V našem historicky prvním žebříčku se podíváme na hry, které by měl mít snad každý sběratel. Dnešní TOP 10 si totiž bere na paškál: Hry pro všechny.
Ještě před samotným žebříčkem si na úvod dovolím napsat, jak u nás v redakci vnímáme Hry pro všechny.
V prvé řadě to jsou hry s jednoduchými pravidly a principy, které se jednoduše uchopí. Zároveň se jedná o kousky, které nikoho příliš a zbytečně nestresují, nýbrž na místo toho ke stolu přinášejí pohodu a klid. Rozhodně to jsou také hry, které svým tématem a základními mechanismy nikoho neurazí. Dobrá hra pro všechny by také měla nabízet šanci k vítězství pro všechny. No a hlavně jsou to hry, které baví za jakýchkoliv okolností a v jakémkoliv složení hráčů.
Na závěr si ještě dovolím malou poznámku: jedná se čistě o subjektivní seznam, takže je možné, že se někomu nebude muset líbit.
A teď už jdeme na to!
10: Hobiti:
Jak již bylo předesláno v úvodu, základ dobré hry pro všechny je její pohodovost. A kdo by nežil pohodověji než samotní nacpaní hobiti, kteří na tom mají založené i své motto? Hobiti jsou jednoduchá karetní hra, která má primitivní pravidla, ale přesto nabízí i možnosti taktizování, kterého zde není zrovna málo. Navíc hra obsahuje i dostatečný podíl napětí a dedukce díky kartám žranic a pitek, kdy jeden hráč může vyzvat na souboj v nacpávání se všechny protihráče na jednou. Díky tomu a i díky kartám akcí je hra silně interaktivní, takže o zábavu je postaráno. A třešničkami na dortu je skvělé provázání tématu se hrou, nízká cena a skvělý humor. Co víc si přát, na tuhle hru přemluvíte snad každého.
9. Zakázaný ostrov:
Kooperativní hry jsou ideální téměř pro jakoukoliv herní skupinu. Ať už se jedná o nováčky nebo o zkušené hráče. Díky faktu, že všichni hráči hrají společně proti hře, není na hráče vyvíjen až takový nátlak v podobě nutnosti znát vhodné strategie a postupy, znát dokonale pravidla a mít zkušenosti, jako tomu je u her kompetitivních. Vše se totiž krásně rozloží mezi každého účastníka partie, a tak každý může vynikat jen v dílčích částech hry, nikoliv v celé hře.
A právě Forbiden Island (Zakázaný ostrov) patří mezi nejlepší a nejdobrodružnější kooperativní hry pro všechny. V ní mají hráči za úkol najít 4 artefakty na starobylém ostrově a uprchnout dříve, než se potopí, je totiž zakletý a každý, kdo na něj vstoupí, je odsouzen k utonutí. A tak nastává zběsilý a napínavý závod hráčů se hrou, kdy není nouze o velice napínavé momenty. Celá hra graduje a postupně se po otočení jedné karty zaplavuje více a více dílků ostrova. Každý hráč ovládá jednu postavu s jedinečnou schopností, a tak je každý důležitý na něco jiného, což udržuje zábavu u všech přísedících.
Napínavé a dobrodružné téma, okořeněné o kooperaci s výzvou a navíc s pěkným zpracováním a bezkonkurenční cenou. To je důvod deváté příčky Forbiden Islandu.
Poznámka: Velice podobnou hru od stejného autora se jménem Forbiden dessert také doporučujeme.
8. Hive:
Někdy jsou na hraní jen dva. A často je málo času na nějakou větší deskovku. A pokud vám nestačí k výplni jenom klasické Prší nebo jiné “rychlovky” a chcete si poměřit logické uvažování s vaším soupeřem, tak Hive je nejideálnější volbou. A právě proto obsadil osmé místo. Jedná se o abstraktní hru ze světa hmyzí říše, ve které se jeden soupeř snaží druhému obklíčit včelí královnu tak, aby nemohla provést žádný pohyb. K tomu hráčům slouží rozliční hmyzáci od mravenců až po roháče. Každý se pochopitelně pohybuje jinak. Narozdíl od těch starších klasických abstraktních her nemá Hive žádný hrací plán, vše se tvoří postupně vykládáním a následným pohybováním herních hexových kamenů. A co je na Hive nejlepší, je její krátká herní doba, takže na hru nalákáte i toho, kdo třeba šachy nemá rád kvůli jejich délce.
