Každé jaro je obrozením pro všechny kytičky a stromy. Stejně nedočkavě jako samotné rostliny ale příchod teplého sluníčka vyhlíží také zahrádkáři. Ti musí v zimě jen smutně koukat na bílou pokrývku a čekat.
Nebo si mohou hrát Zahradu (Cottage Garden). Ta k nám sice dorazila už na jaře a bude tak muset soupeřit s možností opravdové práce na zahradě, ale jejím tvůrcem je Uwe Rosenberg. Novinka vyšla pod záštitou firmy Spielwiese a to s ilustracemi, jejichž autorem je Andrea Boekhoff. Hra vyšla v roce 2016 a distribuovat ji pro Evropu bude firma Esdevium Games. K tomu všemu se k nám ale dostala také zpráva, že se dočkáme české verze od firmy MindOK. Ta ji tak zařadí po bok hry Patchwork od stejného autora, o které se dnes budeme ještě zmiňovat.
Celá zahrádka plná hlíny, kytek a zeleniny se ukrývá v protáhlé hnědé krabici. Ta je sice kartonová, ale má design dřevěných prken. Hráči odsud vyloví čtvercový herní plán školky s šestnácti čtvercovými pozicemi, kterou hráči položí do středu. Na každé z políček položí náhodný dílek záhonu. Tyto destičky mají různé tvary i obsah. Poté k jednomu sloupci nebo řadě přiloží kostku s hodnotou jedna nahoře. Tato pozice je určena počtem hráčů. Ze zbylých dvaceti destiček pak vytvoří cestičku směrem od školky pryč a na konec této řady postaví kartonové zahradní kolečko.
Sami pro sebe si ponechají každý dva náhodné záhonky, každý z nich je rozdělen na pětadvacet čtverečků (s jiným rozložením grafických prvků) a desky položí před sebe, jednu světlou a druhou tmavou stranou nahoru. K hlíně dostane každý z účastníků také svůj stůl (kartonové desky ve tvaru L), které nabízí bodovací stupnice. Na jejich začátek položí hráči tři oranžové a tři modré kostičky. Zbytek dílků, tedy žetony koflíků, koček, slunečníku, včelích úlů i nerozdané záhony položí stranou.
Hráči se v partii budou střídat na tahu, z nichž každý se skládá z celkem čtyř fází. A tím prvním krokem k výsadbě zahrádky je doplnění školky. Podle pozice kostky, která zde představuje hlavního zahradníka, mohou doplnit nabídku. Ale pouze v případě, že se v řadě (nebo sloupci) nachází pouze poslední dílek a tři (nebo dokonce čtyři) pozice jsou prázdné. Tato místa postupně zaplní destičky, které leží nejblíže před kolečkem. S využitím kočičího pomocníka může hráč získat výhodu a doplnit řadu i dříve, když ještě není volných pozic dostatek.
Hned nato si hráč musí vybrat jeden z dílků, které leží právě v této řadě. Na výběr tak má vždy několik destiček. Ihned ale musí provést výsadbu, což znamená přiložit nově získaný dílek do svojí zahrádky. Může při tom destičku libovolně rotovat a umístit ji podle svých přání, ale nikdy nesmí překrýt již vyložené květiny (to neplatí pro ty předtištěné) nebo přesáhnout rozměry zahrádky. Místo toho všeho je možné si zvolit náhradní akci a to zisk květináče. Ten si vezme ze společné zásoby a položí jej do svého záhonku.
Zajímavou možností pro všechny účastníky je šance kdykoliv si vzít libovolnou destičku ze školky a zkusmo ji přiložit. Uvolněnou pozici hráč označí parapletem, aby nebylo pochyb o tom, kam má dílek vrátit.
Jakmile je některý z hráčských plánů zcela zaplněn obrázky, ať už těmi z destiček, malých žetonů koček nebo koflíků nebo původně natištěnými obrázky, je čas obodovat celou plochu záhonku. Jednotlivé kytky svému majiteli body nepřinesou. Proč? Protože zásadními prvky pro bodování jsou pouze truhlíky či dámské kloboučky.
Takové zjištění určitě mění vnímání celé partie. Hráči si za každý truhlík posunou jednu ze svých oranžových kostiček, zatímco modrou postoupí kupředu za počet kloboučků. To naopak zakryté obrázky, které byly na plánku předtištěné, žádné body nepřinesou.
Ve hře o body ale existují i bonusy. Kočky hráč dostává za přechod červené bariéry s libovolným z jeho šesti bodovacích kamenů a dohromady tak může získat a poté využít šest kulatých žetonů koček. Nikdy ale nesmí mít v držení více než dvě kočky současně. V opačném případě musí přebytek okamžitě vyložit. Odměna v podobě koflíku čeká na hráče také za to, že posune ze startovní pozice třetí kostičku stejné barvy. Ocenění za snahu je připraveno také pro toho, kdo jako první svojí kostičkou (libovolné barvy) dosáhne finálního pole s číslicí dvacet. Tento hráč dostane žeton úlu.
