Každý vzpomíná na školu trochu jinak. Pro někoho to byly dny a roky hrůzy, pro jiného zábava a pro dalšího prostě jen ztráta času. A přesto myšlenky každého jednou za čas zabloudí k tomuto dlouhému období. Už tenkrát jsme si mysleli, že to všechno známe a víme všechno nejlépe, ale byla to pravda? A je to pravda teď?
Právě na to nám odpoví nová znalostní hra Zpátky do lavic, kterou si pro nás připravila společnost Albi a nasadila ji na vánoční trh roku 2018. A zatímco samotný herní systém vznikl v týmu zmiňované firmy, otázky vytvořila dvojice Dagmar Jandová a Zbyněk Otáhal. A o grafickou podobu se postaral Michal Peichl.
Na víku naleznou hráči řadu předmětů, které by je mohly do minulých let vrátit v čase. Uvnitř na hráče čeká pořádný balík karet, které je třeba ihned rozdělit podle barev do šesti hromádek. To je kompletní sada předmětů, z nichž se dnes budou zkoušet znalosti. Do začátku hráči dostanou čtyři karty přestávka, jednu desku vysvědčení, fixu, list papíru a obyčejnou tužku.
V každém kole se jeden z nich stane zkoušejícím, ale při tom se sám bude snažit správně odpovídat. Postupně v kole hráči projdou všechny čtyři otázky na kartě a na papírek si každý značí svoje odpovědi. U některých zadání to mohou být pouze písmenka možnosti, o které si hráč myslí, že je správná. U jiných může ale jít o slovní odpověď bez jakékoliv nápovědy.
Jakmile mají všichni zodpovězeno, mohou si hráči zkontrolovat svoje tipy a podle toho dostanou známku na vysvědčení. Jednička to bude pouze v případě, že je všechno bez chyby. S jednou chybou to bude dvojka, a tak dále až k pětce, pokud nebyla správná ani jedna odpověď. Výsledek si každý zapíše do svého vysvědčení a partie pokračuje k dalšímu předmětů.
Pokud někdo z předmětu propadl, má jednu možnost opravy, ale dostane zcela novou kartu s novými otázkami. Musí tedy znovu prokázat znalosti, jako by dělal skutečný reparát. V rámci přestávky mezi předměty mají hráči šanci použít kartu přestávky. Ty hráči umožní si zlepšit známku v některém z předmětů.
Hráči tak projdou postupně všech šest předmětů a dostanou stejný počet známek. Jejich celkový průměr pak rozhodne o tom, kdo má ve výsledku nejlepší známky. Tím současně také určí celkového vítěze.
Zpátky do lavic se tedy řadí do skupiny vědomostních her, ale při tom do nich přináší něco, co tu ještě nebylo – více otázek z jednoho tématu současně. Při tom hráči odpovídají všichni současně, a tak vše neustále ubíhá vpřed.
O úspěšnosti hráče nerozhoduje správnost v dané chvíli v porovnání s ostatními, ale především počet omylů v dané kategorii. To je skvěle zvolený princip, který opravdu připomíná školu a při tom nutí hráče od začátku do konce bojovat o každou správnou odpověď. Nejsou tu žádné otázky do počtu nebo náhoda, jako v jiných znalostních hrách typu Česko. Tady mají všichni stejné zadání a jsou všichni pod tlakem.
To proto, že v partii hrají velmi důležitou roli také digitální stopky. Jejich hodnota by měla na začátku každého kola být nastavena na pět minut. Záleží pak ale na hráčích, jestli jim právě tento limit bude vyhovovat. Lze s ním totiž jednoduše hýbat.
Do partie by mohla zasáhnout náhoda v podobě karet přestávky. My jsme jejich popis zahrnuli do pravidel výše, ale při tom se jedná o volitelný dodatek pravidel. Záleží pouze na hráčích, jestli si chtějí do hry přidat trochu nepředvídatelnosti a šance na nápravu nebo raději chtějí spravedlnou a rovnou bitvu.
Nejtěžší roli má pouze ten hráč, který v daném kole čte otázky. Ten totiž musí nejdříve všem přednést zadání a pak se ještě chopit tužky a sám svoji odpověď napsat. Nemusí se při tom bát, že by mohl podvádět, protože správné odpovědi jsou na druhé straně karty. Mnohem větší obava by byla z toho, že by mohli hráči opisovat jeden od druhého. Ale pokud mají všichni ducha fair-play, tak by nic takového nastat nemělo.
Jediným zabrzděním průběhu celé partie by mohly být opravné písemky. Pokud s nimi budete hrát (a to jistě není povinností), pak hráči s lepší známkou mohou pouze koukat na svého soupeře, jak skládá svoji opravu. A takových pět minut je na čekání docela dost.
Navíc má čtení druhé karty předmětu v jedné partii ještě jeden důležitý vliv na znovuhratelnost. Každý předmět má celkem padesátku karet s odlišnými zadáními, což znamená, že by vám bez oprav mohly karty vydržet na celých padesát her, než se začnou opakovat. A do té doby je velmi pravděpodobné, že správné odpovědi dávno zapomenete.
Délka partie při tom závisí pouze na tom, jaký časový limit si hráči nastaví na jednotlivé předměty. Pokud přistoupíte na doporučenou hodnotu pěti minut na předmět, pak ve výsledku mírně přesáhnete půl hodiny. Při tom je třeba počítat s tím, že u každého předmětu nevyužijete celou časovou dávku. Na počtu účastníků pak z hlediska zážitku ani délky nezáleží.
Zpracování hry je velmi solidní. Nemůžeme se sice bavit o nějakých ilustracích nebo pokročilé grafice, ale z hlediska komponent je všechno velmi dobře zvolené. Jsou tu mazací destičky a barevné fixy, digitální měřič času a snad jen těch papírků v bločku je málo. Ale to jsou pouze prázdné listy, které snadno každý doma nahradí. Samotné otázky jsou často docela těžké a mají za úkol hráče pořádně prověřit, což není u některých her úplně zvykem. Proto je třeba opět pochválit.
Zpátky do lavic je nakonec velmi pěknou vědomostní hrou (a na svůj žánr dokonce vynikající), která se skvěle odpoutává od neustálé a nekonečné recyklace všech těch her o světě či zemích. Nově vymyšlený a jednoduchý herní systém s vypisováním vysvědčení funguje, při tom je rychlý a zapojuje neustále všechny hráče. Zpátky do lavic je dobrou volbou pro všechny, kdo hledají novou šanci, jak si změřit své znalosti.
+ množství otázek
+ obtížnost otázek
+ varianty (přestávky a opravy)
+ časový limit na kolo
+ všichni hrají a odpovídají současně
+ chytrý mechanismus známkování
- čekání na opravu (volitelné)
- náhoda z karet přestávky (volitelné)