7. Duch:
Občas to chce se trochu pobavit a zasmát se. A postřehové hry jsou na to jako dělané. Když hrají všichni najednou je v tom zmatek. Vtipný zmatek. A někdy až tak vtipný, že doslova smíchy brečíte. Duch nejenže je zábavnou postřehovkou, ale také originální a hezkou na pohled díky dřevěným figurkám, které se hráči budou snažit ukořistit na základě obrázku na otočené kartě. Na ní jsou vyobrazeny nějaké předměty a ty mají různé barvy. Když se na kartě předmět nachází a je ve správné barvě, ten, který jej ukořistí jako první, získává jeden vítězný bod (kartu). Pravá zábava ale začíná, když na obrázku žádný z předmětů nemá správnou barvu. V takovém případě se všichni hráči najednou snaží vzít figurku, která se na kartě nenachází a zároveň její barva také není na obrázku obsažena.
Duch je skvělá zábava u jakékoliv příležitosti, kde je vyžadován smích a akce. A že obojí má rádo většina z nás, nemusím podotýkat.
6. Záchranáři:
Další kooperativní hra v našem žebříčku. Tentokráte má téma více reálné, ale rozhodně neztrácí na zajímavosti. Kdo by si nechtěl vyzkoušet roli hasičů?
Záchranáři na poměry deskové hry věrně simulují požár v domě, ale přesto si zachovávají jednoduchost a snadné uchopení pravidel a mechanismů. Téma je doopravdy zpracováno do detailů, a tak budete muset řešit padající zdi, šíření požáru, nebezpečné, vznětlivé látky atd. A to vše za pomocí různých postav, jejichž vlastnosti je nutné využívat k úspěchu nad hrou.
Nejedná se sice o hru, která by nabízela bůhví jak velikou výzvu ke zdolání, ale o to více je její hraní pohodovější a téma přímo prosákne do vašich obýváků.
5. Malý princ:
A jsme v polovině! Tu otevírá doslova kouzelná hra na motivy slavného díla Antoine de Saint Exupéryho. V ní si každý z hráčů staví svojí vlastní planetku a snaží se přitom uspokojit její obyvatele. Dílky do své planetky si hráči postupně vybírají z právě aktuální společné nabídky, přičemž hráč, který byl právě na tahu, vybere dalšího hráče, který bude následovat. Tento zajímavý mechanismus zaručuje interakci mezi hráči a zároveň otevírá dveře i taktickým možnostem.
O nich ale tak úplně tato hra není. To, co ji činí tak dobrou zábavou pro všechny, je její intuitivnost a elegance, jakou na vás působí. A také krása. Ale ne ta, kterou vidí oči (i když po grafické stránce nejde nic vytknout), nýbrž ta, kterou pochopí jenom srdce.
Malý princ vyniká také krátkou herní dobou a dalšími jednoduchými ale chytrými mechanismy, které dohromady tvoří celek, jemuž nepohrdne snad žádná živá duše.
4. Takenoko:
Další hru na našem žebříčku má na svědomí stejný autor jako předešlý případ. Jedná se o hru s pandou v ústřední roli, což napomáhá k široké oblíbenosti u něžnější části obyvatelstva a u dětí. To však neznamená, že by Takenoko nebavilo i ostatní. Kdeže, toto je nejvýše umístěná desková hra v našem žebříčku, která má v sobě lehký strategický nádech, a to je jasný důkaz toho, že je Takenoko naprosto pro všechny.
V této hře se hráči snaží plnit karty úkolů za pomocí vykonávání akcí na japonské císařské zahradě (ano, japonské, panda je sice čínská, ale je to dar japonskému císaři). Zahrada se postupně rozrůstá o nová políčka, na kterých roste bambus, který následně žere panda. Krásná to návaznost. Hráči svými zvolenými akcemi mohou také ovlivňovat soupeřovo plnění úkolů, takže opět o interakci je skvěle postaráno. A jak bylo nakousnuto i v odstavci výše, tak ani stratégové u této hry nezahálejí. Správa karet na ruce je totiž k úspěchu esenciální, stejně tak jako správné načasování zvolených akcí.
I přes možnost strategičtějšího hraní je stále Takenoko silně pohodová rodinná hra, která se výborně hraje v jakémkoliv počtu hráčů.
3. Dixit:
Párty hry všeobecně patří mezi hry pro každou příležitost. A když k zábavnosti, jednoduchosti, vysokému počtu možných účastníků partie, originálnímu nápadu a rychlé herní době připočtete navíc i podporu kreativity a fantazie, máte Dixit.
