Dědeček nám donesl album, abychom si v něm mohli zalistovat a prohlédnout si zážitky z jeho dlouhého a spokojeného života. On sám se na ně dívat nechce, protože je má v paměti uložené lépe. Ale nabídnul nám, že si s námi zahraje takovou hru. Ukáže nám, že dokáže každou svoji vzpomínku poznat, i když mu ji nakreslíme na otevřenou dlaň ruky.
A přesně to budou dělat i hráči v deskové hře Život na dlani, kterou vytvořil Timothée Decroix a v původním znění ji vydala firma La Boite de Jeu. Spoustu karet ozdobili svými ilustracemi Pauline Detraz, Gael Lannurien, Sabrina Miramon a Tohad. Čeští hráči se budou moci do vzpomínek ponořit díky společnosti Tlama Games, která ji přináší v kompletní lokalizaci.
A že to nebyl snadný překlad jen s pravidly a spoustou karet ilustrací se přesvědčíte, jakmile otevřete barevné víko. Karty totiž nejsou jen o ilustracích, na řadě z nich je i spousta tematického textu, který u vyprávěcí hry trochu překvapí. Dává ale hráčům trochu více kontextu a pomáhá v tom hádání, které není vůbec jednoduché.
Právě ty karty jsou základem všeho, ale poskytují pouze indicie a vodítka. Žádné přesné zadání. Nejdřív se ale hráči musí rozdělit do ideálně dvoučlenných týmů. A každý z těchto týmu dostane na začátek kola šest náhodných karet z balíčku.
Jeden z týmů pak zahájí partii. Zvolí si mezi sebou jednoho, který se stane dědečkem, zatímco druhý bude v tomto kole představovat jeho vnouče. V první řadě dědeček zavře oči. Vnouče si mezitím vezme všechny svoje rekvizity, které tvoří spousta dřevěných dílků – figurka, káča, kolečko, ale třeba i provázek, kostičky, suché zipy nebo hadřík. To všechno jsou součástky, které lze použít při popisování vzpomínky (tedy karty), již si dobere jako horní ze zamíchaného balíčku.
Dědeček natáhne ruku a vnouče mu nyní může začít libovolně kreslit a hrát na ruce divadlo. Tím se mu snaží přiblížit děj, který se odehrává na vytažené kartě. Může předměty libovolně pohybovat, kombinovat je, kutálet i skákat. Ostatní týmy pečlivě pozorují.
Jakmile je se svým představením vnouče spokojené, ostatní týmy vyberou ze své sady karet jednu, kterou týmu na tahu předají. Poté si vnouče dobere další kartu a na stále otevřené dlani předvede dědečkovi ještě druhou vzpomínku. Vše probíhá stejným způsobem a týmy opět přidají jednu kartu sloužící ke zmatení.
Vnouče si kary vezme všechny karty do ruky, přidá k nim případné další z balíčku tak, aby karet bylo osm. Všechny je zamíchá a rozloží do řady před týmového kolegu. Ten nyní může otevřít oči a začít si karty prohlížet. Ve fázi listování albem tak nejdříve ohlásí, kterou ze dvou vzpomínek se snaží uhodnout, a poté zvolí jednu z osmi karet. Totéž udělá i pro druhé představení.
Za každou kartu, kterou uhodnul, dostane aktivní tým jeden bod. Pokud se soupeřům podařilo dědečka zmást, dostanou za svoji zvolenou falešnou kartu ten bod, o který aktivní tým připraví. Teď je řada na dalším týmu. Hráči se tak střídají tak dlouho, dokud každý z nich nebyl alespoň jednou dědečkem. Tým, který má nejvíce žetonů vítězných bodů – tedy raket – se stává vítězem.
Z každé partie Život na dlani jsme měli zvláštní radost. Takový ten příjemný pocit, když víte, že hrajete něco opravdu pohodového. Kreslení na dlani je takovým lehkým způsobem zasahuje do hráčova osobního prostoru a poskytuje mu pocit opravdového spojení s hrou a zážitkem. Každou kresbu si budete ještě dlouho pamatovat, stejně jako hádanou kartu.
To s sebou ale nese samozřejmě i zásadní nedostatky, protože opakované vylosování stejné karty vybízí hráče ke stejnému předvedení. Naštěstí v každém kole je použito osm karet a pravděpodobnost, že dostanete do ruky zrovna ten obrázek, který už jste někdy předváděli, je docela příznivě malá. A pokud by šlo o kartu, kterou měli spoluhráči nebo protivníci, pak to nic neznamená, protože s předváděním nemáte osobní zkušenost.
