráče, pokud zrovna nemám karty, abych se ubránil útoku.
Rovněž se rytíř nemusí útoku bránit, když nechce. Hra tedy umožňuje, aby se dva domluvili a hráli si navzájem do karet.
Zkusíme to hrát tak, že zlato z balíku vybereme a na začátku hry rovnoměrně rozdělíme mezi hráče.