V něm se hráči střídají v roli vypravěče, který má ve svém tahu si za úkol vybrat jednu úžasně ilustrovanou kartu a tu ostatním hráčům popsat. Většinou jednoslovně, nebo několika slovy, ale fantazii se meze nekladou, takže i citoslovce nebo kratší příběhy nejsou výjimkou. Ostatní hráči si poté vyberou jednu kartu ze svých, která se k popisu vypravěče hodí nejvíce. Všechny karty se zamíchají dohromady tak, aby nikdo nevěděl, kdo kterou vybral a poté se odhalí. Všichni hráči kromě vypravěče poté hlasují na kartu, o které si myslí, že je kartou, kterou popisoval vypravěč. Nakonec se udělí body za správné tipy a správný popis karty. Pokud ale uhodnou správně všichni, vypravěč body nedostává.
A to je celý Dixit. Je především krásný díky tomu, že jeho partie vlastně tvoří sami hráči a jejich fantasie. A je také nesmírně uhrančivý v dobrém slova smyslu. Na partie Dixitu se velmi těžko zapomíná, což jej spolu s důvody v prvním odstavci staví na krásné třetí místo.
2. Rhino Hero
Blíží se velký vítěz. Která hra to asi bude? Schválně si zkuste tipnout, ještě než se podíváte. Předtím tu ale máme druhou nejlepší. Asi ne tolik známou, ale skoro nejlepší hru pro všechny.
V této hře hráči stavějí věž/mrakodrap z karet, kdy se vždy střídá karta patra položená horizontálně s kartami zdí položenými vertikálně. Karty patra mají na sobě někdy nakresleny i symboly. Ty ozvláštňují hru o zajímavé akce. Nejzajímavější symbol je obrázek hlavního hrdiny hry, tedy nosorožce. Když se objeví, hráč musí položit figurku nosorožce na dané patro a tím vystavit zkoušce stability mrakodrap. Hra takto pokračuje, dokud se někomu věž z karet nezřítí pod rukama. Poté si ostatní hráči počítají zbývající karty na ruce. Další možností zakončení je úspěšné vyložení všech karet z ruky.
Rhino hero je hrou o šikovnosti, která se dostala takto vysoko v našem žebříčku hlavně díky výzvě, kterou nabízí a napětí, které je přitomno v každé partii. Druhé místo je více než zasloužené. Určitě zkuste!
…
1. Timeline:
Tak a máme vítěze. Nebylo to úplně jednoznačné vítězství, ale rozhodně je zasloužené. Vždyť Timeline má tak primitivní princip, že ho pochopí úplně každý a hlavně zabaví všechny, a to i nehráče.
Každý hráč má pětici karet položených před sebou. Cílem hry je být prvním hráčem, který se zbaví všech svých karet a zařadí je správně do časové osy. Karty mají dvě strany. Na obou je nějaký obrázek znázorňující událost, vynález, objev… Jedna strana však neobsahuje rok, ve kterém došlo k objevení daného vynálezu, zatímco druhá ano. Ve svém tahu hráč umisťuje jednu ze svých karet do časové osy tvořené uprostřed stolu. Kartu může zařadit buď doprava nebo doleva od karty uprostřed. Pokud ji zařadí doprava, domnívá se, že daný vynález byl objeven později než ten, který je uprostřed stolu. Pokud doleva, je tomu naopak.Poté otočí kartu stranou s rokem nahoru. Jestliže měl pravdu, kartu přidá do časové osy, v případě pochybení kartu zahodí a vezme si novou. Tímto způsobem hráči tvoří časovou osu, která se čím dál více zaplňuje. Pochopitelně se později může karta umístit i mezi dvě jiné již obsažené v časové ose.
A to je vlastně vše. Vážně jednoduchá pravidla a primitivní princip. Ovšem velmi zábavný. Snad všechny baví si prověřovat své znalosti, ale také občas jenom odhadovat nebo tipovat, a to vše nenásilnou a hravou formou. A to právě Timeline umožňuje. Neznám ani jednoho člověka, který by si Timeline rád nezahrál, a to ho právě staví na první místo v žebříčku.
…
A tím končí náš první a určitě ne poslední žebříček. Jak se vám líbil? Souhlasíte s výběrem her? Napište nám názor nebo vlastní výběr TOP 10 Her pro všechny níže do komentářů. A určitě si vyzkoušejte nějakou z výše zmíněných her, pokud jste tedy tak ještě neučinili.
Výběr her má na svědomí šéfredaktor DeskoveHry.com Dušan Vít.