Předměty k divadlu jsou zvolené skvěle, jsou tam různé tvary, velikosti i předměty, které využívají lidské schopnosti rozeznávat doteky až do nejmenších drobností. A úspěch je především o chytrosti vnoučete, které musí dobře nakombinovat rekvizity. Dědeček už pak pouze používá svoji fantazii a paradoxně často nastává situace, kdy je v nabídce opravdu více karet, které zvažujete jako správné řešení.
Navíc lze partii velmi dobře odehrát i ve dvou, ačkoliv pochopitelně pouze v kooperativním režimu. Možná dokonce díky absenci fáze matení je hra ještě zajímavější. Oba hráči jsou neustále zapojení ve hře a nemusí pouze odezírat z dění na cizí ruce, jak by mohl obrázek vypadat.
Možná vám s trochou tréninku začne hádání připadat až příliš jednoduché. Hráči se naučí, jak používat chytře nápovědy a jak v kartách hledat ty správné styčné body. V tu chvíli přijde na řadu druhý, dosud nepoužitý, balíček malých karet. Ten přidává nové podmínky a omezení, kterými se musí aktivní hráč řídit. Například otáčí dědečkovi rukou, omezuje oblast nebo předepisuje některé předměty.
Partie netrvá nijak extrémně dlouho, ale přesto se ve hře prostřídá spousta obrázků, témat a zážitků. Během půl hodiny budete mít v pohodě odehráno, bez ohledu na množství účastníků. Trochu komplikovanější situace nastane v případě, že je hráčů lichý počet. To znamená, že se v týmu pokaždé jeden z hráčů nezúčastní tahu a nemůže do něj vůbec zasáhnout, což je také jediná nevýhoda, kterou můžeme na hře najít.
Matení je zásadní prvek soupeřivé hry, protože znepřátelené týmy dostanou příležitost přidat do nabídky záludnou kartu. Musí ale dobře pozorovat představení a vykoukat z něj to, co mohl dědeček opravdu cítit. Ačkoliv to zní jednoduše, rozhodně to někdy snadné není.
Hra ale obsahuje také ohromující detaily a drobnosti. Všech sto obrázkových karet totiž dohromady tvoří jeden ucelený příběh, pokud je seřadíte podle jejich čísla. Můžete si tedy přehrát opravdový život dědečka, o kterém celá hra je.
Život na dlani je parádní vyprávěcí hrou, u které se vlastně nic neříká. Hráči totiž využívají doteků na dlani, aby tento smysl promluvil za ně. Je to nové, je to jiné, a hlavně je to zábavné. Karty navíc nejsou jen o ilustracích (které jsou moc pěkné), ale často jsou na nich i texty, které dále ovlivňují rozhodování hráčů. Život na dlani je výbornou hrou, a pokud máte rádi snahu o předvedení karet, pak by rozhodně neměla chybět ve vaší sbírce.
| Informace o hře ze serveru BoardGameGeek (odkazy směřují tam) | |
| Autor | Timothée Decroix |
| Ilustrace | Pauline Detraz, Gaël Lannurien, Sabrina Miramon, Tohad |
| Vydavatel | La Boîte de Jeu, Akra, Geronimo Games, Hachette Boardgames UK, Hachette Boardgames USA, Swan Panasia Co., Ltd., TLAMA games |
| Rok vydání | 2020 |
| Počet hráčů | 2 - 8 |
| Herní doba | 30 |
| Minimální věk | 10 and up |
| Jazyková závislost | No necessary in-game text (1 voters) |
| Kategorie | Deduction, Party Game |
| Mechanismy | Communication Limits, Cooperative Game, Team-Based Game |
| Rozšíření | In the Palm of your Hand: Life of Mei |
| Rodina | Mechanism: Image Interpretation |
| Alternativní názvy | Au Creux de ta Main, En la Palma de Tu Mano, In de Palm van je Hand, Život na dlani, 掌中回憶 |
Více o hře.
+ popisování obrázků dotyky
+ výborně zvolené předměty k provádění divadla
+ možnost ztížení
+ kooperativní varianta
+ soupeři se snaží mást hádajícího hráče
+ zajímavý obsah karet
