Líbí se Vám naše práce? Chcete nás podpořit? Chcete s námi soutěžit o hry? Podpořte nás na Hero Hero a získejte exkluzivní obsah!

Recenze: Verona – návštěva u Monteků a Kapuletů

Souboj mezi mocnými rodinami je synonymem pro Veronu, město ležící nedaleko slavných Benátek, jak ji známe z literárního díla Williama Shakespeara. Ten do ní zasadil děj svého nejslavnějšího románu s názvem Romeo a Julie.

Veronu, jako každé podobné město, obývalo hned několik mocných měšťanských rodů. Všechny do jednoho nenápadně pokukovaly po možnosti nadvlády nad celým městem. Tiché soupeření pod příkrovem tmy tak přineslo nejen intriky a udání, ale mnohdy i vraždu.

Ale co když se sejde několik takových osobností na malém území jednoho italského města? Vládnoucí autorita knížete Escaluse je křehká a i vy se můžete postavit slavným rodům Monteků a Kapuletů. Mezi pěti nejsilnějšími rodinami pak nastane neústupný boj, který si můžete vyzkoušet ve hře Verona.

Ta je výsledkem kreativního konkurzu neziskové organizace Czech Board Games, soutěže začínajících autorů konající se každý rok. Právě v dnešních dnech máte také poslední možnost podat přihlášky se svým prototypem hry, uzávěrka je 25. února. Verona se původně jako prototyp jmenovala Boj o město a ze všech zmíněných informací jasně vyplývá, že jedná se o originální českou hru.

Jak jsme se mohli dočíst v rozhovoru s autorem Petrem Chvalem, s Veronou se zúčastnil dvou ročníků kreativních konkurzů. V tom druhém se mu podařilo dosáhnout na příčku nejvyšší, když v závěrečném rozhodnutí porazil plochodrážní simulátor Speedway Jana Jalůvky.

Mezi červnovým oficiálním vítězstvím a oficiálním vydáním uběhly pouze necelé čtyři měsíce, takže jak Czech Board Games (CBG), tak její partner tisku finální podoby firma Efko, měly plné ruce práce. Na poslední chvíli dorazila hra do rukou vydavatelů těsně před cestou na výstavu v Essenu. Tam právě Czech Board Games prezentuje veřejnosti z celého světa každoročního vítěze.

Finální grafickou podobu dostal na starost Prokop Smetana, který se postaral o unikátní vzhled celé hry. Jak probíhá takový proces ilustrace deskové hry, si můžete přečíst v našem rozhovoru s ilustrátorem Verony.

Shakespearovská doba na vás dýchne už při pohledu na krabici, ve které se Verona nachází. Ta má nečekaně velké rozměry, takže ve vás vzbudí očekávání velkých věcí. Ale když nadzdvihnete víko, zjistíte, že jejího obsahu není dostatek k tomu, aby byť z poloviny naplnila její objem. Celou plochu nezabírá ani skládací hrací plán, který by rozměry alespoň trochu ospravedlnil. Ten má kolem sebe víc než pět centimetrů prostoru a po krabici při přenosu putuje.

Když už jsme zmínili samotnou hrací desku, povíme si ještě, co najdete pod ní. Především jsou zde dva balíčky s kartami, které plní ve hře několik důležitých funkcí, včetně stanovení konce partie a také nápovědní kartičky, které vám budou radit ohledně pořadí herních fází.

Kromě nich naleznete v krabici také kartonové aršíky k vycvakání. Po krátkém vylamování získáte žetony peněz, dílek pro začínajícího hráče, a také akční kartičky v barvě všech hráčů. Bohužel zjistíte, že na každém archu zůstane jedna nevycvaknutá mince, u které si nejsme jistí, jestli se jedná o výrobní vadu nebo záměr. Každá strana totiž zároveň zobrazuje jinou hodnotu (5 na jedné straně a 10 na druhé).

U hry stavějící na principu aukce často nechybí zástěny, za kterými si hráči mohou skrývat všechny své prostředky, aby soupeři znali pouze situaci na hracím plánu. Ačkoliv pravidla hovoří jinak, všechny zástěny jsou zcela totožné. Z vnitřní strany jsou prázdné, ačkoliv zde mohly mít vytištěný stručný přehled pravidel. Pochválit musíme, že jsou provedeny z tvrdého papíru a drží při hře dobrou stabilitu.

Na závěr jsme si nechali tři červené osmistěnné kostky a dřevěné komponenty, které dnes nechybí ve většině deskových her. Tentokrát vás však zaskočí mrňavé kostičky, které ve hře reprezentují přívržence rodu, a také netradiční figurky představující žoldáky. Nájemní vojáci tvoří jednu z možností, jak můžete ve hře prosazovat své záměry.

Příprava partie zahrnuje nejdříve pochopitelně rozdělení barevných materiálů mezi hráče, kteří si vše včetně své trojice karet intrik uschovají za zástěnu. Do začátku dostanou příspěvek 20 florinů, jak se jmenuje platidlo ve hře. Nejdůležitější pro celou hru pak je rozdání karet úkolů, které vám určí jména ulic, která musíte ovládnout. Počet obdržených karet se liší podle množství hráčů.

