Den co den brázdí koleje po celém světě splašení oři, kteří zběsile točí kolečky, aby unikli svému zajetí. Jejich svoboda je jen zdánlivá. Jejich klecí je větší oblast než klec v zoologické zahradě, ale i oni mohou běhat jen dokolečka.
Jsou spoutaní. Jejich kolečka napevno dosedají na koleje a jejich tykadla, která v dávných dobách používali ke komunikaci, musí zůstat vzpřímená. Všichni do jednoho musí na slovo poslouchat své krotitele, kteří při jejich sebemenší myšlence na únik šlápnou na brzdu.
Slouží lidstvu. Tahají za něj bezmyšlenkovité kočáry plné nejrůznějších nákladů nebo lidí. To všechno už snáší živočišný druh lokomotiv velice dlouho, ale každým dnem to může skončit. Blíží se totiž Velká vlaková revoluce!
Ale ještě než se všechny vlaky světa vzbouří proti svým krotitelům, dostanete i vy šanci vyzkoušet si jejich ovládání. Koleje jsou vyleštěné a vy máte zelenou, takže vzhůru na železnice!
Firma Richarda Hoduláka z Brna s názvem Richardovo hračkářství se zabývá výrobou dřevěných her a hraček. Nejdříve se specializovali pouze na vyřezávané šachové sady, ale protože tvorba deskových her je dnes nadšením mnoha lidí, nebylo daleko rozhodnutí vydat svoji vlastní originální hru.
Oblíbeným materiálem Richarda Hoduláka je dřevo, takže jej vzal do ruky, i když vytvářel svoji novou originální hru. Finální verze logické hry Výhybky se na trhu objevila v roce 2010 a podrobnější věci o jejím vzniku se dozvíte již brzy v připravovaném rozhovoru.
Hru po zakoupení obdržíte v malé čtvercové krabičce, která si však velikost vynahrazuje svojí vahou. Materiál bukového a ořechového dřeva si zde vybírá svoji daň. Uvnitř najdete dvě části hrací plochy a pytlík s nejrůznějšími dřevěnými komponentami.
Jelikož se jedná o logickou hru, nebudete potřebovat žádnou kostku, místo toho vylovíte hromadu dřevěných čudlíků, čtyři barevné lokomotivy, kopu titulních výhybek, a také jedny plastové přesýpací hodiny. Veškeré dřevěné komponenty jsou šikovně uschovány v látkovém pytlíku, takže se nekutálí všude po krabici. Vybalování zakončí jednoduchá pravidla vytištěná oboustranně na list papíru formátu A5.
Na začátku partie k sobě stačí spojit dřevěné hrací desky a do připravených míst nasunout výhybky. Všechny připravená místa pro náklad zaplníte špalíky k převezení. Hráči si rozeberou mašinky, které mají na zádech dva otvory pro převážení nákladu a umístí je do libovolné koleje uprostřed hrací desky. Celá příprava je rychlá a intuitivní, navíc v pravidlech najdete názorný obrázek s kompletním úvodním rozestavením.
Každý ze zúčastněných strojvedoucích má na svém nádraží deset míst pro uložení nákladu. A právě zaplnění tohoto prostoru je úkolem ve hře Výhybky. Ten, komu se jako prvnímu podaří umístit poslední desátý dřevěný špalíček, se stává vítězem.
V průběhu hry se strojvedoucí střídají v pohybu lokomotivami po hracím plánu. Tah skončí vždy ve chvíli, kdy mašinka dorazí k uzavřené výhybce nebo provádí nakládání či vykládání nákladu, jinak je jejich jízda neomezeně dlouhá a než zastaví, může klidně provést i několik okruhů po hracím plánu. Při pohybu se vláček nesmí vytahovat z kolejí a může jet všude, kam při jízdě vpřed lze zatočit.
Jednou za kolo (před či po jízdě s lokomotivou) může hráč také otevřít nebo uzavřít výhybku na libovolnou stranu, čímž si vytvoří prostor pro další jízdu nebo zablokuje soupeřův pohyb pro příští kolo.