Všechny použité žetony v náhodném pořadí rozmístí hned za figurku kolečka a ze zásoby si vezme novou desku záhonu. Tu původní pak ještě před odložením otočí tmavší stranou nahoru. Teprve poté je hráčům tah u konce. Na znamení toho posune kostičku zahradníka o jeden krok po směru hodinových ručiček. Kdykoliv kostka dosáhne jednoho z otočných políček, hráč navýší její hodnotu o jedna. Jakmile se na kostce ukáže šestka, začíná poslední kolo.
Jakmile kostka dosáhne šestky, nastává čas na závěrečné kolo. Na jeho úvod hráči přijdou o všechny záhony, které na sobě nemají dostatek kytek. Poté hráči dále sbírají dílky, ale na začátku každého svého tahu ztratí dva body. Těmi může potrestat modrý nebo oranžový bodovací kámen. Každý kompletně dokončený záhon je obodován a je odhozen mimo hru.
Partie pak končí ve chvíli, kdy jsou všechny záhony dostavěny. V tu chvíli hráči vyhodnotí obě stupnice – zatímco jednotlivé oranžové kostičky mají hodnotu přesně pozice, na které stojí, modré kamínky mají hodnotu rovnou dvojnásobnou. Výjimkou je poslední políčko, které má vždy hodnotu dvaceti bodů. K tomu si přičtou jeden bod za každé vosí hnízdo. Po součtu všech těchto bodů hráči poznají, kdo se stává vítězem.
Zahrada je chytrou hrou o skládání dílků, každý na svém vlastním plánku. Zvrat nabízí obrázky natištěné přímo na hráčských plánech. Právě ty jsou nejdůležitější po zaplnění záhonu, kdy proběhne soukromé bodování a s ním možnost posunout kostičky určující závěrečné skóre.
Všichni hráči mají stejné možnosti, ačkoliv rozmístění symbolů na deskách je pokaždé trochu jiné. Ovšem destičky jsou od začátku veřejné a stejně tak je zřejmé pořadí, ve kterém půjdou do hry. Doplňování dílků s kytkami do školky je vymyšlené chytře a v každém tahu se hráče týká pouze jedna řada, u které je kostka.
Hráči musí mít velmi dobré plánování a odhad. Pro jednotlivé dílky je vždy dost místa, a pokud už někde zůstanou malé prázdné čtverečky, vždy jsou v nabídce květináče, které je mohou zaplnit.
Jasným úkolem pro všechny hráče je snaha překrýt co nejméně předem natištěných obrázků. Čím víc jich mají po zaplnění i posledního volného místa, tím dál mohou přesunout své kostičky. A protože od každé barvy má hráč rovnou tři kusy, snaží se posuny dobře rozdělovat, aby to bylo co nejefektivnější vzhledem k závěrečnému bodovému zisku.
Hra určitě bude bojovat především o pozornost všech fanoušků oblíbeného Patchworku (od stejného autora). A i tady je téma dobře zvolené, aby nevypadalo přikládání dílků jen tak do počtu. Zatímco v konkurenční hře děláme záplaty, tady zase různobarevné záhonky. Všechno je to krásně barevné a hra určitě působí pěkným dojmem. Jenže zatímco Patchwork je čistě pro dva účastníky, kteří soupeří na společném plánu, tady má každý svoje hřiště a to hned několikrát.
Počty hráčů ovlivňují startovní pozici zahrádkáře (kostky) a také celkový dojem. Ve dvou je rozhodně lepší Patchwork, protože tady si každý hraje jen tak sám na sebe a hra neplyne tak dobře. Jak se do souboje přidají noví účastníci, vše začne být lepší a zajímavější, protože dílky z nabídky mizí rychleji a stejně tak i zahradník se pohybuje větším tempem. Ale zatímco ve třech je tohle vše plus, se čtyřmi hráči už se vše příliš protahuje a dostanete se snadno i přes hodinovou herní dobu.
Navíc po více partiích budete mít dojem, že se hra opakuje a nemá vlastně co nového nabídnout. I tak zůstává zábavná, jen ten pocit novoty se vytratí. Pořád to je ale dobrý souboj se správným umisťováním různě vytvarovaných dílků.
Zahrada je fajn počinem, který ale pro nás v porovnání s Patchworkem mírně ztrácí. Jenže protože nabízí zábavu až pro čtyři hráče současně, může být lepší volbou. Jeho bodování sice není tak dobré, jako v původní hře, ale stále zaručuje taktický a zajímavý souboj. Zahrada by sice v důsledku mohlo být mírně kratší, ale celkově určitě je dobrou zábavou v oboru puzzle her.
Více o hře.
+ stále zábavný zaručený mechanismus
+ možnost plánování a dobrého umisťování dílků
+ pěkné zpracování
+ chytré bodování za nezakryté předměty
+ žolíky v podobě koček
- upgradovaný Patchwork (autor recykluje vlastní nápad)
- příliš dlouhá hra
- málo konfliktu
- ve dvou málo dynamické