Všem nováčkům ve světě Verony doporučujeme pozorně si prohlédnout hrací plán, rozmístění ulic a čtvrtí, které jsou odlišeny nejen pozicí, ale i počátečními písmeny svých jmen. Ve hře najdete celkem pětici čtvrtí, každá se jmenuje podle jedné světové strany a poslední je logicky ta centrální.

Před samotnou partií vás čeká ještě přípravné kolo, v jehož průběhu si jednotliví hráči (obvykle v závislosti na svých úkolech) rozmístí trojici kostiček své barvy do některých ulic. Kostičky tak označí místa, ve kterých má jejich rod na začátku partie nějaký vliv a odkud se bude snažit dále šířit do okolí.

O další ulice a vliv v nich se bude soupeřit v závislosti na kartách úkolů, ale také podle nabídky karet budov. Ty může každý z hráčů získat na konci kola hry, pokud splní podmínku na ní určenou. Od té chvíle mu bude poskytovat privilegia až do konce partie. Na začátku se balíček s budovami zamíchá a umístí netradičně obrázkem vzhůru. Horní karta se položí vedle hromádky, čímž se zároveň odkryje i budova, která bude k dispozici příští kolo.

Tím už začala opravdová partie, protože nabídnutí budovy je prvním krokem, který učiníte v každém kole. Díky tomu může být současně na výběr i více budov, pokud nikdo nedokáže splnit její podmínky na konci tahu. Nyní všichni hráči rozmístí tajně do jednotlivých ulic žetony akcí, které by zde chtěli provádět a to vždy jen jednu do každé ulice. V jednom kole se tak mohou zajímat celkem o devět ulic a náměstí z celkových dvaceti.

Na výběr mají od nejjednoduššího blafu, který slouží pouze ke zmatení protivníků a nijak neovlivní situaci, až po násilí. Ze všech naplánovaných akcí pro jedno místo může však být provedena pouze jedna. Jen jeden z hráčů získá v ulici hlavní slovo, ačkoliv v té ulici může mít své kostičky více protivníků.

V našem světě je nejjednodušším způsobem postupu k moci korupce, takže jejím žetonem začneme i ve hře. Pokud bude vaše uplácení úspěšné, budete se moci těšit z nového přívržence v ulici. Vetřeli jste se tam totiž nenápadným podsunutím váčku peněz na správných místech.

Zato akce násilí má pochopitelně zcela jiný efekt, díky němuž můžete z ulice odtáhnout mrtvolu jednoho ze soupeřových přívrženců (= odstranit kostičku jeho barvy). To samozřejmě nebude soupeřem vnímáno příliš pozitivně a můžete se připravit na brzké odvetné útoky.

Při řešení akcí má před oběma již zmíněnými silovými možnostmi výhodu nenápadná a tichá intrika. Hráč si zvolí typ intriky (vražda, udání, zastrašování) a kartu položí před sebe. Úspěšná může být jen v případě, že se nikomu z protivníků nepodaří odhadnout jeho záměry.

V ostatních případech, ať už jde o korupci nebo násilí, musíte v dražbě porazit všechny soupeře, kteří do ulice umístili v předchozí fázi svůj žeton akce. Pouze nejúspěšnější se může pokusit provést svůj záměr. Všichni, kteří mají zájem na ovládnutí ulice v tomto tahu, draží za pomoci peněz (ti s akcí korupce) a žoldáků (ti s akcí násilí). Proti síle vítězného útočníka se postaví všichni obránci, tedy majitelé kostiček v ulici, kteří sem v daném kole nenaplánovali akci. Pouze pokud útočník dokáže svojí silou překonat obránce, může hráč konečně provést úspěšnou akci.

V průběhu hry se všichni snaží plnit úkoly, za které dostávají okamžitou odměnu, ale také body do závěrečného vyhodnocení. Stejné bonusy přináší i obsazené budovy. Na konci kola získají hráči také určitý finanční přísun za ovládané budovy a ulice, navíc mohou dražit o nájemné žoldáky.

Hra končí ve chvíli, kdy je obsazená pátá budova na hracím plánu. Jako následek si hráči sečtou body za všechno své vlastnictví i vliv a ten s nejvyšším součtem se stává vítězem.

Pokud se přenesete přes občas nedostatečně vysvětlená pravidla, má hra poměrně intuitivní a jednoduché principy, které jsou navíc popsány na kartičkách nápověd. Nedostatky v pravidlech najdete především v popisu hracího plánu (jak funguje rozdělení Verony na čtvrti). Naštěstí Czech Board Games vydali již opravenou verzi pravidel Verony, která řeší všechny chybějící upřesnění ohledně hracího plánu.

Naše herní skupina měla problémy s orientací na herním plánu a udržení přehledu o ulicích na úkolech. V průběhu dalších partií se naštěstí tato situace trochu zlepšuje, jak je všichni sžívají s rozložením ulic.