Při nakládání musíte zastavit na místě, ze kterého chcete náklad získat. Pak můžete dva špalíky přesunout do nákladových otvorů vláčku. Při vykládání musíte stát u svého nádraží, kde plníte svůj sklad přivezeným materiálem a přibližujete se vítězství.
Při hře může dojít i k nebezpečí srážky, pokud vláček vjede na již obsazenou kolej tak, že vláčky stojí čelem proti sobě. V takovém případě je viníkem strojvedoucí, který na kolej vjel jako poslední, a ten také ztratí za trest jeden náklad přímo z vláčku nebo z nádraží. Řadit vláčky na jedné koleji za sebe je možné, v takovém případě druhá lokomotiva musí počkat, až jí první hráč uvolní další cestu.
Zatím je hra podle popisu pravidel plná pečlivého plánování a rozvážení nákladu. Každý z hráčů však má možnost ve svém tahu přidat do partie trochu zmatku otočením přesýpacích hodin. Pak souboj pokračuje jako obvykle do té doby, než se přesype všechen písek. Po uplynutí tohoto času buď všechny vláčky změní svůj směr na opačný, nebo se uzavřou všechny výhybky do svojí původní pozice ze začátku partie. Volba záleží pouze na hráči, který otočil hodiny.
Posouvání mašinek po jejich kolejích je skvělá zábava. Když si dobře naplánujete přehazování výhybek a přejedete hrací plán několikrát a elegantně dorazíte do svého nádraží, tak si užijete pocit opravdu dobře vykonané práce. Mnohem častěji však budete při svých jízdách narážet na záludně nastavené výhybky, které vás zavedou úplně jinam, než jste ve skutečnosti chtěli.
Výhybky vás zabaví ve všech počtech hráčů. Je jasné, že nejvíce záležet na dovednostech jednotlivých soupeřů bude při duelu. Pokud přidáte jednu nebo dvě další lokomotivy i s jejich strojvedoucími, budete se muset smířit s tím, že výhybky budou měnit svoji polohu častěji, než se vám bude líbit.
Díky tomuto častému přenastavování výhybek je hra ve větším počtu mnohem náročnější, protože je vyšší pravděpodobnost, že vám někdo překazí plány. Musíte tak mnohem více taktizovat, držet se s plány při zemi a hrát zcela jinou strategii než ve dvou, kde si každý jezdí po svých.
Ve hře je skvěle vyvážená náhoda se schopnostmi hráčů, které mají výrazně navrch. V podstatě jen některý z protivníků se může rozhodnout, že do hry zařadí i trochu toho napětí navíc a otočí přesýpací hodiny.
Často pak rozhodne náhoda o tom, komu překazí poslední přesypané zrnko jeho převoznické plány. Právě fakt, že autor neudělal z otočení hodin povinnost, ale pouze volbu hráče na tahu, přidal do soupeření velice zajímavý vliv, který se projeví mnohem více v pozdějších partiích mezi zkušenými protivníky. Ti mohou nastavení výhybek do původního stavu dokonce strategicky využívat a místo toho, aby jich složitě přehazovali hodně po jedné za tah, mohou využít právě služeb přesýpacích hodin.
Pravidla samotná jsou jednoduše napsaná a lze z nich hru rychle pochopit. Naleznete v nich i obrázky s výchozím rozestavením výhybek tak, aby všichni hráči měli stejné šance. Navíc obsahují také několik variant pro pokročilé hráče. Především využívá stavu, kdy vám z ruky nešikovně vypadne při vykládání či nakládání špalík. Ten obvykle spadne do některého z kolejišť a jde jen obtížně vysvobodit. Proto autor navrhuje jej tam nechat do konce hry s tím, že tato kolej je zablokovaná a nelze ji s vláčky projet.
Výhybky jsou překvapivě hodně o interakci, která se děje v každém vašem tahu. Pokaždé ovlivníte nějakým způsobem dráhu soupeřovy lokomotivy, vezmete mu nějaký jeho vyhlédnutý náklad, nebo mu otočíte hodiny, aby neměl na přemýšlení takový klid.
