Recenze: Yamy – sbírejte čísla od jedné do šesti

VAROVÁNÍ: Nelekejte se, když se v následující recenzi bude občas objevovat slovo poker. Yamy opravdu je hra pro rodiny a bez obav ji můžete hrát i se svým dětmi. Podobně jako skvěle zábavná dětská hra Černá ovce (recenze) i ona prostě jen jako základ používá principy známé z pokeru.

Ale vraťme se úplně na začátek, od kterého nás varování odtrhlo. Yamy je jednoduchou karetní hrou od francouzské společnosti Gigamic, která se na pulty českých obchodů dostává zásluhou pražské firmy BillardCentrum. Nejen Hazgaard, ale i další firmy začínají podléhat módě s kovovou krabičkou. Před nedávnem jsme tu měli Zakázaný ostrov (recenze), a teď i Yamy ukrývá krásná lisované krabička. Hra od Maxe Gerchambeaua staví na starší hře, která s ní viditelně souvisí i názvem: Yami.

Opět je trochu rozměrnější, než jsme zvyklí z klasických karetních her. Je to způsobeno tím, že uvnitř je hodně karet a ty mají poměrně velký čtvercový rozměr. V krabici totiž najdete v semišovém pouzdře dvě hromádky čtvercových karet. Vedle nich leží obyčejná tužka, kterou budete potřebovat k poznamenávání výsledků. Tyto součástky překrývají pravidla a především bloček s papíry, na které budou hráči se zmíněnou tužkou psát.

Karty v hromádce mají čtyři barvy, jak napovídá víko a také logo točících se písmenek YAMY. Na kartách najdete kostkové znázornění číslic od jedničky do šestky v jednoduché stínované grafice. Chválíme zopakování hodnot ve všech rozích karet, takže i když pak budete v ruce držet více karet, nemáte problém s přehledem. Vzhledem k rozměru karet je to poměrně zásadní vylepšení, které by jinak výrazně chybělo.

Na začátku zamícháte všechny čtvercové karty do jedné hromádky. Každý ze soupeřů dostane pět karet do začátku a partie může konečně začít. Vaším úkolem je pochopitelně nasbírat co nejvíce vítězných bodů za různé kombinace čísel.

Hráči pro tyto účely dostanou každý jeden list papíru utržený z bločku. Ten má dvě sekce – levou pro obyčejná stejná čísla a pravou pro speciální kombinace čísel. Můžete tak nasbírat jeden až čtyři kusy od každé hodnoty. Za to dostanete přesně tolik bodů, za tři šestky osmnáct, za dvě čtyřky osm. Vpravo najdete šest oddělení – dvě dvojičky, fullhouse (tři stejné a dvě stejné) nebo postupky.

A jak vlastně probíhá hra? Jednoduše – hráči si mohou v každém svém tahu dobrat jednu náhodnou kartu z balíčku. Tu může buď zahodit, protože se mu nehodí do plánů, nebo si ji může ponechat a zahodit místo ní jinou. Hráči však nemusí lízat karty naslepo, ale mohou si vzít i horní kartu z odhazovací hromádky soupeřů.

Poslední možností, která se v tahu hráči nabízí, je ukončit kolo. Nesmí to však být v kole, kdy už provedl nějakou jinou akci. Pokud se některý ze soupeřů rozhodne opravdu vyložit své karty na stůl, musí tak udělat i ostatní. Tím je délka každého kola jiná a nikdo nemůže vědět, kdy k tomu dojde. Tím se do hry dostává prvek napětí a neustálého taktizování.

Hráči se totiž snaží obvykle pracovat s tím, co jim přijde za sestavu karet na začátku tahu. Vsadí obvykle na nějaké číslo nebo řadu a zkouší své štěstí. Často ale karty nechodí nebo dojde ke shodě, kdy se několik hráčů pokouší sbírat stejné. Měli byste tedy dobře pozorovat soupeře, jaké karty zahazují, abyste vyloučili čísla, o které jim jde.

Na základě výsledku, který vám zůstal v ruce, si sami můžete určit, kterou kombinaci karet chcete obodovat. Tu si zaškrtnete na svém bodovacím listu. Každou kombinaci lze využít pouze jedenkrát za kolo, takže je dobré nejdříve zkoušet ty nejobtížnější možnosti, které jsou současně také velice dobře bodově hodnocené.

