Indigo

Indigová modř je prý ta nejhlubší, jakou lze potkat, a kdo jí propadne, může přijít o všechno. S deskovou hrou Indigo se to naštěstí obejde bez bankrotu. Jen se přistihnete, že dumáte nad šestiúhelníky o tři minuty déle, než jste měli v plánu.

Reiner Knizia se tu vrací ke kořenům abstraktních her a Ravensburger k tomu přidal ilustrace Waltera Pepperleho a Eckharda Freytaga. Šestiúhelníkový plán má šest bran na okrajích a sedm modrých dílků pokladů, na kterých leží jantar, smaragdy a safíry. Ve svém tahu položíte dílek s cestičkami na libovolné volné místo a drahokamy se začnou kutálet dál podle šipek. Cílem je dostat kameny k bráně své barvy. Kdo má bránu sám, bere kámen celý pro sebe. Když se o ni dělíte, dostane stejný kámen z banku i spoluvlastník. Takže pomůžete-li si, pomůžete i sousedovi. Po vyzvednutí posledního kamene se otevřou zástěny a sečtou se body (jedna až tři podle barvy).

Ve dvou je Indigo přetahovaná s častými remízami, protože vidíte soupeři do karet. Teprve ve více lidech, kde se brány sdílejí, nabere grády a chuť nepomáhat tomu druhému. Partie trvá dvacet až třicet minut, hravě ji pochopí děti kolem sedmi let a nezklame ani pokročilé. Jediným škraloupem je náhodné dobírání dílků, ale pravidla radí, a my na tom trváme, mít na výběr ze dvou.