Zpracování je poctivé, což odpovídá použitému materiálu. Všechno v téhle hře je ze dřeva, takže se vám těžko podaří něco zničit. Navíc hra po vybalení vypadá opravdu pěkně a při hraní vám nic nepřekáží. I ty přesýpací hodiny mají vyhloubené své místo přímo na hracím plánu. Je vidět, že autor myslel opravdu na všechno.
Při prvním sestavování hracího plánu musíte do jedné ze dvou spojovaných desek nastrčit kolíčky, kterými drží při sobě. Po nasunutí je již zpět nevytáhnete, což naštěstí nevadí, protože se do krabičky vejdou hrací desky i s nimi.
S materiálem souvisí i drobné výtky, které máme. Při prvních partiích totiž budete muset překonat určitý odpor některých děr, do kterých se vám nebude chtít vejít žádná ze surovin k přepravení. Stejně tak lokomotivy mají při svém pohybu zpočátku problémy v některých krajních zatáčkách. Ale vše je pouze otázkou několika partií, než se okraje obrousí a ochodí.
Hry se mohou zúčastnit děti už od sedmi let, kterým se bude líbit celý posouvací princip hry. Při soupeření si procvičí logické uvažování i představivost při plánování svých tahů. A v neposlední řadě je třeba trochu šikovnosti při převážení nákladu, takže si potrénují i svoji zručnost.
Drobná dřívka, která představují náklad pro lokomotivy, jsou opravdu malinká, takže se vám může stát, že některé z nich ztratíte. Proto je v pytlíku ukryto i deset dřívek navíc právě pro tyto případy.
Autor navíc zvolil velice zajímavou a originální metodu propagace svojí hry. Mezi lidi rozeslal kopii své hry Výhybky, o kterou si můžete napsat i vy ve skupině na Facebooku, která má název Výhybky. Hra vám přijde od některého předchozího vlastníka a vy ji pošlete zase dalšímu v pořadí po několika dnech, které budete mít na její vyzkoušení. Je to výborná služba zákazníkům, protože ti si mohou v klidu domova vyzkoušet, jestli je hra zaujme a chtějí za ni utrácet své peníze. Zároveň to svědčí i o sebevědomí autora, který věří, že i po této zkušenosti si ji lidé rádi zakoupí.
Na první pohled by se možná mohla zdát cena 899 korun trochu vysoká, ale když uvážíme, že celá hra je z masivního dřeva (hrací plán je dva centimetry vysoký), tak se nejedná o až tak závratnou částku. U hry naopak můžete mít jistotu, že ji děti jen tak nezničí.
Autor Richard Hodulák si pro fanoušky Výhybek připravil hned na začátek nového roku překvapení v podobě nové deskové hry s názvem Let na Mars. Její vydání je plánované na únor 2011, ale zatím o ní není známo nic dalšího. Snad již brzy Vám přineseme alespoň několik obrázků a informací, ale věříme, že hra bude podobně vydařená, jako Výhybky.
Logické hry většinou mají nudný kabát s posouváním stejných kamenů po hrací ploše, které nikam nevede. Samozřejmě jsou i světlé výjimky, jako třeba Da Vinci Code nebo právě dnes recenzované Výhybky.
Výhybky jsou nenápadnou českou hrou, která vyniká opravdu netradiční prezentací. Zároveň v sobě obsahuje originální nápady a zajímavou hratelnost, která nabídne všem přemýšlivcům spoustu úkolů a situací k vyřešení.
+ všechno je ze dřeva
+ poctivé zpracování
+ originální princip
+ skvělé zapojení přesýpacích hodin
+ zábavné pro všechny počty
+ jen tak se neohraje
+ několik variant
+ u dětí procvičí logické uvažování
- do některých pozic zpočátku nejdou zasunout dřívka
- dřívka z kolejiště se špatně vyndávají
- vyšší cena
Même chose avec les femmes françaises il semblerait. Voir « La femme seule et le prince cham&antrnbsp;» de Jean-Claude Kaufmann. (et ses autres bouquins)