Partie se hraje celkem na dvanáct kol. Bohužel nemáte jinou možnost, než vždy spočítat počet křížků, který máte na papírku, abyste zjistili, v jaké fázi hry jste. Asi nenastane žádná situace, kdy byste opravdu neměli jaké body získat – když neobodujete nějakou dvojičku, můžete si vzít body alespoň za jednu samostatnou kartu.

Jakmile tedy doběhne ke konci poslední dvanácté kolo, hráči si spočítají svoje body. Teprve teď uvidíte, že rozdělení bodovacího listu na dvě části má své opodstatnění – pokud se vám totiž na levé straně podaří získat více než 52 bodů, dostanete bonus v podobě 40. Tím se vás hra snaží motivovat k hraní stejných čísel a vypouštění složitých kombinací z pravé části. Celkový bodový zisk pak tvoří součet levé strany s bonusem a ziskem z pravé části. Ten z hráčů, který dohromady nasbíral nejvíce bodů, je vítězem.

Mohlo by Vás zajímat

0

dětskárecenze

Recenze: Veselý kurník – než přijde liška

Yamy využívá pouze čísla od jedničky do šestky, které můžete řadit do fullhousu nebo postupek. Právě zde je jediná zřejmá souvislost se zmiňovaným pokerem. Ale sami vidíte, že se nejedná o žádný hazard, hráči se prostě snaží nasbírat co nejlepší kombinace karet.

Samozřejmě všechno to lízání karet je založené hodně na štěstí, ale svůj vliv má také taktika a počítání. Pokud víte, že ve hře již bylo hodně pětek, pak se do jejich sbírání nebudete pouštět. Zde přichází na řadu počítání, které však spoustě lidí přijde nudné. I my jsme vždy hráli naše testovací partie spíše za pomoci intuice než, že bychom se snažili zanalyzovat, které karty už nemohou přijít.

Prostě se musíte na začátku každého kola dobře rozhodnout a mít trochu toho štěstí. A ke konci hry dávejte dobrý pozor, abyste nezískali nějakou kombinaci, kterou už máte a nemůžete ji znovu započítat. Ačkoliv některé kombinace lze uplatnit ve hře dvakrát – například jednou obecně jako trojici, a pak znovu jako konkrétní sadu čísel.

Hra působí luxusním dojmem především zásluhou kovové krabičky. Karty samotné zaujmou netradičním rozměrem i velice ostrými barvami. Vše je přehledné a ikony na papíře jsou intuitivní. Snad jen ta poslední pro čistou postupku není zřejmá na první pohled.

Yamy je hrou, která staví svůj princip na sběru náhodně přicházejících čísel. Pokud vám nevadí výrazný vliv náhody na výsledek a rádi riskujete, pak si tuhle hru s promyšleným bodovacím systémem užijete. Nepočítejte ale s tím, že by kromě zpracování krabice něčím výrazně vynikala.

Recenze: Yamy – sbírejte čísla od jedné do šesti

Yamy je barevná hra pro všechny. Karetní hry většinou se obvykle zaměřují na hraní karet a jejich vykládání. Ovšem Yamy na to jde jinak. V jednotlivých kolech sbíráte čísla jednoho druhu nebo se snažíte sestavit postupku. Ale za dvanáct kol se vaše sbírka nesmí ani jednou opakovat. Za každou kombinaci dostanete nějaké ty vítězné body, jejichž součet na konci určí vítěze. Možná to budete vy, možná ne. Ale při sběru se hodně zapotíte, protože musíte sázet ze všech sil na svoje štěstí, když zahazujete některou z karet nebo ji vyměňujete. Dvanáct kol je tak akorát, aby vám hra nepřipadala dlouhá, ale při více partiích se přesto začne opakovat. Elegantní je systém bodování, který si odškrtáváte na přiloženém bločku papírů. Pokud máte rádi počítání a rádi si pohráváte se štěstím, pak vás tato rychlá jednoduchá hra možná zaujme.

Klady:

+ jasně odlišitelné barvičky
+ pěkný bodovací systém
+ neobvyklý formát karet
+ plechová krabička
+ záznamové bločky
+ dvanáct kol je dost času na odvrácení smůly

Zápory:

- náhoda vás může připravit o hodně bodů
- časem se hra začne opakovat

2