Celá hra dokáže zdárně udržovat středověkou atmosféru. Velkou zásluhu na tom má velmi silné téma a dobré nastavení akcí, které jsou logicky provázané tak, jak opravdu fungují. Lichotky, vraždy i násilí, všechno ve Veroně najdete plným dílem a budete se u toho bavit. Vzhledem k omezení, že můžete hrát většinu akcí jen v ulicích, kde máte nějaké kostičky nebo alespoň v těch sousedních poskytuje Verona pěkný obrázek toho, jak se opravdu postupně rozrůstá a přelévá vliv jednotlivých soupeřů na hracím plánu.

V průběhu partie je neustále důležité přizpůsobovat svoje plány situaci na hracím plánu. Nadvláda nad ulicemi se neustále mění a vy se nemůžete striktně držet jedné strategie. Důležité je snažit se sbírat jak budovy, tak plnit úkoly, protože bodů je málo a každý z nich může hrát rozhodující roli. Nejvíce bodů můžete získat za nadvládu nad ulicemi, ale ta je velice vrtkavá a je ošidné se soustředit pouze na ni.

Zážitek z partie se různí podle počtu lidí, kteří se o nadvládu nad Veronou ucházejí. Ve dvou hráčích je hrací plán docela prázdný a dočkáte se málo vyhrocených konfliktů. Každý souboj tak má velký vliv na výsledek a hra je více přemýšlivá. Ve třech je hra nejtěžší, protože pro splnění úkolu musíte mít v ulicích pouze své přívržence, což je občas velmi obtížné dosáhnout.

Podle našeho názoru je Verona nejlepší a také nejzábavnější ve vyšších počtech od čtyř do maximálních pěti, kdy se neustále na hracím plánu něco děje. Zajímavější jsou pak také konflikty a v málokteré ulici najdete pouze jednu barvu kostek.

Opravdu výjimečná je interakce, která tuto hru vyzdvihuje z průměru. Hráči mají totiž nespočet možností, jak nepřátelům škodit. Mohou je pomocí zastrašování zahnat do jiných ulic, nebo je udat, a tím je přesunout do sousední ulice. Důležitou roli v interakci samozřejmě hraje i pravidelná dražba o žoldáky i nadvládu nad ulicemi.

Na krabici najdete uvedenou délku hry v hodnotě šedesáti minut. U Verony však hodně záleží na počtu konfliktů, které budete za hru řešit a samozřejmě i na rychlosti plánování jednotlivých soupeřů. Některé partie se opravdu do hodiny dají stihnout, jiné se mohou trochu protáhnout. Doporučujeme první fázi umísťování kostiček do ulic provádět současně, čímž ušetříte důležitý čas.

Zpracování hry se nepovedlo zcela podle představ autora a vydavatelů. Jak jsme již zmínili, krabice je zbytečně velká a přepážky, na kterých leží hrací plán, nevydrží přepravu poštou. Kostičky vypadají roztomile, ale mohou být pro někoho příliš malé a lehce je ztratíte.

Samotná grafika se stala mezi hráči tématem sporů. Podle našeho názoru dobře vystihuje dobu, ve které se hra odehrává, a tak pomáhá proniknout atmosféře středověkých mocenských soubojů až k vám do obýváku. Nejvíce povedené jsou karty samotných intrik, bohužel na nich dohromady naleznete celkem tři kresby v celém balíčku, protože se jedná o sadu pro každého hráče.

Verona je zajímavá originální česká hra, kterou v očích veřejnosti sráží její technické zpracování. Pokud se však přes něj dokážete přenést, pak objevíte zajímavý svět plný tajemných zmizení a pádné moci peněz. Určitě se do Verony nepouštějte, pokud nemáte zkušenost s žádnou jinou deskovou hrou, nezkušení hráči se v ní snadno ztratí.

Verona je určena pro hráče, kteří mají rádi velký podíl interakce a nehrají si jen na vlastním písečku s optimalizací strategie. Pokud tomu popisu vyhovujete a bez problémů seženete alespoň další tři parťáky ke stolu, pak nabruste kordy a zkuste vyrazit do šera veronských ulic.

Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam)
AutorPetr Chval
IlustraceProkop Smetana
VydavatelCzech Board Games
Rok vydání2010
Počet hráčů2 - 5
Herní doba60
Minimální věk10 and up
Jazyková závislostNo necessary in-game text
(2 voters)
KategorieBluffing, Political, Renaissance, Territory Building
MechanismyArea Majority / Influence, Auction / Bidding
RodinaCities: Verona (Veneto, Italy)

Více o hře.

Recenze: Verona – návštěva u Monteků a Kapuletů
Klady:

+ ilustrace na kartách
+ zajímavé dřevěné komponenty
+ podpora – nová verze pravidel je již na světě
+ zajímavý princip intrik
+ výborná interakce
+ dobrá atmosféra
+ strategii musíte přizpůsobovat
Zápory:

- pro někoho malé kostičky
- v originálních pravidlech chybí některé důležité informace
- problémy s orientací na plánu
- pro dva slabší
- zpracování krabice (velikost, přepážky)
3.5
Prozkoumávejte dál
Recenze: Jízdenky, prosím Asie – stavba kolejí je týmový sport